Před půlnocí

Takhle kompaktní a výtečně fungující trilogii aby divák pohledal. Třetí dějství již pro mě sice trochu ztrácí ono kouzlo a první půlhodina s ostatními páry mi malinko skřípala. Pak se aleopět rozjede kolotoč výtečných dialogů ze života a ještě uvěřitelnějších emocí. Při dalším shlédnutí (a mírném přiblížení se onomu věku) se na tu pátou hvězdu možná dostanu. (25.08.2013)

Ač mě první díl nijak zvlášť neoslovil, již druhý v mých očích přinesl něco diametrálně odlišného - nejen od dílu prvního, ale i od ostatních podobně laděných romantických filmů. Před soumrakem byla nádherně vyspělá a neskutečně sympatická konverzačka, Před půlnocí není ve slovních přestřelkách tak hektická, dopřeje si i trochu odpočinku u stolu s dalšími lidmi, kteří mají na téma "vztahy" rozhodně co říct. Témata a myšlenky z předchozího dílu vrcholí, jsou intenzivnější, upřímnější a tíživější. Film jakoby psal život sám, samozřejmě nejde o obyčejný život, nýbrž o kompromis mezi zajímavými životními okolnostmi, běžnými problémy a jejich nevšední artikulací. Divák má tak pocit, že sleduje něco, co může sám prožít, ale přitom je fascinován, jak zajímavým a dynamnickým způsobem je dění možné prožít. Postavy barvitě pojmenovávají šeď obyčejného života, chtějí prosadit svá stanoviska, která jsou pro nás naprosto pochopitelná a nakonec přicházejí na dospělé kompromisy. Je to chytré, lidské, úžasné. PS: Ano, i já mám pocit, že jeden úryvek vyprávěl něco málo z mého života... 9/10 (05.09.2013)

První dva díly byly skvělým příkladem toho, že se dá natočit film, jehož obsahem je jeden dlouhý rozhovor dvou mladých lidí. Subjektivní pocity a vzpomínky na vlastní prožitky v kombinaci s výbornou prací Richarda Linklatera (a fungující chemií těch dvou) daly vzniknout dílu, jež na poli romantiky a konverzačních dramat řadím k vrcholu. Jistě, někomu nebude žvanění mladé žabožroutky a amerického minibohéma po chuti, hranice je tu tenká, nicméně v mém případě souznění rozhodně bylo. Třetí díl exceluje tam, kde excelovaly první dva - dokud si postavičky povídají (a je jich tentokrát víc), je to zábava, je to inteligentní a působí to dojmem velice schopné a nenucené improvizace. Pak ovšem dojde ke kolizi, titulní dvojka se přesouvá do hotelu a všechno, co následuje, je o ligu níž. Ano, pořád je to chytré, skvěle zahrané, skvěle napsané a skvěle situované, nicméně - zejména v závěru - začíná z dialogu zavánět práce schopného scenáristy, nikoliv dojem věrohodného rozhovoru dvojice, která se stala tak trochu fenoménem. Jsem zvědav, co přijde za dalších devět let. A taky jsem zvědav, zda po druhém zhlédnutí snížím na čtyři hvězdy, které by tu objektivně měly být... (16.11.2013)

Kdo někdy miloval, ten tyhle obavy zná. Onen strach ze samoty a zároveň z tíhy dřívějších rozhodnutí, ze síly náhody a relativity času. Protože romantická setkání jsou krásná, samovolná věc a velkolepá srdcervoucí shledání jsou věc nezapomenutelná. Ale láska po letech je věc, která se na náhodu uhrát nedá. Richard Linklater se znovu vynořil s filmem, který měl nepřeberné množství možností, jak selhat, jak nedostát svým předchůdcům a jak rozmělnit kouzlo toho, co se zdálo definitivní. A stejně jako v Paříži mi vytřel zrak tím, že se dá navázat o devět let později a přitom na tom samém místě. Něco možná v životě dříve nebo později musí uvadnout a něco bohužel zesílit. A i přes to, že Půlnoc rve srdce tím nejintimnějším a nejzrádnějším způsobem, to tihle dva upovídaní cestovatelé mají zase za plný počet. Jejich osmnáctiletá odysea pak v žánru romantického dramatu nemá obdoby. A šestý smysl mi říká, že rok 2022 by nás mohl potěšit ještě jednou. (19.07.2013)

To porekadlo je dobre zname: Prvy krat, to moze byt nahoda. Druhykrat, to je uz pozoruhodna zhoda okolnosti. Tretikrat, to je uz trend... . Na jeho vlne konverzacnej romantiky, ktora v priamej umere s civilnostou je aj uprimna, nemam problem sa zviest aj nabuduce, takze dovidenia zas o dalsiu dekadu Jesse a Celine. Do tej doby tu budeme mat velmi silnu trilogiu, ktora je mozno este lepsia v celku ako v svojich jednotlivych castiach. (EFM 2013) (09.02.2013)