Comme un boomerang
Il figlio del gangster
Like a Boomerang
Boomerang
Režie:
José GiovanniKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Alain Delon, Carla Gravina, Dora Doll, Suzanne Flon, Reinhard Kolldehoff, Charles Vanel, Laurent Malet, Robert Klein, Louisa Colpeyn, Monique Chaumette (více)Obsahy(2)
Jacques Batkin se domníval, že svou gangsterskou minulost nechal za sebou. Podařilo se mu vybudovat prosperující dopravní společnost, ale co je pro něj ještě důležitější, má respekt a úctu svých zaměstnanců. Asi se měl více věnovat svému synovi a nenechat ho přátelit se zlatou mládeží. Na jedné párty, kde zdaleka nezůstalo jen u alkoholu, zabije jeho pubertální kluk pod vlivem drog policistu. Případ se ihned dostane na přední stránky novin, policie a veřejnost nehodlá Jacquesi Batkinovi nic odpustit, naopak. Batkin najímá nejlepšího advokáta a pouští se do boje, zatímco je jeho syn ve vězení konfrontován nejen se svým svědomím, ale i s otcovou minulostí. (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Delon producent se často stavěl do rolí hrdinů, kteří přes nepřízeň osudu hlasitě volají po divácké přízni. Tahle stylizace je někdy hodně špatně skrývanou falešnou skromností, jindy lépe skrývanou, někdy možná nezáměrně. Začátek je unylý, ale konec akční pecka, v níž musíte fandit padouchům, protože maličké gesto polaritu otočí. Chytré, scenárista na pochvalu. Smutné, drsné téma, zvláště když se snažíte vcítit do kůže AD. Další z mnoha důkazů, že trest smrti má smysl. ()
Dobrá hudba pomáhá zachraňovat plytký scénář, tím velkým zachráncem této průměrné trošinku tendenční podívané je ale Alain Delon. Slavné jméno zapříčinilo, že celuloidová kopie filmu ještě není obrostlá mechem a přihrádka s ní není pokrytá pavučinami. José Giovanni nutí diváky aby se postavili na stranu zjevných zločinců, kteří mají být obětmi bezohledného soudního systému. Poněkud podivínský děj místy nelze brát zcela vážně i tak je nutno poznamenat, že když se něco jako bumerang hodí, může se to taky vrátit zpátky. ()
Z pohľadu do mojich hodnotení vyplýva, že José Giovanni je o čosi lepší scenárista, než režisér, i keď jeho trojka (Posledná adresa, Dvaja muži v meste a Čierny talár pre vraha) je pre mňa nezabudnuteľná. Bohužiaľ Jako bumerang ma nezaujal. Bolo tam veľa hluchých miest, falošných tónov a neoslovilo ma ani herectvo hlavných predstaviteľov. Za omyl považujem obsadenie úlohy Eddyho Batkina. Bol úplne nevýrazný a vekom mi pripomínal skôr Delonovho brata, než syna. ()
Tento snímek na mne zapůsobil jako psychologické drama otce, který se zoufale snaží najít cestu pro záchranu svého jediného syna.. A jak mu postupem času mizí před očima jedna možnost za druhou, nabírá film tísnivou atmosféru a skličující pocity.. Alain Delon je bezchybný, naložil si film na svá bedra a odtáhl ho v podstatě sám.. A ještě dvě věci stojí za zmínku.. Diskutabilní námět (míra viny, zodpovědnosti, věk, drogy, bestialita bulváru, předpojatost soudců, policie) a nádherná hudba.. ()
Velké děti, velké starosti. Elegantní ramínko na kabát značky Delon se vyrovnává s důsledkem a snaží se odstranit příčiny, ale ty úplně prvotní jej nakonec stejně doženou.. Klasická Giovanniho terapie, která se rozhlasem reportovaným finále marně snaží dohnat akční resty a svou poslední scénou mírně připomene Veberovy Uprchlíky (samozřejmě s nohou na brzdovém pedálu optimismu). Děkuji tvůrcům, že mi umožnili ukojit fetiš na hranaté renaulty a peugeoty ze sedmdesátek.. ()
Reklama