Gang

"Tenkrát ve Francii" existoval gang skládající se z pětice mužů, mezi kterými byl i Robert - Alain Delon, kudrnáč a frajer, který od svých 13 let vyrůstal u jedné barové zpěvačky a krále podsvětí. Tento gang dělá především do propracovaných vloupaček, jsou to dá se říci profesionálové, avšak téměř vždy na místě, kde figuruje žena, nefunguje všechno tak jak má, John Lennon by mohl vypravovat :-) Nesouhlasil bych s některými kolegy, že film nemá spád, řekl bych že byl udělán perfektně. Obvzláště bych ocenil Robertův útěk z nádraží, či skvělou fintu proti policii. 90% (09.09.2008)

Celkem zábavná gangsterka o gangu "předního náhonu", který vznikne po druhé světové válce z touhy se mít dobře. Gang vede Robert (Alain Delon s nezapomenutelnýmy vlasy(, který měl neustále cigáro v ústech a na tváři široký úsměv. Jejich neuvěřitelně hravá drzost je přivedla k mnoha nebezpečným, ale i zábavným situacím. Leč Robertovi se nakonec stalo osudným jeho samozřejmá sebedůvěra a ztráta připravenosti na nečekané události. Další členové gangu: Jo (Xavier Depraz), který se vrátil z koncentráku, řidič Raymond (Roland Bertin), usměvavý Manu (Adalberto Maria Merli) a velmi svérázný Lucien (Maurice Barrier). Nesmí se zapomenout na Marinelle (půvabná Nicole Calfan) a na Cornélia (Raymond Bussieres), venkovský hostinský a častý hostitel Gangu. Byla to taková doba romantických gangsterů, kteří se loupežemi dokázali i dosti pobavit. Nejraději z policejních složek. (30.04.2010)

Proboha, volejte policii! (...) Ta se reorganizuje, madam... Delonovy filmy - ty které režíroval, psal a některé z těch, jenž produkoval, dokonale odpovídají mé představě tzv. "prstících" bijáků 70. a 80. let. Filmů, na které se z jistých důvodů chodilo, ale které vlastně nikoho nezajímaly. Dokonale prázdný je i Le Gang. Derayův oddechový čas, v němž se vše točí okolo Delonova osobního kouzla, zde ohnutého z polohy přirozeného chladného šarmu do tvaru suverénního živelného bonviánství, korunovaného šaškovsky kudrnatou parukou. Exhibice probíhá přesně ve dvou kulisách: V urbánní akci, z nichž jen nádražní honička stojí za pozornost, a na venkově, kde gangster ukazuje svou přívětivou tvář a neméně přívětivou zadnici v trenýrkách při hrátkách s vlčákem a zbytečně oblečenou Nicole Calfan, koupačkách v řece a při pétanque. S hudbou Carla Rustichelliho mají ty veselé časy samopalů v bankovních pobočkách a státovek ve formátu A4 skoro galérkovskou příchuť hříšných lidí nebo takového Fešáka Huberta; pulp fiction předtím, než díky postmoderně začala být cool. Námět by snad v ideálním případě skýtal kromě akčních scén příležitost ohledat dynamiku zločineckých band, ale Deray to drží v poloze drsných hochů, kteří si kryjí za všech okolností záda. Podmanivé a zároveň nudné jako slunečné odpoledne v Provence. (03.04.2021)

Vůbec bych to neviděl tak černě. Dobrá bitka na začátku na lodi, skvělý přepadovky a útěky. Vyklouznutí z oblíčeného domu je trochu přitažený za vlasy, ale hned to zachrání překvapivý závěr, kdy největšího z gangu střelí klenotnice v obchodě. Moc se mi líbila postava starého bývalého gangstra na vozíku, kterého každý uznává i když nemluví a je ochrnutej. (27.08.2009)

Pominu-li kudrnatou paruku, která Alainu Delonovi vůbec nesluší, zarazí mě fakt propastného hozdílu mezi Povídkou o policajtovi a Gangem. A přitom sází na stejné karty (Delon, Deray, předloha od Rogera Borniche, retroatmosféra). Ta retroatmosféra se povedla - o tom není řeči. Alain Delon, ač s nemožnou imagí, hlavní roli zahrál přesvědčivě. Ale co se proboha stalo Jacquesovi Derayovi? Kde je jeho obvyklé, gradované tempo a v určitých chvílích až nevydýchatelné nepětí? Kde je jeho až bleskurychlá akcelerace akčních scén? Film má totiž až nevěřitelně laxní tempo (tady se nedá říci pomalé) a víc než půl filmu se nic neděje. No co, nikdo není dokonalý a i mistr tesař se někdy utne. Jacques Deray se s Alainem Delonem naštestí vrátili do starých dobrých kolejí o tři roky později filmem Tři muži na zabití. 40%. (15.07.2008)