Bláznivá cesta
La Cavale des fous
Útek bláznov
Režie:
Marco PicoKamera:
François LartigueHrají:
Pierre Richard, Michel Piccoli, Dominique Pinon, Florence Pernel, Edith Scob, Yolande Moreau, François Hadji-Lazaro, Patrice Alexsandre, Marcel Gassouk (více)Obsahy(1)
Bertrand Daumale je mondénní pařížský psychiatr. Jeho prominentním pacientem, kterému se Bertrand věnuje již celá léta, je profesor filosofie Toussaint zavřený na psychiatrické léčebně. Slavný profesor trpí maniodepresemi a sexuálními obsesemi. Nemůže zapomenout, jak našel svou ženu v náručí potetovaného barmana. Chybělo málo a místo v bláznici seděl slavný profesor ve vězení za vraždu své ženy. Jeho manželka sice škrcení přežila, ale nyní umírá a chce svého manžela naposledy vidět. Doufá, že jí odpustí. Bertrand přemluví svého přítele, ředitele ústavu, aby pustil Toussainta za jeho manželkou. V jejich společné cestě vidí příležitost, jak prověřit své sedmileté snažení a práce s Toussaintem. Cesta by pravděpodobně proběhla v klidu, kdyby profesor neměl svůj věrný stín. Jeden z pacientů kliniky, psychotický Angel nemůže bez Toussainta žít a tak není divu, že si nenechá tento výlet ujít. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Ten film je chytrý. Opravdu chytrý. Nejde jen o citace z Pascala a odkazy na Michela Foucaulta, ale hlavně o jakousi debatu o šílenství a šílencích, kterou vedou (většinou spíše svými činy než slovy) renomovaný psychiatr (Richard) a jeho pacient, profesor filosofie, který se pokusil zavraždit svou nevěrnou ženu (Piccoli). Pasáž z motorestu je jedna z nejzábavnějších co jsem za dlouhou dobu viděl. ()
Slabulinkatý scénář je místy vytuněn celkem podnětnými dialogy nuticími k zamyšlení. Ale pár mírně nakousnutých filozofických otázek na téma psychiatrie a nemocí ducha z něj nemůže udělat alespoň průměrnou záležitost. Režie také nestojí za nic, nebohý Pinon byl odsouzen do role trapného šaška, který má prý evokovat psychopata. Něco tak hloupého si nezaslouží ani komentář. Richard je zde značně umírněný, tedy pro své fanoušky, zvyklé na jeho ztřeštěné komedie, zřejmě i dost nepřijatelný. Pro nás ostatní zůstane jen nevýrazným. Celý film táhne Piccoli, jehož je pro takový brak skutečně škoda a dost mě překvapuje, že nabídku vůbec přijal. Zřejmě si chtěl zahrát v komedii, dlužno dodat, že tato poloha mu velmi sedí a jako vždy byl výborný. Ale jeden herec film nedělá. ()
Jde v postatě o road movie, cestu dvou bláznů a psychiatra s přítelkyní do kláštera, kde umírá žena jdnoho z bláznů. Cesta nabízí spoustu komických situací a vytváří se pouto mezi jednotlivými postavami. Dle mého velmi příjemný film, který pohladí duši, zcela ve stylu starších Richardových filmů. 80% ()
Lidsky přívětivý film o výletu s lidmi, které my, co si říkáme normální, nazýváme blázny. Ústavní chovanci, skvěle zahraní Michelem Piccolim a Dominiquem Pinonem přivádějí psychiatra Pierra Richarda každou chvíli do prekérních situací. I když občas zazní vážný tón, nasmála jsem se těm jejich vylomeninám docela hodně. Půvabná Florence Pernel mužské trio příjemně doplňuje. ()
Velmi neobvyklá Richardovka. Tento film má poměrně pomalé tempo, filozofický nádech a místy je velmi smutný. Najde se ovšem i několik skvělých vtípků. Film pro mě táhl Pierre, ale Piccoli s Pinonem mu šlapaly na paty a možná je i trochu pošlapaly. Za Pinona hraje jeho vzhled. Angel jistil výbuchy smíchu (geniální postava, ale domu bych ho nechtěl) . Občas si film neodpustí prvoplánové nevkusnosti bez kterých bych se obešel. A toho filozofování bylo možná až moc. Jinak jsem byl ovšem spokojen. ()
Reklama