Reklama

Reklama

Velký blondýn s černou botou

  • Francie Le Grand Blond avec une chaussure noire (více)

Obsahy(1)

Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)

(více)

Recenze (173)

Dinsberg 

všechny recenze uživatele

Nadčasová komedie o manipulaci s lidmi. Kdo ví kolika lidem děláme maňásky, ani o tom nevíme, a ještě to s úsměvem trpíme. Pierra Richarda jako by se to netýkalo. Dál proplouvá životem s lehkostí tygra a grácií leoparda. Nerozhodí ho ani válka zpravodajských služeb, v jejíž středu se ocitne. Jeho bezelstnost je natolik odzbrojující, že nemá šanci ani top agentka. Gagy jsou pak jen kořením, z nichž ten nejúžasnější je svádění Christiny hrou na dudy. No není možné ho nemilovat? ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Ve Velkém blondýnovi s černou botou se mi zdá, že Richard nehraje svou typickou roli citlivého nešiky a smolaře. Je sice zapleten do špionážních intrik a stává se nic netušící návnadou, ocitající se ve velkém nebezpečí, ale je to právě jeho nešikovnost, která jej chrání před újmou a dostává z nástrah - v jiných filmech je to obráceně. Naopak, jeho hyperaktivní kamarád Maurice musí být svědkem všech hrůz, které kráčí Richardovi v patách. +++++ A jen tak mezi námi, i reálie tajných služeb a sami agenti jsou přesvědčivější než v bondovkách, ačkoliv to od komedií příliš neočekáváme (i když... od bondovek asi také ne). Nehledě na to, že prostinký člověk jako náhodně zvolený jednorázový nástroj mocenské hry má víc síly než všechny megalomanské touhy ultrazáporáků. Boj podřízeného šéfa tajné služby o Richardův život je dramatem, ve kterém jde o víc než hračky a sexsymboly - o člověka. Silné ***. ()

Reklama

RHK 

všechny recenze uživatele

Oproti komedii Hořčice mi stoupá do nosu je tady humoru asi tak třetina a to rozhodně není dost. Navíc Pierre Richard v roli houslisty coby oběti intrik uvnitř tajné služby hraje tentokrát velmi civilně, což mi přijde asi tak jako Mr.Bean bez Rowana Atkinsona. Přesto jsem se místy docela dost bavil. Trailer? http://www.youtube.com/watch?v=Lg5ZAwGLq3E a ukázka z koncertu nevěrou rozhozené trojice včetně ve filmu vynechaného Brahmse?: http://www.youtube.com/watch?v=uexGhKoG4WM&feature=related ()

kockodan 

všechny recenze uživatele

Proboha, vy všichni mileniálové, a ostatní, kdo viděli tuto věc po roce 2000 poprvé, nehodnoťte tenhle kousek z pohledu moderního člověka. To je zhola nemožné, nežili jste v té době, ani v bezprostřední době po natočení a tak nemůžete objektivně posoudit. Pro mě je to dětství a já se jako malý předpubertální fakan s Pierrem náramně bavil. Dnes už bych si to ale nepustil ani omylem. Vyvolávání nostalgie u filmů jejich znovusipuštěním po desetiletích s očekáváním, že budu mít stejný zážitek jako tenkrát, neexistuje. Pouze zklamání a nepěkné probuzení ze sna, na co jsme to proboha tenkrát koukali!!!??? Vše krásné je jen ve vaší hlavě, tam se mi jen při zmínce blondýna, nebo rány deštníkem vždy nostalgicky rozzáří spokojený úsměv dětských let dávno prošlých, strávených před černobílou vypouklou televizí na chemlonovém koberci u nás v obýváku. A tak to taky zůstane. A pokud se mi to jakože hodně líbilo v 10, 11, nebo 12 letech, pak to musí jasně být za 100%! ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Prudce splachuje? A proč prudce splachuje? No jistě, má k tomu důvod, ale proč splachuje prudce?" Při scéně s dudami stále umírám smíchy a vůbec je tahle kriminálkomedie pořád tak milá jako kdysi. Třeba prohledávání a montování odposlechů do bytu hlavního hrdiny nemá chybu - obzvlášť pak onen trpělivý agent rozebírající matrjošku je přímo geniální. Pierre Richard hraje (na jeho poměry) velmi umírněně, což je k dobru věci. A ta skvělá Cosmova hudba! ()

Galerie (37)

Zajímavosti (16)

  • Na koncertě, kdy Francois Perrin (Pierre Richard) hraje Mozartovu 40. symfonii (KV 550), se mu do ní připlete i pasáž z první věty Čajkovského houslového koncertu D-dur, Op. 35. V rámci soundtracku lze najít skladbu pod názvem „Mozart massacre“. (MrHousenka)
  • Hlavnú rolu Francoisa Perrina si mal podľa predstáv spoločnosti Gaumont zahrať Claude Rich. Nepozdávalo sa im ani obsadenie Jeana Carmeta do úlohy Maurica, ale režisér neustúpil a trval na svojom. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama