Je suis timide... mais je me soigne
Som nesmelý, ale liečim sa
I'm Shy, But I'll Heal
I'm Shy, But I'll Heal
Obsahy(1)
Pierre Richard jako muž, který kvůli lásce překoná nejen sám sebe... Pierre je vrchním pokladníkem v hotelu ve Vichy. Odjakživa bojácný, plachý a nesmělý muž, který nedokáže nikomu říct ne. Když se však jednoho dne srazí s krásnou Agnes, vášnivě se do ní zamiluje. Od té doby sní jenom o ní, ale v cestě mu stojí především jeho nesmělost. Pomáhá mu „zkušený“ Aldo, který se stává jeho soukromým učitelem v získávání ženských srdcí a sebevědomí. Protože ženy mají nejraději smělé a odvážné muže. Pierre se neváhá zaměstnat v hotelu, kde je Agnes hostem. Umývá nádobí a je ochoten udělat cokoliv, aby si ho jeho milovaná Agnes všimla. (Česká televize)
(více)Recenze (119)
Byl máj, lásky čas. Strženi vírem sexuální volnosti a filmové invence, která zachvátila Francii už z dob nové vlny, jal se Pierre, Aldo a spol. natočit tuto první pomoc pro nesmělé. A proč to nepřiznat: právě tento film mi dopomohl koupit moje první spodky, sice o číslo větší, ale zato hned na první pokus a dvoje ! Díky Pierre ! ()
Tenhle film je sice o Looserovi, ale není to americká komedie, kde se hrdina stane na konci Rambem. Citlivý mladý muž, který je zakřiklý a všeho se bojí. Kvůli své vytoužené udělá cokoliv. Musím zde vyzdvihnout hlavně nezapomenutelnou hudbu !!! Také scéna s mytím nádobí je sice vtipná, ale jak tam přijde vedoucí kuchyně a snaží se pošlapat Richardovo mytí je místy nechutná (snaží se z člověka zcela odebrat jeho úctu ). ()
Pierrea Richarda považujem za jednotypového herca a vďaka tomuto obmedzeniu nedokážem dať filmom s ním slušný počet hviezdičiek. Aj proklamovaná komédia o liečiacom sa hanblivcovi zapadá do žánrového stereotypu Richardových filmov. Ach, kde sú tie časy, keď aj takéto filmy boli osviežením zo socialistickej vojnovo-budovateľskej nudy. ()
Z dětství mi utkvělo jako úžasná komedie; divím se, že je až tak špatná, když ji vidím po těch letech. Každému jinému filmu bych dal dvě hvězdy, ale dílu s tímto neuvěřitelným názvem prostě nemohu. Přeci jen je tam scéna s petangem, ty kolové plachetnice, pár hezkých restaurací a hlavně vnitřní hlas hlavního hrdiny, což je základ každé nadčasové komedie. ()
Asi nejlepší richardovka, která kdy vznikla. Má příběh sice prostý, ale neskutečně vtipný. Chechtal jsem se u něj téměř nonstop - když zrovna ne scéně, která běžela na plátně, tak alespoň těm předtím. A směju se ještě teď. Ona je to totiž neskutečná komedie, takhle má prostě vypadat film po francouzsku. Scény v kuchyni s talíři, s loďkou nebo hned ty úvodní jsou ale sakra nezapomenutelné. Mám Pierra Richarda rád a filmů s ním jsem viděl už docela dost, ale ani u jednoho jsem se nesmál tak, jako u tohoto. Navíc Pierrovi skvěle sekunduje Aldo Maccione, další výborný herec. Doporučuji všem milovníkům klasických francouzských komedií, je jedna z těch vůbec nejlepších. 100%. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo ve francouzských destinacích Vichy, na Promenade des Anglais, v hotelu Negresco v Nice a v kasinu Deauville ve stejnojmenném městě v Dolní Normandii. (Komiks)
- Při natáčení měl štáb velké problémy s nepřízní počasí. Když se točilo v Nice, tak 18 dní v kuse pršelo a místní obyvatelé tvrdili, že něco takového od roku 1942 nezažili. Když se natáčelo v Deauville, začalo sněžit a místní říkali, že to nezažili od roku 1957. (raininface)
- Protože snímek provázel velký komerční úspěch, rozhodl se Pierre Richard opět spojit s Aldem Maccionem a následující rok natočili film To já ne, to on (1980). (Komiks)
Reklama