Jsem nesmělý, ale léčím se

Moc povedená komedie s Pierrem Richardem v titulní roli, v níž představuje nesmělého outsidera, který ale nakonec stejně dosáhne svého štěstí. Zdatně mu zde sekunduje i Aldo Maccione v roli pana Ferrariho, který je vlastně jeho průvodcem a který ho svérázným způsobem připravuje na situace, které ho mohou potkat a nakonec i potkají v reálném životě. Je to taková příjemná oddechovka, u které se člověk dobře pobaví. Mně osobně se nejvíc líbily scény Richarda s panem Henrim (Jacques Francois), od něhož nikdy nelze čekat nic dobrého a cestu za štěstím Richardovi ztěžuje, jak se dá. Scény z kuchyně byly jedním slovem perfektní a film jako celek byl velmi povedený a zábavný. Snímek se mi moc líbil a hodnotím ho slušnými 80 procenty. (08.07.2022)

Asi nejlepší richardovka, která kdy vznikla. Má příběh sice prostý, ale neskutečně vtipný. Chechtal jsem se u něj téměř nonstop - když zrovna ne scéně, která běžela na plátně, tak alespoň těm předtím. A směju se ještě teď. Ona je to totiž neskutečná komedie, takhle má prostě vypadat film po francouzsku. Scény v kuchyni s talíři, s loďkou nebo hned ty úvodní jsou ale sakra nezapomenutelné. Mám Pierra Richarda rád a filmů s ním jsem viděl už docela dost, ale ani u jednoho jsem se nesmál tak, jako u tohoto. Navíc Pierrovi skvěle sekunduje Aldo Maccione, další výborný herec. Doporučuji všem milovníkům klasických francouzských komedií, je jedna z těch vůbec nejlepších. 100%. (17.07.2012)

AKTUALIZACE KOMENTU 2021: MÁM VÁS RÁD. Echm, echm, k něčemu se přiznám. Tady mám platonický rád i ty chlapy Aldu a Pierra. Ale na druhou stranu určitě i tu Pierrovu nedostižnou lásku Anis a rozhodně si zaslouží pochválit svůj vkus. A ten kdo nevěří, že je těžké získát lásku, ten asi neviděl tento film. Nesmělý si ho užijí s pochopením, smělí s škodolibosti, ale snad bude pořád pro všechny dobrou zábavou. Sice patřím do mladší generace diváků, která už je asi z větší části odkojena na úplně jiných kusech, ale film mého srdce je bezpochyby tohle a stále pro mě neztrací na síle ani učinnosti. Když jsem se na něj před pár lety zpátky opakovaně díval, tak pro mě měl význam asi hlavně vtom, že tam byly bláznivé gagy a můj oblíbený Piere Richard. Nakonec jsem si bez tohoto snímku nedokázal představit rok a mimo těch všech skvělých gagů, vychytávek, legendárních scínek, vynikajcí souhry mezi Aldou a Pierrem, v něm spatřuji i skvělý obrovský přesah, i pěkný kus pochopení. Prostě taková hezká studie nesmělosti s úsměvem. Možná si díky ni jednou trumfnu i usmát se dá a říct dobrý den. Směle za nás všechny nesmělé - DĚKUJI PIERRE! (13.01.2016)

Je suis timide... mais je me soigne som videl spolu so Spencerovym kultom Pari e Dispari a pre mna to bol nezabudnutelny vecer. Hlasky nezabudnutelne, Kamen Richard sa preslavil praveze blaznivymi komediami potrhlych chlapikov, staci vediet, ze to ma i odvratenu stranu - Richard sa rozisiel v zlom s urcitymi clenmi rodiny - neradi ho videli v udajnom strapnovani sa. Richard sa komediam proste rozumie, vidno, ze je komedialny megatalent. 100 % (16.06.2015)

Bláznivý a pro Pierra typický příběh, který zkouší zajít zase až za hranici nesmělosti a zkouší asi něco, s čím nikdy neměl problém. I když právě tak Pierra znám z jeho komedií asi nejlépe. Do toho nádherná hudba od Vladimira Cosmy a neuvěřitelně příjemný příběh. Koukal jsem na něj během období, které bylo pro mě více, než jen stresující a Pierre mě přitom dokázal udělat obrovskou radost. Tyhle pocity snad fakt přináší jenom staré dobré francouzské komedie. (25.06.2012)