Emperor

Divák sa bude ocitať v dvoch svetoch. Jeden je v Japonsku v roku 1945, kedy sa americká armáda snaží vyšetriť prípad japonského cisára Hirohita a druhý je v minulosti, ako sa vojak Benner Fellers snažil zbaliť japonské dievča. V amerických filmoch sa inak taká sebareflexia a pochopenie pre ostatných práve veľmi nevidí. Rovnako tak záverečné stretnutie bola pekne silná scéna. Za hercov by som vyzdvihol Tommy Lee Jonesa ako MacArthura a Matthewa Foxa, známeho zo seriálu LOST. Záver bol silný, niektoré časti vyšetrovania tiež, ale v iných miestach film pôsobil televízno, zbytočne unáhlene a faktom je, že ona love story bola veľa nadbytočná a rozhodne by som sa radšej viac venoval bojom. (03.11.2019)

Skvěle natočená lekce dějepisu. Příběh má klasickou stavbu a Webber ho dokáže prodat především díky respektu k Japonsku. Fox nehraje vůbec špatně a Tommy Lee Jones je jistota, jen se objevuje dost sporadicky. Ale pokud vás nezajímá ani ta kultura, ani to co se v té době stalo, bude to pro vás ztráta času. Pokud pochopíš oddanost, pochopíš Japonsko. (04.04.2014)

Výtečný námět = výtečný film, skvělé pokoukání. Na kratičkém vzorku několika válečných let umožní divákovi vžít se do situace všech japonských císařů před Hirohitem. Kdo o dějinách Japonska a jeho kultuře něco málo ví, je si vědom toho, že císaře ani zdaleka nelze srovnávat s absolutními či konstitučními panovníky Evropy. jedná se více o náboženskou/morální/hodnotovou funkci, lze ji přirovnat k jakémusi národně omezenému Dalai Lámovi nebo papeži - tj. nemá absolutně žádnou politickou moc, na druhou stranu je ale jeho morální autorita u obyvatel mnohem vyšší, než o jaké by se nejvlivnějšímu absolutnímu vládci v Evropě kdy mohlo zdát. Film se pokouší o srozumitelné vysvětlení tohoto konfliktu a podařilo se mu to vskutku na výbornou. Osobně jsem pouze příliš neocenil rozvláčnost vykreslování historie generála Fellerse a jeho japonské přítelkyně; snahou ale bylo zjevně objasnění rozporů i v něm samém (vnitřní boj, jestli udělat správnou nebo užitečnou věc, vztek na neochotu a protokolární zkostnatělost japonského vedení, nedostatek času...). Každopádně po seriálu Shogun z 80. let jde o další vynikající (a ojedinělý) vhled do japonské mentality a byla by velká škoda nechat si tento snímek ujít. (10.09.2013)

Zajímavé, neotřelé téma, atraktivní prostředí poválečného Japonska a skvělé herecké výkony činí z tohoto filmu velmi příjemnou podívanou. Nicméně příběh sráží na kolena připitomělá love story a taky pitomost ústřední myšlenky (MacArthur odevzdá svou kariéru do rukou svého podřízeného, ať s ní naloží dle uvážení). Pobavila mě představa, jak asi na císařském dvoře na MacArthura čuměli, když na ně příležitostně vytasil svou buranskou fajfku z kukuřice. (19.09.2014)

Hodně dlouho jsem uvažoval, jestli 3 nebo 4... Ale prd, to není vůbec pravda. Ve skutečnosti jsem chvíli uvažoval, jestli půjdu opravdu proti proudu a dám plnou dardu, a to z několika důvodů: Zaprvý se film snaží ukázat, že východoasijskou kulturu, resp. japonskou kulturu, nemůže západní člověk nikdy pochopit; zadruhý Matthew Fox je výtečnej; zatřetí Tommy Lee Jones, ať už MacArtymu není vůbec podobnej, má okoukaný jeho gesta, až to vtipný není; začtvrtý Eriko Hatsune je nádherná ženská a zápátý ta všudypřítomná atmosféra poválečnýho Japonska má svoje kouzlo a svojí filmovou krásu. Nakonec jsem ale dal 4, protože ve skutečnosti celý ten zárodek příběhu, totiž předválečná love story, mi přišel vlastně prvoplánovej (neřekl bych, že zbytečnej), a do té politiky snímek spíš nakoukl, než aby vhlédl zhluboka dovnitř. Ale za to, že se nenásilně a upřímně snaží film ukázat, jak odlišní vlastně jsme, si ode mně zaslouží jeden velký potlesk. Jo a emoce se u mě projevily, ne že ne. (23.08.2013)