Snít můžeme vždycky

Pierre Riachard v roli znuděného multimilionáře šlechtického původu, kterého už nebaví život mezi snoby, kteří mu neustále lezou do zadku se vydává sem tam pro radost krást do supermarketů, kde mu to všichni tolerují kvůli jeho původu. Kumu to netolerují je Rachid, lazebník z chudínské čtvrti, který je odsuzován jen kvůli vzhledu a tak jednou když sám Rachid vidí krást Pierra v obchoďáku, chce ho udat a začne mu nadávat a urážet ho. To Pierre, člen horní smetánky nezná a vítá to jako příjemnou změnu. Během filmu mu Rachid otevře oči a Pierre si uvědomuje, že promarnil mládí. Bohužel se Rachidovi neustále lepí na paty a tomu za chvíli dojde trpělivost a pošle ho do háje. V závěru se opět scházejí po sedmi letech, kdy je Pierre k nepoznání. Z mého pohledu režisérovi a hlavnímu představiteli Pierru Richardovi začalo trochu umělecky strašit v hlavě a tak některé scény jsou tak trochu vyumělkované a nepřirozené tak, jak jsme u něj byli zvyklí v jeho mladých letech. I tak stojí za podívání a sem tam se i pobavíte. Mimo jiných herců tu můžete vidět Véronique Genest známou jako Julii Lescautovou (ta tu hraje prostitutku) či představitele Engumy ze stejnojmenného seriálu. (18.05.2008)

Opozitum Perrina z Hračky se postupně přerodí v Perrina. Jenže ten přerod je celkem nemastný, neslaný a hlavně ne příliš záživný. Smaïn je mnohem lepší zpěvák a bavič než herec, takže Richardovi chybí partner. Navíc jsem z Richardových filmů zvyklá slýchat Cosmovu luznou hudbu, Wisniakova stojí za houby. Takže tou nejlepší scénou zůstává Richardův zpěv „La Bohème." (08.02.2015)

Polovinu filmu jsem se zdráhal uvěřit označením filmu za komedii. Teprve co dostane postava plešatého detektiva více prostoru začnou se dít věci, u kterých se člověk pobaví. Tento film je tedy nutno brát hlavně jako jakousi sebereflexi Pierre Richarda o tom jak bohužel všichni stárnem a né každý prožil svůj život tím co jej bavilo. Závěrečné opětovné shledání dvou přátel mě dokázalo náležitě zahřát. 50% (21.07.2009)

Pierre Richard se představuje v roli slovutného průmyslového magnáta. A jedná se osamoceného boháče, který se kuriózní cestou spřátelí s výřečným mladým Arabem, kterého pojme za svého osobního kadeřníka. Velkých komediálních situací se nedočkáme. Richard chtěl působit distingovaně, což se mu podařilo. Kdo byl zvyklý na jeho roztržité eskapády a bláznivé komediální výstupy, zažije jen jeho nezvykle umírněnou hereckou polohu. Jeho spoluhráč Smaïn Fairouze zásobuje film energií, no největší sympaťák to zrovna není. Přiznám se, že mně jeho projev povětšinou přišel mírně nesnesitelný. Psala se už devadesátá léta, Richardova komika už pomalu a jistě brala za své, tak si vyzkoušel i něco pro něj méně obvyklého. Ačkoliv tento film nese prvky jeho staršího snímku Hračka, k tomuto filmu má svým vyzněním mnohdy podezřele blízko. Docela se film i někdy vleče. Stále jsem čekal na skutečně pořádnou komediální scénu, jenže prostě takový prostor nebyl v tomto filmu dán. Zcela nevyužitý byl Jacques Seiler, věčný tyran proslulé francouzské komediální partičky Les Charlots. Jeho soukromý detektiv působil až nadbytečně. Závěrečné shledání dvou protagonistů po sedmi letech vyvolalo takové dojemné pocity a zanechalo příznivý dojem. Celkově je film pramálo komediální, vážná linie působila nedotaženě i scenáristicky těžkopádně. Takže výsledek je poměrně takový rozpačitý. Pierre Richard s ním velké úspěchy neslavil. Zapadnout si ale také nezaslouží. 6/10 (05.06.2023)

No tak tohle je dost netradicni richardovka. Nenapada me vaznejsi Richardovo role, ale nutno rict, ze si s tim poradil velmi dobre. Jinak samotnej pribeh je zajimavej, ale nic originalniho a ten prerod nak zvlast dobre zvladnutej neni. Nicmene film prijemne odsejpa a nenudi, problem je, ze tu ale neni moc dobrejch vtipu, zasmal sem se asi ctyrikrat, pricemz si uz pamatuju jen super scenku s policajtama. Ale na dobry 3* to da. (19.02.2008)