Btooom!

Filmov/seriálov s battle royale tématikou je pomerne veľa, ale v anime prevedení sa tento koncept nevidí až tak často (postupom času už počet podobných "game-trapped" sérií narástol, ale v dobe vzniku to ešte predsa len bolo niečo nové a originálne). Medzi týmito kúskami síce Btooom! nijak nevyniká, nepatrí medzi vrcholy žánru, ale zároveň nijak nezapadá a stále dokáže ponúknuť niečo originálne a zábavné. Z hľadiska technickej stránky sa síce jedná o priemer (byť tropické ostrovy vyzerajú celkom pekne a prostredie diania mi sadlo) a postavy sú trošičku hlúpe a nevýrazné, ale priznám sa, že som si celkové dianie pomerne užil. Hlavne po scenáristickej stránke to trpí mnohými nedostatkami a doposiaľ neuzavretý koniec môže sklamať, ale minimálne sledovanie hráčskych stratégií a prípadnej akcie bolo pre mňa celkom zábavné a tým pádom som s výsledkom spokojný a dokážem tvorcom odpustiť všetky veci, ktoré boli nedotiahnuté, zabudnuté, nevysvetlené alebo nerozumné. Predsa len, nič iné sa od podobného typu seriálu nedá očakávať, a keď už nič iné, poteší to aspoň občasnou kreativitou a spormi medzi postavami. Ja som spokojný a s mojím dojmom tu zanechávam aj prijateľné tri hviezdy. edit (19.10.2018): Vzhľadom k tomu, že predloha už bola ukončená, dúfam, že raz vyjde pokračovanie, ktoré vynahradí ten neuspokojivý koniec seriálu. Ale zároveň o to ani veľmi nestojím. (30.04.2018)

Kampak se člověk dostane stopováním seriálů o vzájemném vybíjení vybraných jedinců pro pobavení/jiný cíl kohosi v pozadí/popředí? K Hunger Games. Kdepak. Mirai Nikki? Ani náhodou. Eden of the East? To by byl úctyhodný předchůdce, ale ne. Battle Royale? To už zní nadějně, ale můžeme dál. Running man se Schwarzeneggerem? To jsme teprve v roce 1987. Já si osobně myslím, že musíme přinejmenším někam do doby římských gladiátorů. No jistě, prst varující před neúctou k lidskému životu se stále zdvihá převelice vysoko, tak vysoko, až prst ani nevidí, že ona neúcta má v našich (i japonských) zemích docela jiné projevy. +++++ Zatímco Eden of the East s obdobnou premisou se dokázal chytře otřít o stav společnosti a něco nečekaně pojmenovat, BTOOOM jen hloupě, křečovitě a školometsky nechává postavy propadat hysterii či vražedné mánii, dává jim dilema mezi pudem sebezáchovy a morálkou. O lidské povaze nevypovídá, protože neumí odhalit nic, co již všichni viděli tisíckrát nahé. Hlavnímu flákačskému pařanovi dovolí proměnu v drsného ochránce slabých, protože je hlavní a protože se nejvíce podobá divákovi seriálu. +++++ Možná řeknete, že by mi alespoň mohlo imponovat jeho hráčské umění a filmová akce. Mohlo, ale děje se tak jen málo. Spíše nevěřícně koukám, jak ladných pohybů je schopen člověk, jenž proseděl léta na židli. Končím po osmém díle. (26.11.2012)

Tropické ostrovy, které jsou alespoň trochu vzdáleny od civilizace, snad v žádném filmu či seriálu nemohou být úplně poklidným místem. Buď zde ztroskotáte a bojujete o přežití, nebo se objeví kanibalové a to se taky bojuje o přežití, nebo se tu zkrátka objevíte nějakým jiným způsobem, ale je jasné, že bojovat o přežití tam budete tak či tak. Btooom! tuhle pomyslnou tradici přirozeně nenarušuje. Máme zde dvaadvacetiletého Rjótu Sakamota, náruživého pařana PC her, těžce zapřísáhlého nefachčenka a ctitele úsloví "dokud máma funí, zůstaneme u ní", jenž se spolu s hrstkou dalších lidí ocitne na neobydleném tropickém ostrově, kde jsou proti sobě rozeštváni a snaží se zabíjením druhých získat možnost vrátit se zpět domů. Cítíte to? Ano, pach Battle Royale z toho jde silně cítit. Vlastně i Hunger Games. Pokud se však najdou ti správní lidé, kteří umí i se sebevíc omletým námětem pracovat, přidat do něj i trochu invence a kupříkladu jej proměnit v zábavnou akční jízdu, kde nemají postavy mozek přinejmenším vystlaný senem, pak se dá tvůrcům nepříliš originální námět aspoň částečně odpustit. Btooom! však tímhle případem bohužel není. Nenabízí nic, co bychom jinde neviděli. Co naplat, Hunger Games a Sword Art Online jsou momentálně v kurzu, tak proč nezkusit vytěžit z tématiky "hry o život pro pobavení jiných" taky něco, nehledě na to, že to "něco" je již vytěžené, a do toho se ještě vyprdnout na logiku a fyzikální zákony? Inu, chcete-li si Btooom! naplno užít, musíte přistoupit na pravidla tvůrců. Nebo spíš jen na jedno pravidlo, které říká (dovolím si citovat z pohádky S čerty nejsou žerty): "být ticho a hlavně nemyslet". Přesně tahle věta totiž Btooom! stručně a velmi přesně vystihuje. A má-li být natočena druhá řada (vzhledem k podivně uťatému konci předpokládám, že ano), neočekávám, že by byla kdovíjak znatelně lepší. Více v mé recenzi zde. (02.01.2013)

Další anime ze série vtažení hráčů trvale do hry, ale Btooom! je odlišná v tom, že je to vše na živo, ale všechny parametry hry jsou zachovány. Největší výtku mám k postavám. Rjóta se snaží být nejvíc spravedlivý a hodný i když všichni ho chcou zabít. Velká část ostatních postav na ostrově se chová zvláštně (nereálně), částečně by se to možná dalo připsat stresu ve kterém bezesporu jsou, ale nemyslím si, že to tak tvůrci mysleli. No a korunu tomu nasadily spolužačky bloncky co se zachovali jako totální píče, to jsem vůbec nezacházel, ale jsou to ženy a ty to tak asi maj. To všechno ubírá na věrohodnosti. Menší výtku mám, že vůbec nevysvětlili nic o té organizaci, jako je motiv, proč s tím začali, jak dlouho už to trvá, co na to veřejnost a tak dále. I přes to všechno mě ale seriál vtáhl a bavil a to hlavně díky soubojům, ty jsou fakt dobré a také díky perfektně napsaným nepřátelům. Ti jsou rozmanití a uvěřitelní a až na pár výjimek nemají neduhy co jsem psal výše. Opening je příjemný a grafika pěkná. Ukončené to není, ale další řady se pravděpodobně nedočkáme. Hodnocení: 64/100. (09.02.2016)

Celou dobu jsem měl velký pocit, jako bych znovu sledoval Mirai Nikki. I tady je u série více záporů než kladů. Nijak originální děj, náhodné zvraty, občas, nebo spíše často to nedává smysl, většina postav je dost meh (i když hlavní hrdina je zde asi lepší než Jukiteru, ale upřímně, kdo není) a skoro až nesmrtelnost hlavního hrdiny začne být po několikátém přežití nepřežitelného dost otravná. I přes to všechno mě to ale sakra bavilo. Občas má člověk chuť jen vypnout a bavit se, aniž by musel přemýšlet, zda něco dává smysl nebo ne. Série pěkně ubíhala a díky její krátké délce ani nepřišel žádný moment, kdy bych se začal nudit. Ještě by to chtělo nějakou tu Juno a neměl bych si na co stěžovat (jo, Himiko byla fajn, ale Juno, díky které jsem si zamiloval Mirai Nikki, to prostě není). 8/10. (04.06.2021)