Les Moissons du futur
Plodiny budúcnosti
Režie:
Marie-Monique RobinScénář:
Marie-Monique RobinHudba:
Jean-Louis ValéroHrají:
Olivier De SchutterObsahy(1)
„Aplikací průmyslových postupů a rozsáhlým používáním chemikálií, si současné zemědělství kope vlastní hrob.“ To jsou slova Oliviera de Schuttera, zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny, která vyslovil na základě zkušeností z potravinové krize v letech 2007–08. Takzvaná „Zelená revoluce“, zahájená v poválečných letech, která zavedla do zemědělství průmyslové přístupy, nedokázala nasytit svět. Zato však významnou měrou přispěla k vyčerpání půdních a vodních zdrojů, ničení biologické rozmanitosti, napomohla globálnímu oteplování, a vytlačila do měst a jejich chudinských předměstí miliony obyvatel venkova. Výzkum francouzské novinářky Marie-Monique Robin se zakládá na svědectvích zemědělců, agronomů, ekonomů, politiků a mezinárodních organizací ze čtyř světadílů (Afriky, Asie, Severní Ameriky a Evropy). Prostřednictvím snímku Budoucí sklizně objevujeme, že již existuje jiný, ověřený model zemědělství, obchodu, inovací a produkce, který navrací obyvatelům venkova klíčovou roli v budoucnosti lidstva. (MFF AlimenTerre)
(více)Recenze (3)
Interesantný dokument, v podstate o súboji medzi priemyselným chemickým poľnohospodárstvom s monokultúrami a ekologickým pestovaním zmiešaných kultúr bez hnojenia a herbicídov. To druhé označili ako jedinú možnú budúcnosť, ale pritom to evokuje neuveriteľnú makačku na poli. Hlavne v Mexiku alebo Afrike, ale v Nemecku aj týmto spôsobom dosiahnu normálne výnosy bežnými postupmi. Tento novší dokument režisérky kritizuje veľké korporácie, ale je určite umiernenejší oproti prvému, kde sa rúbalo hlava nehlava. ()
Tematicky mimoriadne zaujímavý, životne dôležitý a aktuálny problém a pokus režisérky o jeho uchopenie. Vďaka svojmu veku si stále veľmi dobre pamätám, ako chutí ovocie a zelenina odtrhnuté zo stromu, či kríka, aký je rozdiel medzi nadojeným mliekom a krabicovým svinstvom, prečo som kuracie mäso už dávno vyradil z jedálnička a prečo mi ani čiastočné ekonomické vzdelanie mi neumožňuje pochopiť, komu sú u nás potrebné jablká z Nového Zélandu, prečo sú banány zo Strednej Ameriky lacnejšie, ako zemiaky z Francúzska, prečo sa na najkvalitnejšej poľnohospodárskej pôde stavajú sklady a automobilky atď., atď. Film nebol podľa mňa celkom vydarený. Táto výbušná problematika sa dala spracovať priamočiarejšie, bez zbytočných odbočiek a čiastočne propagandistického ladenia. Ale veď nakoniec to nebol posledný film, ktorý sa jej venoval. Zatiaľ čo v prvom filme sa režisérka venovala problematike GMO, v tomto zdôrazňovala nebezpečenstvo pestovania monokultúr a poľnohospodárstva, ako odvetvia chemického priemyslu. Ale pohľad na ľudí, ktorí dokážu uživiť seba a svoje rodiny na kúsku pôdy bol veľmi sympatický a povzbudzujúci. ()
Dokument ponúka mnoho zaujímavých inšpirácií z rôznych kútov sveta, avšak neposkytuje temer žiadne tvrdé dáta, ktoré by pritom pre udržateľné poľnohospodárstvo vôbec nemuseli vyznieť zle. ()