Asura

Tak určitě hodně zajímavé téma, docela děsivý příběh, ale vše dohnané až do absurdních extrémů. Jistě, máme být šokováni, zamýšlet se nad tím, kdy přestává člověk být člověkem a stává se zvěří a stejně tak dumat nad tím, jak se lidé dokáží vlastně nakonec všemu přizpůsobit a přežít. Do toho dostáváme dívku, která má své zásady a těch se drží, za což bychom jí možná měli fandit, nebo spíš litovat, kdoví... Hloubku to má, ale to provedení je až moc okaté, přehnané hrané na maximální efekt, což ubírá na jisté věrohodnosti a těch poselství a pohledů je do té hodiny a čtvrt nacpáno tolik, že to člověk jen těžce pobírá. Výsledkem je u mě nakonec mírné zmatení, spousta myšlenek ohledně děje a chování postav a dojem, kdy vlastně nevím, jestli se mi to, co jsem viděl a to co mi to ukázalo, líbí. Animace se mi moc nelíbila, hudba byla ale docela dobře zvolená. Zajímavé, přehnané a zvláštní... 7/10 (13.02.2016)

Z tohoto filmu budu mít ještě dlouho depky. Barevně úsporná grafika dává filmu náramně ponurý nádech, který táhne už tak smutný příběh do ještě větší beznaděje. Výborný je samotný začátek – ten má úchvatný hororový potenciál, který diváka skvěle navnadí. Jenomže postupem času se film z hlediska příběhu nějak rozdrolí a zůstane jen základní dějová kostra, která ale není dost silná na to, aby snímek sama unesla. Tohle je princip u japonských filmů poměrně běžný, ale u anime mě to docela zaskočilo. Nicméně tady nejde ani tak o příběh, jako o vizuál a duchovno ve filmu prezentované. Každopádně se jedná o zajímavé dílko s velmi pochmurným vyzněním, které se báječně hodí na hodně sychravé odpoledne... (26.05.2013)

Po Karas druhé střetnutí se Satóem a povedlo se mu to, co 60% hororové produkce chybí. Ten příběh má atmosféru! A sakra jakou. Asura je smutné, až depresivní vyprávění o chlapci, kterému umřela matka a on je odkázán sám na sebe. Jelikož ale neměl žádnou výchovu, chová se jako zvíře (a postupně se z části stává člověkem), neumí mluvit, zabije kvůli jídlu kohokoliv a jeho nejlepší kamarádka je zbraň po mrtvé matce. Už úvodních 5 minut je v dosti emotivním a depresivním duchu a i když snímek má světlejší, až milé scény, tak si ho udržuje až do konce filmu. Za světlejší až milé scény považuji ty s Wakasou, Tedy, až do určité chvilky. Je zajímavé, jak snímek dokáže v člověku vyvolat řadu otázek a je pln poučení, které sice jsou směřovány k Asurovi, ale jelikož není nejmenší problém se s tím chlapcem ztotožnit, oblíbit si ho, fandit mu, tak si je divák bere i na sebe. Když snímek vygraduje až na scénu na mostě, je si už divák jist, že sledoval a sleduje něco dobrého, leč smutného a depresivního. Zrovna scéna na mostě je silně emotivní a podbarvená naprosto skvělým hudebním podkladem, který scénu ještě umocňuje. Hudební podklad diváka provází celým filmem a je opravdu krásný, i když fandy anime už asi ani moc nepřekvapí, jelikož třeba osobně jsem ještě myslím nenarazil na anime, které by nemělo dobrou hudební stránku. Asuru vřele doporučuji. Nejen fandům anime, nejen hororovým fanouškům, ale všem kdo mají rádi atmosférické, emotivní filmy s krásným dějem. (14.07.2013)

Bolo by to takmer dokonalé nebyť mne osobne nesympatického štýlu animácie. Samozrejme pochmúrne farby sa k deju perfektne hodili ale postavy sa mi nepáčili a nesympatizovala som s nimi. Ale animácia nie je všetko a tu ma hlavne zaujal dej. No a ten bol super. A síce to nebolo pre mňa dokonalé dávam 5* ale také tie slabšie. Kľudne tam mohlo byť tých krvavých scén viac a myslím, že stačila i kratšia stopáž. Ale tak to sú také drobnôstky. (16.06.2013)

Nezvykle temná a brutální podívaná, odehrávající se ve světě, kde kruté sucho působí nejen hladomor, ale i úpadek morálky a všeho lidského... A v tom světě se narodí chlapec, malý, rozkošný chlapec, který sebou moc rád vláčí obrovskou sekyru... Na poměrně malém prostoru hodiny a čtvrt se rozehrává neskutečně podmanivý a atmosferický příběh o síle lidskosti a souboji toho lidského se zvířecím. A krom těhle artovin (které ovšem docela fungují) je tu spousta krve, krve, krve. Hrozně zajímavá je animace, sice je počítačová, na což obvykle dštím oheň a síru a píšu o ní nactiutrhačné anonymní dopisy do bulvárních plátků, ale tady vypadá prostě skvěle, dost možná i pro to, že se tvůrcovia vykašlali na 3D modelování a jedou si krásně ve vodách 2D a temných barviček. Do titulkového songu jsem se platonicky zamiloval "Namu Amida Butsu" (13.08.2014)