Kateřina a její děti

Výborný film, u něhož ještě vidíme ozvěnu Nové vlny 60. let. Příběh staré vdovy, jejíž dcery vzaly osud do svých rukou a Kateřina by je ráda dále chránila... Načež přicházejí zklamání. Marie přichází o muže den po svatbě na udání, že v podmínce způsobil výtržnost, nejstarší dcera se vrací domů,když se rozejde se svým manželem, nejmladší nesnese matčinu rozkazovačnost a na čas odejde - a vrátí se s outěžkem. A tady dochází k překvapujícímu závěru, který režisér nijak nevysvětlí - matku narození vnoučete načisto změní. A proto "jen" čtyři hvězdičky. (04.06.2019)

No jo, to ještě bejvaly zimy... :-) Je strašně znát, když se točí zimní exteriéry v zimě a když se to fejkuje. Tady je to tak protivná zima, že jsem chytal depku už jen z toho sněhu. Psychologie postav je velmi zajímavá a místy až dotěrná kamera působí o to naléhavěji. Hra na valašštinu má spoustu trhlin, ale většina diváků to stejně neřeší a exotická slova jako "micák" jen dokreslují nehmatatelnou dobu, kdy se děj odvíjí. Mohlo by to být před sto lety, ale pak přijede embéčko a je to až děsivé, ono je to opravdu ze sedmdesátých let. Škoda toho závěru. Mám rád otevřené konce, ale když film skončí v půlce, přece jen to není ono. (09.09.2016)

Když vynechám vynikající Horký vzduch tak jsem u V. Gajera a jeho tvorby v šedesátých začal, dá se říct, od konce. S částečnou atmosférou let minulých nám tu nabízí film, který by si zasloužil vzniknout o pár let dříve. Ovšem ani soudružské nůžky a zásahy nezabránily výbornému zpracování. Precizní kamera a naprosto brilantní výběr herců. V. Sloup se dá nazvat dvorním hercem Václava Gajera, který v něm objevil skutečně víc, než kdokoli jiný. Perfektní humor, skvělé drámo i trocha té psychologie, za kterou by se nemuseli stydět i klasičtí, filmoví psychologové nové vlny. Je zde skutečně vše, bude i kousek toho štěstí? Jenomže to vše výborně rozjeté, se najednou zasekne a divákovi zůstává hlavě spousta otázek. Film byl zmrzačen, je bez konce. Určitý konec zde je, ovšem pro mě a myslím si že i pro většinu, je nedostačující. 80 min. je na to, co se zde rozjede, opravdu málo a některé postavy urychleným koncem pozbývají smyslu. Menší výhradu bych měl i k příliš jednoduché hudbě. Případ filmu, který neměl lehký osud. Ten není ani na moravské vesnici, kde čas jaksi stojí. Staré zásady a určitá pravidla, jsou zde konfrontovány s měšťáckými neřestmi. Ani ty svatby už nejsou to, co bývaly, ještě, že je tu Venca Sloupů, se svými koňmi. Skutečně...nebýt Škody 100 a motocyklu, film by se mohl odehrávat v několika různých desetiletích. Václav Gajer mě tímto pozval na jeho mladší tvorbu. Pro československého diváka určitě výborná podívaná. (06.09.2013)

I tento film je důkazem, že Václav Gajer byl kumštýř. Film má spád, rvačka na začátku mu sedí. Jiří Tomek, rodák z našeho města, jakoby sáhnutí vedle, on nevypadá na rváče a kriminálníka! Karel Augusta je skvělý jako vždy. Jorga Kotrbová zase v roli kverulantky, jako vždy. Václav Sloup je šílený a ožralý učitel Hanzlík je Boží. Jak ten chlap umí zahrát ožralýho! Kamera Jana Čuříka je jeden krásný obraz za druhým. Doporučuji. (30.06.2018)

"Když nemáš rozum ty, musím ho mít já….“ Docela syrový příběh o nelehkém životě staré vdovy, která trpí jakýmsi "ochranářským komplexem" vůči svým dospělým dcerám. Ty už toho mají všeho dost a tak vezmou osud do svých rukou. Ač to někdy stojí, co to stojí....Celý ten filmový příběh zajímavě rámují krásně natočené záběry na drsnou zimní krajinu. Moc se mi též líbila hudba Miloše Vacka, která je někdy (zejména ve flétnách) hezky zpěvná, jindy přináší melancholickou náladu a místy je i poměrně rozmáchlá. Jinak souhlasím s těmi, kdo hodnotí závěr filmu jako poněkud useknutý, byť to pozitivní rozuzlení (po narození vnoučete) docela i chápu a nepřijde mi zas tak úplně nevěrohodné. (27.06.2022)