Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vesnické drama režiséra Václava Gajera z roku 1970 potkal stejný osud jako řadu jiných snímků, do jejichž výsledné podoby brutálně zasáhly nůžky normalizačních cenzorů. Pesimistický tón a existenciální přesah, vycházející z charakteru československé kinematografie šedesátých let, ovšem ve filmu zůstaly. Civilně syrový příběh odehrávající se v zapadlé horské vesnici kdesi v Beskydech se proto dostal do kin až pět let po své realizaci – v roce 1975. Hrdinkou vyprávění jsou ženy – vdova Kateřina Valigurová a její tři dcery, které marně hledají bezpečné místo ve světě prostřednictvím mužů. Nakonec se musejí spolehnout na vlastní síly a ženskou loajalitu... Film se opírá jak o baladickou kameru Jana Čuříka, tak o nadčasové přírodní exteriéry a kvalitní herecké výkony méně známých představitelů (naneštěstí poznamenané snahou protagonistů hovořit valašsky). Jde o nejlepší Gajerův snímek, režisér se však v následujících letech uchýlil k nekonfliktním dětským snímkům. (NFA)

(více)

Recenze (18)

Fifer 

všechny recenze uživatele

Čert ví, jak by to vypadalo bez Tomanova zásahu, nutno říct, že cenzorské nůžky zde nenapáchaly takové škody, jako u jiných filmů ( např. Proč nevěřit na zázraky). Příběh samozřejmě nenabízí nic víc než obvyklé vesnické patálie, ta chce toho, ale ten ji ne...atd. Film se tak opírá hlavně o uchvátnou kameru Jana Čuříka, kouzelnou přírodu a kvalitní herecké výkony známých es. Jenomže s herci je i potíž, kazí totiž autentičnost horských Beskyd. Miluju to nářečí, bohužel Barrandov si už léta myslí, že film z Beskyd = naučit české herce (neřkuli pražáky) dialekt. Ale nářečí se za pár měsíců nenaučíte, vzniká tak otřesný paskvil, kdy půlka věty zní česky a půlka valašsky. Pokud se ale přes to přenesete, nelze hercům nic jiného vytknout. Takže film stojí za zhlédnutí, ale marná sláva, tyhle filmy o horských dědinách bychom měli přenechat Slovákům. Ta bolest, zklamání a pokora tu je, ale chybí tu ta explozivní radost veselic v podání Jakubiska a Havetty. Ne, že by se o to režisér nesnažil, ale není to ono. Každopádně nejlepší film jinak poměrně průměrného tvůrce, který si zde dovolil i několik narážek, ovšem nečekejte žádné Ucho, nebo Skřivánky. ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Aj mne sa zdá tento film akoby bez konca, už či to vystrihli alebo bol tak zámerne natočený, pôsobí tak na mňa. Viac by sme sa hádam dozvedeli v ostravskom seriáli z roku 1984 "Jahody na stéble trávy", natočenom podľa rovnakej predlohy Jiřího Křenka. Ibaže to by ho musela ČT odvysielať, a u nich je všetko problém. ()

Reklama

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Výborný film, u něhož ještě vidíme ozvěnu Nové vlny 60. let. Příběh staré vdovy, jejíž dcery vzaly osud do svých rukou a Kateřina by je ráda dále chránila... Načež přicházejí zklamání. Marie přichází o muže den po svatbě na udání, že v podmínce způsobil výtržnost, nejstarší dcera se vrací domů,když se rozejde se svým manželem, nejmladší nesnese matčinu rozkazovačnost a na čas odejde - a vrátí se s outěžkem. A tady dochází k překvapujícímu závěru, který režisér nijak nevysvětlí - matku narození vnoučete načisto změní. A proto "jen" čtyři hvězdičky. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

No jo, to ještě bejvaly zimy... :-) Je strašně znát, když se točí zimní exteriéry v zimě a když se to fejkuje. Tady je to tak protivná zima, že jsem chytal depku už jen z toho sněhu. Psychologie postav je velmi zajímavá a místy až dotěrná kamera působí o to naléhavěji. Hra na valašštinu má spoustu trhlin, ale většina diváků to stejně neřeší a exotická slova jako "micák" jen dokreslují nehmatatelnou dobu, kdy se děj odvíjí. Mohlo by to být před sto lety, ale pak přijede embéčko a je to až děsivé, ono je to opravdu ze sedmdesátých let. Škoda toho závěru. Mám rád otevřené konce, ale když film skončí v půlce, přece jen to není ono. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jsem rád, že jsem všechny české filmy ze 60. let neshltal najednou (jak to dělám v případě lineckých rohlíčků). Teď, čas od času, a po jednotlivých rohlíčcích, se vrací někdejší chuť. Nezáleží na tom, zda druhá svatba nedostála té první, zda něco mez tím "někdo" zapommněl nebo "jiný" vystříhal. V podstatě u těchto filmů jde především o atmosféru, a ta zde je. Stále více si uvědomuji interakci této doby s kulturou, ať už to jsou knihy, filmy nebo rock'n'roll. "Nelehký život vesnické ženy a smutný osud jejích tří dcer", jak píše distributor, je pomíjivé a nejisté... V naší době kameramanských rutinních dovedností a efektů, či přetažených experimentů, působí kamera Jana Čuříka jako sen. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Film byl dokončen v roce 1970, ale jeho uvedení do distribuce bylo povoleno až o pět let později. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
  • Film bez přítomnosti režiséra sestříhal v roce 1975 tehdejší ústřední dramaturg FSB Ludvík Toman. (Taninaca)
  • Film bol natáčaný v Kryštofovom údolí pri Liberci. (dyfur)

Reklama

Reklama