November Man

Brosnanova odpoveď na všetky oldschoolové comebacky. Možno sa nevrátil v takom veľkom štýle ako Arnie, či Sly, ale o to dôstojnejšie a poctivejšie. A nemenej razantnejšie dokazuje, že by s ním bolo počítať aj do Slyho postradateľnej partie. Spočiatku rutinná špionážna honba mačky s myšou sa premení na veľmi rýchlo a svižne ubiehajúci thriller s niekoľkými kvalitnými zvratmi, dobrou atmosférou a pomerne slušným rozuzlením. Cítiť chýbajúce doláre v rozpočte, zopár výbuchov navyše a kvalitnejšia autonaháňačka by filmu určite priniesla efektnejší look a ďalšou slabinkou je nevýrazný záporák. To ale vôbec neuberá veľmi pozitívne dojmy z filmu, ktorý je solídnym príspevkom ku špionážnym thrillerom, nechýba mu nadhľad a kvalitná dávka coolovosti v podobe arzenálu hlášok, bitiek a prestreliek. 80%. (14.10.2014)

Nikdy jsem netvrdil, že rozumím filmu. Rozumět mu ani vlastně nechci, od toho tu přeci máme Tetsua, Golfistu, celou armádu metrosexuálních buzniček a náramně pružných, nehezkých, rádoby filosofujících hloubalů, kteří sice nikdy nebudou mít styk, snad mimo toho úředního, ale zato si perfektně dokážou dát nohy za hlavu, takže jim vlastně nic nechybí. Ano, plně s nimi dokážu soucítit a v konkrétně těchto případech si dovedu i dokonale představit tu jejich nenávist, když ráno naleznou nějakého toho Refna nebo Aronovského v modrých číslech díky mému upřímnému odpadu a stejnému hodnocení té skrovné hrstky příčetných. Měli bychom být hájení, protože jinak film opravdu přestane být zábavou, k níž byl dle mého názoru primárně stvořen, a stane se výhradně jen podkladem pro honění ega guerilly suchopárných ufonů a slaboduché suity jejich přicmrdávačů. Oni si to patrně neuvědomují, ale kurvením hodnocení skvělých a totálně zábavných, staroškolských špionážních napínačů, které tak hezky znovu nastartoval Džek Rýčr, mi v podstatě vracejí úder. Taky to teď ve mně vře, avšak jsem dalek, udělat z toho osobní záležitost a oblažit jejich poštu nějakým stylisticky hodnotným a gramaticky vybroušeným slohem jako například (namátkou přesně cituji z přijatých zpráv): „zatu črnou labuď, tě zabyju vipatlany tlustí, skurvenče“. Prostě je jen na tomto místě pošlu mezi stehna tlusté nemyté šedesátileté cigošky po dvanácti porodech, zklidním tep a jedeme dál. Tak ne, zase prostě nedokážu udržet ten charmantní chladný postoj erudovaného a kultivovaného kritika nad věcí, takže „Všichni urputní šosáčtí estéti pod tři: Za tohle vám análně zprzním čivavy!!!!“. (07.10.2014)

Není to špatný špionážní akčňák, i když se stokrát omletou zápletkou. Ale lehce prošedivělý a lehce alkoholický Brosnan mě určitě přesvědčil víc, než jako metrosexuální James Bond. Zajímavé jsou i bělehradské exteriéry, potěšil mě Lazar Ristovski a hodně se mi líbila nosatá Amila, ta nasraná asasínská gymnastka (tuhle sortu béčkových filmových postav miluju). Film není ničím výjimečný ani orignální, je vlastně dost přihlouplý, ale má celkem spád a před spaním, po krutém pracovním dni, je to celkem fajn večerníček. Ovšem zdrtilo mě poznání, že ruští vojáci v Čečně nepobíjeli Čečence, jak jsem se dosud spokojeně domníval, ale křesťanské árijské Rusy. Ale jeho zdaleka nejslabší pasáže jsou dialogy Brosnana s Kurylenkovou, které mi nemilosrdně rvaly mozek z hlavy a cupovaly ho na malé kousky. Vlastně všechny scény s Kurylenkovou mi nemilosrdně rvaly mozek z hlavy a cupovaly ho na malé kousky. Kvůli tomuhle nemilosrdnému frontálnímu útoku na moje mozkové buňky a kvůli slaboduchému závěru plnému uslintaného patosu, hodnotím November Mana jen jako trochu lepší průměr, i když jsem ho dlouho viděl na čtyři. (24.10.2014)

Pokud budu někdy požádán jakoukoli tajnou službou o nějakou informaci, a nějakým zázrakem ji budu vědět, tak si ji rychle vymlátím kladivem z hlavy, protože ti, co mluví, jsou mrtví, stejně jako ti, co nemluví. Ve světě November Mana zkrátka není velká naděje na přežití, ale pro napínavou zábavu je tam místa dost, takže za mne spokojenost. Já se prostě bavil, já jsem uhýbal střelám, já jsem se lekl vražednice za dveřmi, já jsem chtěl Alici prohledat všechny tělesné otvory, já jsem se smál při ráně lopatou do hlavy a patrně jsem to byl já, komu drzý Deveraux vypil minibar. (07.07.2015)

Bourne 007 se vrací, aby udělal ze světa trochu lepší místo. "Proč ne," říká si otrávený divák, kterého nechávají obří roboti již zcela klidným a chce, cituji: "Nějakou, vole, klasiku, víš jak?". Brosnan střílí po všem, co se hýbe jako vožralej týnejdžr na pouti, k zemi padají jak ohavní Rusové, tak i chrabří agenti CIA... (teď jsem krapet sarkastický), stihne vyměnit ošklivou manželku za rajcovní kost (Olga Kurvylenko, které to zde opravdu mimořádně sluší), přetaví svého nezbedného žáka na dobrýho chlapa a já si říkám: "no výborně, to jsem chtěl slyšet." Chyběly už jen masivní detonace, boření mrakodrapů a jízda tankem po náměstí sv. Marka. Jinak dalších námitek nemám. (06.10.2014)