Pevnost

Faktom je, že Moldavsko je najchudobnejšou krajinou Európy, Podnestersko si realizovalo jazykovú autonómiu so všetkými z nej vyplývajúcimi ekonomickými a politickými dôsledkami pod ochranným pláštikom Ruska. Obyvatelia sa nechcú spojiť s Moldavskom, Moldavsko sa nesnaží Podnestersko unifikovať so zvyškom štátu. Film na mňa pôsobil úplne typicky v duchu mimovládnej dokumentárnej agendy - pár záberov totality (vojenské parády, večný prezident), všadeprítomnej polície, dohľadu, výpovede disidentov a pár súhlas/ých viet bežných ľudí (jednoduchších, ľahšie manipulovateľných). Fajn, veď takto sa to dnes robí - prísť, nekomentovať, ponúknuť len výpovede tých, čo sa to týka a pár záberov z médií. Nechuť ísť pomerom hlbšie pod kožu, popísať bližšie i výhody režimu v područí mafiánskych obchodov (pretože mafiánsky systém riadenia je niekedy aj efektívny a ponúka bonusy), teda radšej vynechanie kladov, lebo by to nevyznelo tak jednoznačne, ale hlavne by to bolo príliš zložité. Radšej dlhé, nekomentované zábery. A názov evokujúci absolútne ohraničenie sa - vytvorenie bašty čohosi úplne netypického. Pričom, opakujem sa, ide len a len o dôsledné uplatnenie si kolektívneho menšinového práva (právo na jazyk). Čo je pomerne nezvyčajné, ale v regióne byzantínskeho strihu, založenom na nadstave polície, armády a všadeprítomnej byrokracie, snáď aj pochopiteľné. (17.03.2013)

Nemám pocit, že by Pevnost nějak vybočovala z řady obdobných dokumentů. Tematicky samozřejmě zajímavý je, Podnětří je nepříliš dokumentárně prozkoumanou oblastí, která vybočuje ze současných územních zvyklostí. A v rámci Evropy se jedná o opravdu mimořádnou odchylku. Nicméně řemeslně se o nic výjimečného nejedná a žánr nikam významně neposouvá, ba se spíše ocitá několik let za vývojem. Z hlediska poskytování informací je pozornost soustředěna na několik jedinců (kteří jsou proti Podněstří) a vizuální propagandu státu (ať jsou to volební spoty, silvestrovský pořad nebo vojenská přehlídka). Tvůrci kladou důraz zejména na podporu z Ruska, zaostalost země, která je neustále připodobňována k sovětskému svazu a mafiánským praktikám v politice. Za jakousi protistranu, která je pro Podněstří a současná situace jí vyhovuje, jsou tu dvě ulovené slečny, které v cirka čtyřminutovém rozhovoru působí značně propagandou ovlivněným dojmem, a jejich výpověď je tedy de facto spíše další ukázkou negativ. (04.07.2013)

Čtu zde bizarní komentáře s otázkami ohledně toho, proč byl tento film vůbec natočen. Odpověď přitom dává tento film sám. Je dobré vidět, v jaké atmosféře tato "zona" žije. Nejlepší na tomto dokumentu je bezděčné zachycení takřka ve všech veřejných prostorech přítomné propagandy - vymývání mozků - ve prospěch ideologické doktríny panující v této ruské kolonii. Autoři filmu za svoji pravdivou výpověď zaslouží velké uznání, přinejmenším moje získávají. (17.06.2014)

Hodně absurdní situace, která se děje v Podněstří, které je, co se týče svého statusu velmi ojedinělým úkazem. Část Moldávie, které je velice pestrá svým národnostním složením a je zde silný ruský vliv. Jakoby se tu čas zastavil někdy v 90. letech. Kdybych nevěděl, že tento dokument je z roku 2012, tak bych tipoval, že je starý klidně více než 20 let. Co se týče řemesla, tak tu nemáme žádný hlas, který by uváděl do situace a samotní filmaři jsou vyjma jedné scény hodně v pozadí a nechávají mluvit pouze místní aktéry. Asi by to šlo udělat atraktivněji a zároveň stravitelněji s nějakým rychlým intrem. (18.04.2018)

Po tomhle filmu už mi nepřipadá divné, co se dnes děje v Podněstří. Oni si tu Rusové trpělivě připravovali půdu celá desetiletí. Ostatně v tom mají praxi (viz Zakarpatská Ukrajina po 2. světové válce). Neuznaná část Moldavska by bez pomoci Ruska byla asi neuvěřitelně zbídačená. Ale jejich budoucnost pořád není v jejich rukou, stále záleží v první řadě na tom, zda o ně Rusko stojí, nebo jim tahle nárazníková zóna vyhovuje, tak jak je. Takže si místní klidně mohou hrát na to, že žijí v demokracii, na situaci to vůbec nic nemění. (16.06.2014)