Gadžo (S02E02)

Poněkud otravně sluníčková forma, na které je celý koncept "půlroku v ghettu" založen, je sice na facku přímočará, ale nelze jí upřít potenciál dostat se pod slupku mnoha věcem. TK však klouže takřka výhradně po povrchu, kdy na rozdíl od Víta Klusáka pokládáním nejbanálnějších otázek (navíc velmi omezenému počtu náhodně se vyskytnuvších osob) docílí jejich ne zrovna umným kladením stejně banálních odpovědí.____Jelikož si autor je většiny problémů, které s Gadžem mám, sám vědom a plánuje téma dále rozkrývat, přihazuji čtvrtou hvězdičku s podmínkou, že příště! (prej) a tohle je teda warm-up. (24.04.2014)

Do pohody-já těm klukům ušátým cigošským fandím a dokud nemají v mozku vyčichané díry od lepidla, tak mi nějáký ten temperament a neschopnost dodržovat některá (pro nás samozřejmá) pravidla, vlastně ani nevadí. Kratochvíl je sympaťák s otevřeným srdcem, který se nebojí.. Na druhou stranu se do celé té idylky vkrádá myšlenka, jestli ta kamera s předem daným záměrem hned na startu neprorazila některé ledy na které by jinak normálně (jako nefilmař) narazil. Ale každopádně velká pochvala a inspirace. (28.06.2014)

Jo, tohle je třeba výbornej díl. Tentokrát není prostor stěžovat si u Žurnálu na "super téma, ale nikterak hlubokej ponor". Chápu, že je to idealisticky zjednodušené, ale taková to holt byla zkušenost. A to zkušenost přímá. Zatímco všichni ostatní remcají o negativních zkušenostech nepřímých. Jasně, že svět je plnej barevnějších charakterů, ale Tomáš prostě na některé barvy narazil a představil je i právě proto, abychom na to my příště nekoukali jako na problém o dvou vrstvách, dvou barev a dvou stran. Baví mě ta angažovanost ČŽ a baví mě ty následné debaty - > cíl splněn. (07.01.2018)

V podstatě skvělý dokument o tom, že svět není jen černá a bílá, ale že je také něco mezi tím. Tomáš Kratochvíl je sympaťák a díky malé kameře a amatérskému pojetí natáčení získává dokument na poutavosti. Chvílemi má tento počin možná tendence sklouzávat k nějaké agitce, ale celkově na mě Gadžo působil spíš vyrovnaně a nezaujatě. Rodina, v níž trávil půlrok, byla značně příjemná a sympatická. (25.04.2014)

Tak jak pěkný příběh, lahodný nám filmař podal...Začalo to pro mě přesvědčivě. Chtěl jsem být filmařem, mít pěknou ženu, točit filmy. A to se mi splnilo. Jenomže...žena chtěla hypotéku, já se jí obával, tak jsem o ni přišel...A uživit se filmem, jak jsem zjistil, taky není snadné...A pak se poradí s rodiči, dědečkem a babičkou, a zajede do problémové oblasti, kde by si rád pronajal bydlení. Je mírně odrazován, a dohodnou se na pokoji, který je v dezolátním stavu, ale Rom mu vysvětlí, že brzy nebude, že nakoupí chemii a barvy, a bude vše okey. Zaplatí i s kaucí něco přes sedm tisíc, ale jelikož následující měsíc neplatí řada lidí (pestré důvody), tak mu Romka sníží nájem o vratnou kauci...Hláška filmu - jelikož mám auto, a kameru, stávám se nejbohatším člověkem v baráku...Maník představí tyhle Romy svým rodičům, i dědečkovi a babičce, a pak se jich zeptá, zda by už šli v Brně třeba bez obav po ulici Cejl - a oni odpoví, že jedině s tímhle Romem, ale že fakt měli předsudky asi přehnané. Výsledek celého dokumentu - parádní agitka jak Romové a Gadzové (což prý neznamená běloch, ale jiný než Róm), tak si mohou kápnout do noty...Porovnej s Výměnou manželek, a podobnými pořady, a co člověka zarazí, tak je docela plochý děj, ve kterém schází víc konfliktů, které museli mezi sebou za půl roku společného soužití zažít. ...Ale pobavil jsem se, sedlo mi to. (28.04.2014)