Near Far East
Obsahy(1)
Osobní road-movie. Autor se vydává na Ukrajinu, s níž ho pojí příbuzenské, přátelské a pracovní vztahy. Díky tomu se dostává blízko k lidem v hraniční životní situaci. Jednotlivá setkání jsou pro něj zároveň příležitostí k úvahám nad tím, jak se ho tamní události osobně dotýkají. Je Ukrajina daleko či blízko? Při svých opakovaných cestách na Ukrajinu se režisér Filip Remunda setkal s mnoha lidmi z různých vrstev tamní názorově a politicky rozdělené společnosti. Sleduje, jak vypadá všední život ve válkou sužované zemi. Zkoumá situaci na obou stranách fronty, zdánlivý klid na západě Ukrajiny a napjatou atmosféru ve východní válečné zóně. Se svým štábem se exkluzivně dostal právě za frontovou linii, na území ovládané separatisty v době, kdy se oboustranně porušovalo příměří. Naslouchá názorům lidí na obou stranách a spolu s nimi se ptá, kdy tato nesmyslná válka, v níž proti sobě nezřídka bojují příbuzní, skončí. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Včera dávali na ČT.... pohled na konflikt z pohledu běžných lidí. Ukazuje neskutečnou rozdělenost jedné země ne-země. Lide na západě souhlasí s útokem na separatisty a ti na východě zase nechtějí do EU a chtějí samostatnost...starší lidi chtějí hlavně mír a mladí západní Ukrajinci jsou masírovaní, aby šli bojovat do armády proti vlastním lidem....těm na východě nezbývá než se bránit...situace, která je neřešitelná a pro náš velmi nepochopitelná. Dle medií je to jen souboj Proruským lidí a „demokraticky smýšlejících západních“ Ukrajinců, ale je to trochu větší problém což jasně ukazuje dokument. Prostě buďme rádi za klid ve střední Evropě a zároveň si jej zkusme zachovat a chránit stojí to zato. ()
Stále mám v hlavě několik dní zpět promítané Zajatce a musím říci, že Blízký daleký východ je o třídu výše. Vyprávění má nějaký spád, dokážete se v něm vyznat a tvůrce nám dává i prostor nad tématem trochu přemýšlet. Hlas Filipa Remudy je, přiznávám, trochu unylý ale na druhou stranu to celému dílu přidává určitý nadhled a klid. ()
Divím se, že tento film vysílala čt, byly tam totiž informace, které se Čt snaží tajit - Západo-ukrajinský fašistický oddíl Azov, napodobující SS. Remunda emočně nepodbízivě ukazuje válku a život v ní, snaží se být politicky neutrální. Lidé ze Západní Ukrajiny jsou majdanisté, což je pro mě děsivé (když si uvědomíme, že Majdan nebyl vyšetřen /proč asi?/, byly vypalovány politické sekretariáty, majdanským převratem byl svržen demokraticky zvolený prezident, na Západní Ukrajině jsou zakázány některé politické strany-holt majdanské demokracie pod fašistou Porošenkem a Jaceňukem ). Ale Remunda chtěl říct něco zásadnějšího, že by se obě strany měly dohodnout a neválčit. Jenže problém je, že východní Ukrajiny vždy tíhla k Rusku a západní Ukrajina k západu, jsem vděčný Remundovi, že to v tomto filmu dostatečně vyjádřil. Čt totiž na rozdíl mezi západní a východní Ukrajinou dala embargo( přitom to při při tzv. oranžové "revoluci" často zdůrazňovala, ale nyní se to nehodí do momentálního černobílého ryze tv vidění ) Další cenná stránka tohoto dokumentu, o které se na čt tak málo mluví, nejde o válku se separatisty, ale o občanskou válku. ()
Stačí vlézt v 6:30 ráno do metra a máte před sebou Ukrajinu jako na dlani.Tupé obličeje v teplákách adida, kožených bundách a placatých čepicích.Pod nimi klasický UA sestřih, jako kdyby ho měli zakotven v ústavě, nebo je stříhhal jeden a ten samý holič.A pokud máte tu smůlu a sejdete se s nimi v hospodě, tak se s vámi po 5 pivech začnou bavit jako s naprostým outsiderem, oni jsou prostě nejlepší, Ukrajina je nejlepší a my jsme pitomci. ()
Galerie (7)
Photo © MFDF Ji.hlava 2015
Související novinky
Věčná Ji.hlava objevuje norskou krajinu i Sýrii
19. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů do Jihlavy přivede bývalou členku Pussy Riot, legendu arménské kinematografie Artavazda Pelešjana, Tarrova kameramana Freda Kelemena i ruského… (více)
Reklama