Nástrahy velkoměsta

Podařená komedie s velkým množstvím skvělých gagů a (ne)zapomenutelných situací a hlášek (u mě vede všechno, co souvisí s rezidencí). Celou záležitost mi ale strašně shazuje závěr. Skutečnost, že se postava ve filmu rozhodne úplně jinak, než bych se rozhodl já a to rozhodnutí ovlivní celý následující život, u mě zaručeně způsobí dlouhotrvající depku, na kterou nemají ani avantgardní režiséři :-). Subjektivním pohledem to vidím objektivně na čtyři, ale jsou tu i nějaké další nepříliš snadno vysvětlitelné antipatie. (28.01.2007)

Nemůžu si pomoct, ale italské "lidové" komedie mě až na výjimky víceméně míjejí. Nástrahy velkoměsta mi z této série přijdou jako jeden z těch lepších kusů, ale sám nevím, jestli ho doporučuji. Udělil jsem tři hvězdičky, ale s hlubokou omluvou všem filmům, které jsem hodnotil stejně. 50 %. Více zde: https://normanbloom.blogspot.com/2021/03/minirecenze-nastrahy-velkomesta-il.html (20.03.2021)

Skvělá komedie, která (což rozhodně nebývá zvykem) v sobě nese jakési zamyšlení a nostalgii nad změnou společnosti. Vynikající gagy procházejí jakoby mimoděk, což vytváří skvělou atmosféru. Čili super komedie, aneb... "jaktože ti trvalo tak dlouho než jsi zvedl telefon? Byl jsem až na druhém konci bytu... " :-) (07.04.2005)

Všude dobře, doma nejlíp..... :) K tomuto nakonec nejspíš dospěl Renato Pozzetto coby Artemio po svém poněkud nevydařeném pobytu v Miláně. Artemio, tobě to tak sluší. Takovej krásnej kluk... Pokaždé, když tě vidím se do tebe znova zamiluju. Ne ne ne , nechte toho! Nejsem krásná, ale jsem bohatá.... Jenže já jsem slabej na žaludek.... Další stará dobrá osmdesátková komedie. (22.05.2014)

Celkem vtipný film o střetu venkova a velkoměsta, který dolů sráží někdy až trapný a přehnaný gag. Parodie na italské tradiční zvyky a prvky života, které jsou přítomny již pouze na venkově. Kdežto život ve velkoměstě je již moderně otevřený ve svém způsobu žití, neposedný až zběsilý ve svém tempu. Vesnický balík Artemio (slušný Renato Pozzetto) poznává život v Miláně se všemi atributy moderního uspěchaného stylu života, bydlení, zaměstnání a lásky. Jeho naivní pohled dostává jednu facku za druhou, aby se nakonec stáhl zpět na venkov, kde se cítil přinejmenším v bezpečí a nemohlo ho nic nepříjemně překvapit. Artemiovou femme fatale ve městě se stává sebevědomá Angela (půvabná Donna Osterbuhr), pro kterou je ochoten vytrpět nejednu patálii, aby později slízl sladkou smetanu. Její moderní svět je mu ale přesto velmi cizí a velmi vzdálený, aby se mu byl ochoten ve všem přizpůsobit. Z dalších rolí: elegantní obchodník s drogama Rower (Massimo Serato), zachraňující Artemia před utopením, zlomyslný slepec (Enzo Cannavale), o kterého se Artemio marně snaží starat, Artemiova prostá matka Giovanna (Clara Colosimo), snažící se svého syna přimět k návratu, Artemiův bratranec usazený v Miláně Severino Cicerchia (Massimo Boldi) se svojí svéráznou obhajobou zlodějského řemesla, venkovská dívka Maria Rosa (Sandra Ambrosini), neúnavně se snažící nadbíhat Artemiovi, a členové komise (Franco Diogene a Guido Spadea), vybírající nového pojišťovacího agenta. Vcelku zábavná podívaná, která parodickým nadhledem sleduje italskou tradici a italskou modernost, s každým jejím nezdravým aspektem. I když ne zcela v mém oblíbeném stylu. (13.07.2012)