Nástrahy velkoměsta

Venkovský sedlák poprvé a sám ve velkoměstě. Se svými trampoty uprostřed přetechnizovaného světa. S bratrancem, který je už po svém čerstvém návratu z vězení opět jednou nohou v kriminálu. S holkou, která tolik oplývá sympatiemi a krásou, jenomže když ona myslí a žije prostě úplně jinak... :o) Velice povedená komedie, která od začátku skoro pořád hýří vtipem. Nebo pokud jím zrovna tolik nehýří, tak minimálně nechává diváka v očekávání, co bude dál. Jednotlivá vyústění jsou leckdy předvídatelná, poselství ve stylu „jaké je to velkoměsto skažené, plné nebezpečí, zločinů a touhy po penězích, naproti tomu jaká je ta vesnice po všech stránkách čistá“ může vyvolat dojem dávno obehraného klišé a závěr ještě navíc nabírá rozměr agitky. Ale v tomto milém kousku mi to vůbec nevadilo, protože jednak to poselství má něco do sebe a tvůrci ho podávají (včetně onoho kontrastu mezi vesnicí a velkoměstem) s obrovským nadhledem. . . . V italských komediích mám minimálně dvacekrát více restů, než zhlédnutých kousků, ale Nástrahy velkoměsta mi dávají znát, že nemusel bych se jim pořád tolik vyhýbat, doporučený kousek mi tentokrát plně padl do noty. Spokojen a příjemně překvapen jsem byl i hlavním hercem (Renato Pozzetto), který svou roli skvěle odehrál s využitím osobitého minimalistického (a současně vtipného) výrazu. 80% (21.10.2020)

Nemám sice tento typ filmů rád, ale tentokrát jsem se docela pobavil. Dal bych tři hvězdičky, ovšem několik velice důmyslných rad z filmu, jako je krájení chleba či použití holícího strojku se pro mě staly natolik nezbytnými, že své hodnocení musím zvýšit....ještě dodatek k textu o obsahu filmu - tam to vypadá na malé nedorozumění. (16.04.2006)

Krásná vzpomínka ještě z dob socialistické České televize, kterou jsem si nedávno osvěžil. Koho by nerozesmály nesmrtelné hlášky jako: "Mám byt samý koutek", ""Kde jsi byl tak dlouho? - Byl jsem na druhé straně bytu" nebo "Při holení široce rozkročte nohy". Podle mě nejlepší smršť vtipu je nahuštěna do prvních asi 10-ti minut, zabírající jedno všední ráno od probuzení po odchod z domu hlavního hrdiny... (04.12.2008)

Tahle italská komedie má bezesporu obrovský potenciál. Bohužel ten zůstává téměř nevyužit. Hlavního hrdinu to přestane bavit na vesnici, a tak vyráží na cestu do velkoměsta - konkrétně Milána. Od konfrontace vesnického burana a městských lidí divák očekává smršť komických situací, ale dostává směs rádobyvtipných scén, které vůbec vtipné nejsou (hrdina se vyspí s dívkou a myslí si, že si ho dívka po jedné noci vezme, a tak jde darovat krev, aby jí mohl koupit snubní prsten - ano, OK, je to konfrontace vesnického a městského života, ale jaksi tam chybí něco, co by mě pobavilo) a určitý druh diváků (například já) při sledování tohoto díla nepěkně trpí. Problém je pravděpodobně jak v osobě herce, který se do tohoto filmu vůbec nehodí, a především ve scénáři, který prakticky žádný prostor ke komickým situacím neposkytuje. Přesto tento film si u nás - zvláště díky jisté podobnosti k filmům Zdeňka Trošky - své příznivce získá. (na obalu DVD se píše, že jen nenapravitelný bručoun během filmu vydrží během filmu se nesmát v kuse alespoň pět minut - já jsem se z celých 90 minut smál asi 10 sekund - tak jsem asi nenapravitelný bručoun, no) 30% (23.04.2013)

Podařená komedie s velkým množstvím skvělých gagů a (ne)zapomenutelných situací a hlášek (u mě vede všechno, co souvisí s rezidencí). Celou záležitost mi ale strašně shazuje závěr. Skutečnost, že se postava ve filmu rozhodne úplně jinak, než bych se rozhodl já a to rozhodnutí ovlivní celý následující život, u mě zaručeně způsobí dlouhotrvající depku, na kterou nemají ani avantgardní režiséři :-). Subjektivním pohledem to vidím objektivně na čtyři, ale jsou tu i nějaké další nepříliš snadno vysvětlitelné antipatie. (28.01.2007)