Nástrahy velkoměsta

Pro mnohé to bude asi jen jedna z mnoha stupidních komedií, ale pro mě (a mnoho dalších) je to takřka kultovní záležitost. :) Renato Pozzetto coby vesnický buran, nastěhovavší se do velkoměsta, je naprosto k sežrání. Za pozornost stojí také jeho "útulný" byteček, ale i spousta dalších gagů a scének (třeba ta s vesničany, jejichž jedinou kulturní zábavou je sledování vlaku, který jejich vsí projíždí). Prostě klasika, která by se hezky vyjímala po delší době zase na televizní obrazovce. (03.06.2003)

"Typická" italská komedie, která se snaží svést na vlně Fantozziho úspěchu, chtělo by se říct. Není divu, že hlavní protagonista je Fantozzimu podobný. Pouze s tím rozdílem, že mu chybí Fantozziho přirozené kouzlo. Zatímco pouhý pohled na Fantozziho mi na tváři vyvolává úsměv, Artemio mě nechává klidným. Film má slušný rozjezd, kdy je alespoň vidět snaha o vtipy, i když nemůžu říct, že bych se u některého z nich moc zasmál. Připsal bych to na vrub Atremiovi, kterému to buranství nevěřím ani za mák, a přílišné vypočítavosti vtipů. Druhá část filmu se odehrává ve velkoměstě, kde hrdina potkává krásnou ženu (Mariu), do které se zamiluje a snaží se ji pochopitelně dostat. Jak bych to řekl... "she is out of his league" a navíc ho ignoruje, jak se dá. Artemio se snaží získat práci, ale vůbec se mu to nedaří. Stejně zoufale mu vychází i pokusy o upoutání pozornosti Marie, která ho stále bere jen jako kamaráda... až se s ním z ničeho nic vyspí. V této fázi filmu vtipné scénky ustupují do pozadí a do konce jsem se vlastně dodíval jen z dobré vůle. Všeho všudy tedy velmi slabá komedie s jednou až dvěma opravdu vtipnýma scénkama, které po půl hodině dochází dech. (26.07.2017)

Jedna z nejlepších úvodních scén komediálního žánru. Pokud se řadíte jako já mezi ten typ člověka, kterého rozesměje téměř cokoli, pak jste narazili na to pravé. Neuvěřitelně bizarní záběry městského utrpení vesnického joudy jsem si totiž náramně užíval. Hnidopichové si asi film neužijí při počítání nelogičností, ale jejich zaznamenávání zkrátka musíte při sledování bláznivé komedie vypustit. Mnoho komedií by na několika vybraných vtipech odsud postavila celý svůj úspěch, ale zde si připravte řádně svojí bránici. Celý film je totiž doslova nabitý naprosto úžasnými nápady a anekdotami a výsledný smích ještě násobí ta pravá nesmyslná hudba. Všichni herci hrají na výbornou a velmi mile mne překvapila i neuvěřitelně atraktivní hlavní hrdinka. Myslím si tedy, že nejen pro nás měšťáky je i velmi zajímavý průběh názorů a naivity vesnického balíka ve velké metropoli. Mám nadějný perspektivy do budoucna. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (01.02.2013)

slabé, italský humor mám spojený s tou legendární dvojkou a pak s Fantozzim, tohle ale ani jednomu nesahalo ani po paty. Hlavní hrdina hraje toho burana dobře, to jo, ale jeho eskapády ve městě někdy krutě nudí. Romance nebaví taky a závěrečné rozhodnutí jako pokus střelit tam nějaké to vážnější dilema nesedlo. Za úvod jedna, za herce druhá a za pár zajimavých scén z Milána půlka třetí. (18.04.2012)

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)