Čti mi ze rtů

O setkání dvou osamělých outsiderů ... a o všem, co z toho vzešlo. Velice nekonvenční příběh, který je možná až nekriticky nakloněný svým hrdinům - ale to vy budete taky. Je daleko víc minimalistickým milostným dramatem nežli pravověrným kriminálním thrillerem - i když i v tomhle směru si rozhodně přijdete na své, neboť jedna dějová linie bez druhé by byla ztracená a opuštěná - zrovna tak jako Carla a Paul. P.S.: Skvostně vypointované finále. (05.02.2013)

Z filmu Čti mi ze rtů se u mě nedostavil blažený pocit spokojenosti. Rozumím, že Jacques Audiard předvedl svůj film jako netradičně vyprávěný kriminální thriller se silnou a nezvykle podanou romantickou linkou. Herecké výkony jsou přesvědčivé a přibližují prožitek. Ale kontinuita je rozháraná, vyjádření je příliš agresivně expresivní a celkový způsob ztvárnění se u mě minul svým předpokládaným účinkem. Mohu se kochat úseky, nikoli konečným celkovým zpracováním. Hlavní postavou je sekretářka Carla (velmi zajímavá Emmanuelle Devos), vyčleněná svou plachosti a postižením na pokraj zájmu. Až prostřednictvím nového zaměstnance se odhodlává k agresivnějšímu prosazování v rámci kapitalistického uspořádání. Hlavní mužskou postavou je propuštěný vězeň Paul (zajímavý Vincent Cassel). Jeho snaha o spořádané začlenění do života je mařena temnou minulostí i svazující přítomností. I on se nerozpakuje využít svou nadřízenou k osobnímu prospěchu. A na základech využívání se rozvíjí vztah, spíše náhodně a díky osamělosti obou outsiderů. Z dalších postav: dravý nováček zločineckého podhoubí a majitel nočního baru Marchand (dobrý Olivier Gourmet), snaživý kurátor se závažným hříchem Masson (pozoruhodný Olivier Perrier), v manželství nespokojená Carlina kamarádka Annie (šarmantní Olivia Bonamy), Carlin slušný nadřízený Morel (Bernard Alane), sžíravě žárlivá Marchandova manželka Josie (Céline Samie), či agresivně prospěchářský Carlin kolega z práce Keller (Pierre Diot). Netradiční kabát kriminálního thrilleru je chvályhodná snaha, ovšem trhliny v kontinuitě času, příběhu, drsného realismu a přirozenosti jsou pro mě hluboké pro uspořádaně úchvatný filmový zážitek. (02.01.2017)

Osvěžující netypicky milostné drama. I když je vždy předem jasné, že když se ve filmu sejdou dva osamělí lidé, ať už jakkoliv jsou rozdílní, tak se spolu zákonitě nějak zapletou. Pro mě dobrá alternativa k americkým nebo britským romantickým komediím, tohle je vážně úplně jiná love story. ____Závěrečná past byla brilantní. /16. 7. 2010/__________ Po opětovném shlédnutí přidávám pomyslmou půlhvězdičku. Ve filmu je skvěle využitý motiv rukou, které jsou prázdné, zraněné, něžně se dotýkající a teprve na konci dosáhnou cíle - obejmou někoho._____ A zvuk i obraz výstižně předvádějí to, co je jasně dané hrdinčinou hluchotou. Ona neslyší všechno a ví to, ale ani ostatní "nepostižení" lidé nevidí, neslyší a hlavně nevědí vše, co se kolem nich děje. Jednají jen podle útržků událostí, které se k nim dostanou. Tak i rozhodnutí okrást zloděje padne na základě matoucích a nejistých důkazů._____ Ve zkratce tohle vystihuje minipříběh Paulova kurátora, o kterém se divák může jen domýšlet, co a proč se stalo. Poulův a Carlin příběh zná důkladněji, ale je jasné, že ani tady neví vše._____Nahrává tomu i záměrně nepřesná kamera a záběry jakoby přes klíčovou dírku. Oproti většině polopatistických filmů, tohle dílko dává příležitost, aby si divák mnohé motivy a jednání vysvětlil podle sebe. Díky za to. (16.07.2010)

Příběh o handycapované frigidní paně byl podán velice zajímavě. Nikdy jsem nic podobného o asociálovi bez americké demence neviděl. Ale asi musela být vážně zoufalá, protože Casselův vzhled působil dost žalostně a ten hitlerovskej knírek tomu dodával vážně říz. Filmem jsem proplul bez nějakýho emocionálního výkyvu. Nic mě tam neurazilo ani nijak zvlášť nenadchlo. Bez originální myšlenky a dobrého podání příběhu je to naprostý průměr. Btw E.D v tom filmu vypadala, zvláštně. žádná přeumělkovaná figurína, žádný extra tělo. zvláštní xycht. finish ve stylu- a dělali to spolu šťastně až do konce. (05.02.2012)

Ten příběh by vyzněl lépe v tištěné podobě. Film je totiž dost nepřátelský k delším časovým úsekům, ve kterých se zdánlivě nic neděje, jen se budují vztahy a atmosféra. Jistě, kdyby to Audiard uspěchal, ten závěr by nevyzněl tak silně, na druhou stranu je to přece jen krimi, a i když jde ve všech směrech o nadprůměr (scénář, herecké výkony, kamera společně se zvukem), je to celé takové knižní. Kapitola I, II... Film potřebuje trochu jiný pohled. (19.11.2010)