Eien No Zero

Japonský Tmavomodrý svět, který se po vynikající (sympaticky podvratné, protiválečné a humánní) první polovině zlomí v nacionalistické melodrama nabubřele oslavující ty pravé staromilské japonské hodnoty. Což by nemuselo nutně vadit, kdyby to nebylo umocněno ad absurdum lacině apelující linií ze současnosti (předfinální scéna přeletu je ve své prvoplánové směšnosti čiročiré zlo), potácející se odnikud nikam skrze dějový oblouk, u kterého je od samého počátku jasné kudy, jak, k čemu i komu to celé směřuje a přitom je této lince nepochopitelně věnováno snad ještě více prostoru než oněm nepoměrně zajímavějším druhoválečným segmentům. (03.01.2015)

Japonci takmer siahli k dokonalosti. Príbeh japonského letca je natočený trocha z iného pohľadu, na aký sme boli zvyknutý prevažne z dokumentov. Muži ochotný zomrieť boli často zfanatizovaný, pobláznený, prípadne stratili vo vojne svojich blízkych a prevážila túžba po pomste. A fakt sa nenašiel medzi tými odhodlanými samovrahmi nikto, kto zapochyboval o zmysle takejto smrti? Pochybovať preto, že doma nieto blízky čaká a má pre koho žiť? Ja verím, že ich bolo viac, ale rozhodli sa tak ako sa rozhodli...Všetky letecké scény sú úžasné, nádherne a prehľadne natočené a môžem ich smelo zaradiť medzi to vôbec najlepšie, čo sa v oblakoch natočilo. Výborne rozbehnutý príbeh krásne dopĺňajú nádherné akčné scény a letecké súboje. Škoda, že útok na Pearl Harbour nedostal pár minút navyše. Naopak tesne pred koncom začína byť film zbytočne zdĺhavý a snaží sa brnkať divákovi na city. V týchto miestach by som film určite skrátil. Záver je však opäť nádherný. Prelet ponad mesto ma až tak neznechutil ako poniektorých, ale záverečný nálet na loď tesne nad oceánom, to je paráda a dal som si to niekoľkokrát po sebe. Tá hudba, to odhodlanie v očiach...krásny záver. Najlepší možný. Na záver trailer. Trochu skrátiť, pridať jednu poriadnu leteckú bitku a dal by som plný počet. Takto "iba" 80%. (24.01.2015)

,,MY, PILOTI, JSME VŠICHNI DALI NAŠE ŽIVOTY NÁRODU. ALE MIYABE KYUUZOU, BYL JINÝ. JEHO JEDINÝM PŘÁNÍM BYLO PŘEŽÍT."… /// Posedlost zůstat naživu, jako projev zbabělosti. Děcka poslouchaj vyprávění o dědovi, o začátku války v Pacifiku - takže Pearl Harbor, bitva u Midway…, až do okamžiku, kdy bylo třeba speciální útočný jednotky. Letadla a trocha soubojů tvoří hezký válečný sekvence, vrtání se v minulosti zase ukazuje rozdíly v ideálech tehdy a dnes. Hlavním tématem je děda a jeho idea. Asi proto dostávaj hodně prostoru takový nechutnosti jako láska, hrdinství, čest a je to dlouhý povídání… Uznávám, že jde o dobře a od srdce míněnej odkaz budoucím generacím o tom, proč přežít válku. Jen bych to zjednodušil… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Děda lítal na Micubiši A6M. 2.) Když vidím kamikaze, držím mu palce! 3.) Thx za titule ,,IrKsvk“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (20.11.2014)

Tak jsme si vespolek pobrečeli, jedno oko nezůstalo suchý. Zavzpomínali jsme na dědečka skoropacifistu, správňáka, vlastence a vzor rodinných ctností. Děda sice za války patřil k té nejhorší jednotce zfanatizovaných, sebevražedných mamrdů, ale kdo je bez chybičky, že? Jeden nejmenovaný člen Hitlerjugend to dotáhl až na Božího náměstka, tak co. Až budu příště ohrnovat rypák nad patosem v americké, nebo sovětskoruské produkci, vzpomenu si na Eien No Zero a nějakou tu hvězdu přidám. Teď už jen aby Němci natočili velkofilm o hrdinném Hanzovi, který se v Eisatzgruppen SS probrečel hromadama mrtvejch Židů až k Moskvě, kde ho nějakej slovanskej půlčlovék poslal presto do Valhaly, No nebude to pecka? (07.12.2016)

Ďalší z výborných japonských filmov mi mnoho napovedal aj o našej mládeži, ktorá ani netuší že v Československu boli dva odboje (východný a západný) a už vôbec nevedia nič o hrdinstve našich otcov. Japonská mládež z prekvapením zistila, že ich dedovia boli úplne iní, ako sú oni. Aj tento film je úplne iný, ako sme navyknutí u Japoncov z obdobia 2. svetovej vojny. Opisuje vynikajúceho pilota, ktorý na rozdiel od ostatných zomrieť vo vojne nechcel. Ak chceme pochopiť film musíme vedieť že účasť v špeciálnych útočných jednotkách nebola brána ako samovražda, ale ako čestná smrť v boji. Samovražedné jednotky im dávali omnoho väčšiu istotu úspechu a predovšetkým všeobecného uznania zo strany japonskej spoločnosti, ktorá pilotov považovala za národných hrdinov a žijúcich bohov. Vo veľkom rozsahu sa tieto jednotky zmenili na samovražedné až v rokoch 1944 a 1945 a len ojedinelé predtým. (03.05.2015)