Král rybář

Gilliam je jeden z mých nejoblíbenějších režisérů. Miluju jeho špinavě psychopatický vizuální styl a způsob vyprávění. Král Rybář patří k jeho nejpovedenějším kouskům, ač jde v základu o nejobyčejnější příběh. Ten je ale omotán pestrým obalem dávajícím příběhu mystické a mýtické zbarvení a zároveň příležitost Gilliamovi pořádně se vyřádit na vizuální formě. Přesto hlavní tažnou linií je realný svět a přiběh o přátelství, vykoupení, šílenství a lásce. Shrnuto – je to o lidství! A je to geniální! (14.02.2006)

Když blázen potká blázna, připadají si normální, jen pro ostatní jsou to pořád blázni... ale kdo je vlastně dnes normální? A stojí to vůbec za to? Vždyť je přece mnohem lepší schovat se pod roušku bláznovství a místo pravidelného vstávání do práce se vydat na výpravu za svatým grálem. Možná, když překonáme svůj strach, s tím grálem dokonce porazíme své démony a najdeme i něco víc, snad lásku, snad štěstí, možná snad i zmoudření nad svým životem... kdo ví? 9/10 (01.11.2007)

Musím se přiznat, že tenhle film mi dlouho unikal a to vlastně jen proto, že název ve mě evokoval, že půjde o nějaký rybolov. Vážně! A to se mi tak zaklínilo v hlavě, že jsem o něj nestála ani potom, co jsem byla důrazně upozorněna, že se v něm ryby chytat nebudou a že Bridges a Williams a bla bla bla. Trapas, co? Tak teď, když jsem to proflákla, můžu směle říct: jsem ráda, že jsem si na Gilliamův "pohár vody podané, když je žízeň" počkala. (27.10.2006)

Točil to Terry Gilliam, takže je třeba se připravit na ne úplně obvyklý způsob vyprávění. Místy to opravdu vypadá víc fantasy, než jako dno New Yorku. Pořád si to ale drží dostatečnou hladinu realističnosti, že jsem se ty dvě hodiny nedokázal od křesla odpoutat. I když jsem si třeba ze začátku říkal, že jestli to takhle půjde dál, tak tomu dám sotva dvě hvězdičky. Po chvíli jsem si ale na ten způsob vyprávění zvykl a začal jsem si samotný příběh vysloveně užívat a hltat každou další minutu. Jeff Bridges a Robin Williams tady předvedli tak skvělé výkony, že bez nich by film byl ani ne poloviční. (15.08.2014)

Trocha undergroundového sentimentu a predvídateľnosti nikdy nezaskočí. The fisher king je vlastne na klasickom hollywoode postavený malý nezávislý film, ktorý sa nás snaží dojať v tie správne chvíle, zaujať hviezdnym obsadením a potešiť netradičnou romancou. Hlavne vďaka tým hercom to funguje. Musím ale konštatovať, že Gilliamov štýl mi stále viac sedí v rozprávkach, čo ma trochu prekvapuje, pretože s týmto konštatovaním som tu začínal komentáre v roku 2007 a stále sa na tom nič nezmenilo. Práve som čítal článok, že Bridges vďaka Lebowskemu a práve tejto úlohe dotiahol svoje meno do absolútnej kultovosti a niečo na tom bude. Tak ako to nakoniec bolo s tým svätým grálom, Pythoni, zhodnete sa na niečom? (24.05.2013)