Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Upřímně se přiznám, že se my film líbil (narozdíl od našich kritiků), i když taťka poznamenal, že očekával větší maso. Škoda jen režisérova záměru minimalizovat násilné (=akční) scény. Davové scény nejsou zpracovány tak dokonale, jak by člověk očekával od tohoto režiséra, ale „zábavné hrátky“ s křesťany uspokojí naši násilnickou část. Předhození lvům je zpracováno opravdu dobře a živé pochodně jakbysmet. Nejlépe zahranými postavami jsou Petronius a Nero, což je logické, protože tyto figury nabízely největší potenciál a vystačili by na samostatný film. Petronius je vznešený patricij a básník, naproti tomu Imperátor a Bůh Nero je chvílemi statečný, zbabělý obávajíc se smrti a místy naprosto šílený. Nero krákorá, tančí, skládá básně, hraje na loutnu, zatímco jeho arbiter je mu rovnocenným soupeřem díky své inteligenci a duchapřítomnosti. Hlavní pár taky hraje dobře, ale jejich role nenabízí tolik co vedlejší postavy, mezi něž je nutno ještě připomenou křiváka a udavače Chilona. Hudba je vynikající, i když nedosahuje božskosti Miklose Rozsy. Je pravda, že většina filmu je točena příliš v detailu, přesto myslím, že kamera odvedla dobrou práci. Kritikům taky dost vadilo časté používání ateliérů, což mne milovníku starých velkofilmů vůbec nevadilo a rozhodně my to vyhovovalo více, než aby nové budovy vypadali jako tisíc let staré, jako ve filmu Gladiátor. Bohužel se k nám opět dostala zkrácená verze. ()
Ale, ale, nebude tak zle, aby neslo dat alespon prumerny hodnoceni. Knizni predloha je samozrejme o nekolik radu vejs, a prave na tom si Kawalerowicz nabil svoje ctena usta, kde ale kolisa prehustenej scenar a snaha o nabubrelou vizualitu, tam mi vsechno vynahradili herci v cele s Lindou a Bajorem jako Neronem. A ze nekomu vadi prilisnej akcent na nabozenskou rovinu celyho tematu? Proste Quo Vadis. A Polaci Excorcistu nikdy nenapisou ani nenatocej. ()
Tak trochu z povinnosti zhlédnuto. Kladem je syrově ztvárněné utrpení křesťanů a davová psychóza většinového obyvatelstva, strašlivě je ovšem představeno křesťanství samotné. Stranou ponechme, že na teologických fakultách (tedy jak na kterých) se již dávno vyučují představené historické události jako do větší míry mýtus (Petr v Římě, Nero původcem požáru atd.). Horší je jiná věc. Klišé "křesťanských" filmů. Tolik nicneříkajících frází o lásce a odpuštění by se jistě dobře vyjímalo v "sále království" leckterého charismatického či letničního společenství; tvůrci by ovšem měli vzít vážně posun doby (od napsání románu uběhlo přece jen 100 let, od Nového zákona ještě více) a pokusit se mluvit a točit o raném křesťanství srozumitelně a historicky věrohodně. Film je dalším nezvládnutým pokusem o křesťanskou problematiku; a že jich panečku je. Dělají historii i křesťanství medvědí službu a jdou tedy přesně prosti záměru spisovatelů předloh. Stále více si uvědomuji, že nejlépe, když se věci chopí inteligentní nekřesťané, kteří často lépe a přesněji trefí meritum věci. Mrkněte na Pána (prstenů), Poslední pokušení či Matrix a pochopíte, že ty fráze nejsou vlastně zas až tak blbý, jenom nesmějí jako fráze znít. ()
Hodně průměrně udělanej historickej rádoby velkofilm. herci a jejich herecký výkony jsou docela hodně průměrný někdy spíš podprůměrný, hlavní postovy jsou dost špatně vybraný a co se týče nějakejch bitev nebo něčeho akčního, to tam ani nenajdete a ještě k tomu je to neúnosně dlouhý, přece jenom tři hodiny nudnejch dialogů je trochu moc. Celkově je to dost špatně zpracovaný, ale už jsem viděl horší ()
Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... ()
Reklama