Quo Vadis

Na to, aby toto dílo mohlo být zatracováno, bylo do něj vloženo příliš mnoho energie a prostředků. Sienkiewiczovo dílo je rozhodným rámcem této filmové podoby a vůle naplnit Nový zákon rovněž nemůže být pominuta. V takto vytýčeném prostoru bylo dost místa pro kvalitní herecké kreace i přiblížení odvrácené strany Římské říše na sklonku julijsko-klaudijské dynastie. Limity sporností jsou dány tím, co skutečně o této době víme. Pro mě osobně zajímavé bylo obsazení apoštola Petra ("Ty jsi skála, na které postavím svou církev" jedním z nejlepších polských herců Franciszkem Pieczkou. Velkofilm je prostě polským jednoznačným úspěchem. (10.12.2023)

Budu trochu lovit z paměti, neb je to dlouho, co jsem měl tu čest ptát se quo vadis, domine u tohohle filmu. Bylo to krátce po tom, co jsem si přečetl Sienkiewiczovu knihu. Tehdy bych byl (přiznávám) méně kritický. Dnes mi do značné míry vadí herecké obsazení Marca Vinicia a Lygie a příliš dlouhá stopáž. Ve zbytku nemám výraznější výhrady a už vůbec nesouhlasím s tím, že by se polská kinematografie díky tomuhle filmu propadala do pekel. Naopak velkou radost mi udělal Bogusław Linda, který Petroniovi vdechl přesně to, co jsem od něj očekával - byl pro mě onen arbiter elegantiae - , a Jerzy Trela coby Chilón Chilonidés - vychytralý budižkničemu. (01.02.2011)

Ani po letech neztratil film nic ze svých kvalit. Skvělý Michal Bajor, role mu sedla. Klasický historický román se začátkem, příběhem, zvraty, dobrem, zlem a koncem – kdo by v roce vzniku filmu čekal, že už jen tohle vše bude za pouhých 20 let velká vzácnost ;) ##### Vzhledem k jednomu ze zdejších komentářů musím dodat, že dotyčný komentující by se asi v Neronově Římě hodně divil, pokud mu vadí tváře herců, které označuje mylně za „slovanské“. Zrovna již zmíněný Michal Bajor může být dle mincí fyziognomicky skutečnému Nerovi velmi blízký, i když na rozdíl od něj nemá strumu (která se ale vyskytuje jen na jeho zobrazeních z pozdějšího věku a spíše než struma může být jen zpodobněním jeho obezity). Nero měl pravděpodobně světlou pleť a odborníci se shodují v tom, že také modrošedé (nebo modré nebo šedé) oči – což ovšem v tehdješím Římě nebyla mezi aristokracií zase taková výjimka. Byly zde velké skupiny příchozích s původem v severní Indii, od Černého moře (kde, jak víme, se zrodil OCA2 gen pro britské modré oči), střední, baltské i západní Evropy, Asie, Egypta… Římané, zejména ti vzdělaní a bohatí, v dobách svého impéria už dávno nevypadali jen jako Latinové s jejich nádhernými dlouhými íránskými nosy. Kromě toho asi není žádným tajemstvím, že ve vyšších třídách populace patřilo odbarvování vlasů k velmi oblíbeným povinnostem spjatým s vyšším sociálním statutem. Už před dobytím severních oblastí považovali Římané světlou kůži a blond vlasy za výhodu, kterou napodobovali. Římské prostitutky si musely odbarvovat vlasy dokonce povinně, oblíbené to ovšem bylo zejména v aristokratických kruzích (alkalickou směsí z popela a skořápek) a nutné u šedin, kterými Římané opovrhovali. Výsledné barvy byly často do zrzava. Charakteristický fenotyp genetické směsi Římanů lze sledovat i v dochovaném realistickém umění, zejména sochařském a potvrzují ho kosterní pozůstatky. Ani Řekové z počátku našeho tisíciletí se nepodobali dnešním Řekům a komentátor by byl asi nejvíce překvapený v české kotlině, kde by až do 10.–11. století nacházel v drtivé většině obyvatelstvo velmi snědné pleti, tmavě hnědých očí a černých vlasů, mezi kterými byly výjimkou někteří z cca 15–20 % dědiců původního lovecko-sběračeského obyvatelstva. Zdejší populace byla směsí původních tmavých Čechů z dnes jihoslovanských oblastí, Keltů, kteří byli také z jižnějších oblastí, Avarů a Hunů. Byli jsme dokonce dost možná jednou z „nejčernějších“ oblastí Evropy, což se změnilo až s německou feudální a ještě předtím baltskou kupeckou kolonizací a dokonce ještě posléze po Bílé Hoře s nově příchozími ze západní a jižní Evropy. S kolonizací a dalšími nově příchozími k nám teprve přišly oči Nerovy barvy, ale také světlá pleť a větší množství vikingských příměsí. V polském filmu tak paradoxně nejsou ani dnes historickou nepřesností. (08.10.2022)

Slabéééééééé. Pisu to nerad, ale Americane svou adaptaci tentokrat Polaky totalne rozbili. Pozn. Zatimco LeRoyva verze byla zalozena na preciznim vykonu Petera Ustinova ve vedlejsi roli Nera, nyni byla pro Polaky nejvetsim tahakem polska herecka modla Boguslaw Linda jakozto predstavitel Petronia. Ja bych vsak uz potreti upozornil na Krzysztofa Majchrzaka, ten chlap hraje ve filmu jednou za uhersky rok, ale vzdy je to udalost. (17.02.2009)

Ten kdo si přečetl knihu, bude velmi zklamán. Zpracování je celkově ploché, nudné bez potřebného napětí, šmrncu a pořádných hereckých výkonů. Jediný kdo tam za něco stojí je Bogusław Linda. To co by ještě nějak mohlo vykřesat jiskřičku pozornosti, dokonale pohřbil dabing. Ještě, že to dávali v bedně, dát penízky za lupeny tak jsem nepříčetná. (05.05.2015)