Kdysi byli bojovníky

Tady není co řešit ... Dokonale natočenej, zahranej film o útrapách rodiny s násilnickým otcem, ochlastou a gorilou, kterej seřeže chlapa dvakrát většího než je sám, stejně jako svoji vlastní manželku ... Těžko popisovat atmosféru a pocity z celého filmu, musí se to vidět ... U konce mi tekly slzy, ale přitom jsem nebrečel ... Zvláštní pocit, nebyl jsem dojat nebo tak něco ... jen mi tekly slzy... Jedinná (předvídatelná) chvíle ospravedlnění výbuchu té strašné síly a brutality dřímající stále v otci rodiny byla, když mu bylo sděleno, jak to bylo skutečně s jeho nebohou dcerou ... Film má úžasný vizuální "look" ... Navíc je to dosti varující a aktuální film, který se dá vztáhnout na rodinu v každém státě a na domácí násilí v rodinách, dopad na manželky, děti apod. Tenhle film bude aktuální vždy ... se svým smutným, ale naprosto pravdivým varováním ... (20.12.2009)

Film z obyčejného života - syrový, těžký a brutálně beznadějný. Abych se z něj oklepal, musel jsem to vzít jako takové povzbuzení pro sebe ve smyslu: i přes to, s čím vším se teď peru, ještě nejsem úplně v prdeli – tihle lidé už tam jsou úplně a to na celý jejich život! Ale ten grázl Jake, i přes veškerou jeho odpornost, mi svým způsobem imponoval svou hrdostí . Nebo spíš zkurvenými zbytky hrdosti. Jeho maorští předkové totiž opravdu kdysi bývali bojovníky... (28.03.2013)

Hodně drsný film z prostředí maorů, kteří v civilizovaném světě už jenom vzpomínají na to, jak byli národem hrdých bojovníků. Někteří svoji hrdost, zděděnou po svých předcích dodnes neztratily, jiní své frustrace utápějí v alkoholu. Herecké výkony jsou brilantní, hlavně pak Temuera Morrisona v roli neurotického ochlasty a rváče, kterého když jsem viděl poprvé, tak jsém si říkal "Proboha, kde sebrali toho magora? To snad nemůže být ani herec!" Z celého filmu má divák pocit neuvěřitelné autentičnosti. Lee Tamahori si otevřel dveře do Hollywoodu. (04.01.2003)

Once Were Warriors je krutý pohľad do periférneho života sociálne trpiacej a násilým obklopenej rodiny. Trápenie najčistejších a najlepších postáv tu musí končiť smrťou, aby tá ich blízkym otvorila oči a prinútila ich robiť zásadné životné rozhodnutia. Veľmi dobre zahraná a zrežírovaná dráma, po ktorej vám váš život bude pripadať ako rozprávkové snenie v oblakoch. Depresívnu atmosféru a pocit bezmocnosti Lee Tamahori umocňuje temným hučaním v pozadí a častým podhľadom kamery, kedy sa na nás všetok psychický teror valí v rovnakej intenzite, ako na trpiacich protagonistov (scéna roztrhania denníčka tesne pred kľúčovou scénou filmu). Napriek všetkým pozitívam a úctyhodne naplneným umeleckým ambíciám mi však samotný dej filmu prišiel trochu absurdný. To, čo by inde bolo prvým dôležitejším zvratom rozvinutejšieho filmu, sa tu, po naťahovaných 100 minútach, stáva jeho záverečným vyústením. Ale keby som žil v podobne beznádejných, neslobodných podmienkach ako hlavní protagonisti, tieto pocity absurdnosti by zrejme veľmi rýchlo vystriedala bolestná identifikácia s realitou. A tento film by bol pre mňa životnou inšpiráciou. (05.08.2002)

Patrně světově nejznámější novozélandský film všech dob (pokud tedy nepočítám mezinárodní koprodukce typu Pána prstenů). Kdysi byli bojovníky - už sám název a minulý čas v něm použitý postihuje realitu absolutně. Strhující sociální drama z prostředí sociálně vyloučených původních obyvatel Nového Zélandu. Země dlouhého bílého mraku se změnila v zemi alkoholu a vykořenění. Velmi syrová výpověď o odvrácené straně úžasné lokace na druhé straně světa. Na tomhle snímku je nejzajímavější možná právě ten fakt, že je jeho výpověď tak vysoce univerzální, neboť problémy sociálně vyloučených Maorů, původních obyvatel ostrovů v Tichomoří, jako by z oka vypadly problémům přistěhovalců v západní Evropě, jakož i problémům našich naturalizovaných Romů. Není jednoznačné cesty ven... (03.03.2011)