Voyeur

Když na začátku začal výt saxofon a hezká dívka se začala svlékat, jako bych hned věděl, o co ve Voyeurovi půjde. A také jsme se nespletl. Pěkně natočená erotika, která ale dojela na hloupý scénář a postavy, u kterých je vám naprosto jedno, jak dopadnou. Jo a ještě jedna věc: Nejsem povrchní člověk, co soudí podle vzhledu, ale.. Ty ženy se opravdu mohly.. však vy víte co:) (10.11.2009)

Varování: Komentář nevhodno čísti před sledováním... Dialog: "Vyprávějte mi o svém otci." "Má obrovský penis, který mu stále stojí. Bože, mám z něj takový strach," ve Voyeurovi nezazní. Kdyby se však objevil psychoanalytik se zálibou v hypnóze, jistě by se nám něčeho podobného dostalo. Takhle musí freudovskou povahu tohoto softporna odhalit sám divák. Přístup, který lze jen pochválit. Chování hlavního hrdiny budiž mu vodítkem. Neschopnost Doda jednat bez myšlenky na penis jeho otce (nejlepší scéna tohto ranku je příprava jídla - rytmické šlehání evokuje Dodovi kopulační pohyby a dovádí ho k šílenství), neustálé zobrazování toho olbřímího údu, omílání jeho schopností, splývání postavy matky a manželky, šok ze sexuality rodičů, všechno ukazuje příslušným směrem... Dodo snad nakonec dospěje. Soudím tak z obdivu k jeho vlastnímu ztopořenému penisu a náznaku síly s jakou si v závěru bere svou ženu. Musím sebekriticky přiznat, že takto zvolený interpretační rámec nepostihuje celý možný význam díla. Věřím však, že alespoň vyvrací pocity, že jde pouze o bezobsažnou "pěkně natočenou erotiku" či "nic zajímavého, jen obyčejný sex" nebo "lehký upgrade nosiče pizzy". Netřeba se dále vozit po nevnímavosti diváků. Omlouvá ji skutečnost, že rozum často zatmívá jak vzrušení z nahých žen, tak znechucení vulgární lascivitou a Brass nemá ve zvyku ani jedním šetřit. Žel i já sleduji jeho filmy částečně z "nízkých", tělesných důvodů. Tudíž mě potěšilo, že některé odhalené dámy oplývaly dostatkem přitažlivosti. Krásu těl spojil režisér s krásou architektonicky vytříbených interiérů, což lze považovat za jeho typický trademark. Obvyklou brassovinu vnímám i v zrcadlech umístěných nad postelí (kdo normální by tam dal zrcadlo, že), jež mu umožňují nahlížet na týž akt hned dvakrát, dále ve výrazně svisle symetrických záběrech a samozřejmě všudypřítomné erotiky, u které rád zdůrazním, že docela solidně odráží vztah aktérů k sexualitě, a to i po formální stránce. Žel, i přes leckterá pozitiva se mi Voyeur příliš nepříblížil. Je mi cizí jeho fraškovitost, byť možná související s výsměchem upjatosti, potlačování sexuality či možná i samotné psychoanalýze, která by mohla spoutávat lidskou sexualitu do sady zákonů. Ale to asi není důvod proč dávám ***. Nedokážu jej přesně pojmenovat, jde o určitý druh znechucení, jehož důvod snad sídlí v hlubokém podvědomí. Zase ten Freud! Ale možná mi jen tenhle film i přes chytrost tématu připadá lehce připitomělý. (12.12.2010)

Tinto se tu pustil částečně do umění a ještě Brassovsky analyzuje vztah otce a syna. Byl by to velký počin, kdyby se to povedlo. Ono to ale zase dopadlo Tintovsky. Kunda, olizování prstů, věčné téma žárlivosti a promiskuity, krátké drsné soulože, Postaveno za každých okolností, byť smrt je na jazyku. Někdy mě napadá: Když umřel S. Kubrick, ten toho po sobě zanechal. Nebo náš Kachyňa. Trápí ta myšlenka někdy pana Brasse? Vopravdu ne! (03.01.2012)

Na konci si uvedomíte, že ten film mal normálne aj nejakú myšlienku. Ako súvisí sexualita s podvedomím, ako intenzívne môžu byť vryté do pamäte (alebo predstavivosti) jednotlivé akty, aj keď ste účastníkom iba ako pozorovateľ. Aké vlastnosti ovplyvňuje, akú úlohu v nej majú ženy a akú muži (z pohľadu Brassa v tomto filme je dominantné ženské pohlavie, aj keď treba povedať, že hlavný hrdina je úplný pajác a nechá so sebou zametať). Ako vás môžu partner a sok dostať do šachu... Veľa psychologických aspektov sexuality bolo načrtnutých, až mám pocit, že voyerstvo nehralo hlavnú rolu. Erotické scény boli dosť sexy ale ich otvorenosť občas pôsobila ako dvojsečná zbraň. Niekedy ste si totiž mohli všimnúť, že nejde o skutočný sex a to zámer nebol, nech je to akokoľvek zrejmé. A najväčšie negatívum: Niektoré "komické" postavy zhadzovali úroveň na post porno-frašky, čo je značne samoúčelná kombinácia. Ich chovanie, herecké výkony a zjav boli vrcholne úbohé. Keby išlo o čisto vážny kúsok, mohlo to dopadnúť lepšie. Obávam sa však, že komické prvky pramenili skôr z rozpačitej réžie, ktorá umožnila hercom vkladať do filmu prvky spomínanej frašky, než že by išlo o úmysel. Toto sa jednoducho nedá odpustiť. Je to viditeľné na prvý pohľad aj keď nie ste práve voyeur. A nepomôže ani mohutnosť myšlienky, príjemná saxo-melódia, či nie celkom beznádejný scenár. (31.08.2012)

Dodo leží, spomína. Tá spomienka ho omína. Veď žena ušla bez príčiny. Či má v tom prsty ktosi iný? Príčinu rozchodu iste poriešime. Medzitým však pozrime na čosi iné. Nakuknime cez oválne okná i zrkadielka. Ukážu sa prsníky, stehná, pičky i ritná dierka. Podpazušia i ohanbia. Za ochlpenie sa vôbec, vôbec nehanbia. Veď: Amor est vitae essentia! Snáď teda nevadí holiacej čepieľky absencia. Do oblín ženských prehliadky zrazu vtrhne Dodovho otca falus mamutí. A Doda? Doda ten pohľad veľmi zarmúti. No spamätá sa z toho šoku, pozrie na erekciu svoju priamo, nielen zboku. A poučenie aké tento artový kus skrýva? Kto len chce, nech s partnermi v byte býva. A nech nežiarli manžel denne na to, že do manželky sem-tam vloží zozadu úd hoc i jeho vlastný tato! Detailne nech si obzerá i pofotí súlože iných párov. No k svojmu vlastnému nástroju nech sa - napriek príkoriam - obracia vždy len s hrdou tvárou. Autor predlohy, Alberto Moravia sa podieľal vraj na scenári, no groteskne erotický film sa intelektuálne príliš netvári. Voyeuristický pohľad však Tintovi sadol. Kvôli podsukňovým pohľadom totiž rozpočet väčšiny jeho filmov padol. Jedna scéna (s dejom nesúvisiaca) predsa vyhrala: keď plážová nahá slečna si muža za vtáčika stoporeného ako psíka za sebou ťahala. (21.08.2013)