Piknik

Já jsem to, čemu se teď říká primitivní antikomunista, ale tohle je vážně medvědí služba dobré věci; téměř kompletní herecká sešlost z 30 případů majora Zemana předstírá politické vězně, kteří se snaží mezi sebou objevit bomzáka. Když se jim to podaří, zjistí, že jim na tom vlastně vůbec nesejde, protože si na něm nic nevezmou. To vše v balastním, nekompaktním a stále se opakujícím scénáři kdysi tak bravurních tvůrců, jakými byli Stránský a Bočan. K tomu jako nečekaný a nežádaný bonus několik zbytečně rozvíjených (a často nedořešených) vedlejších konfliktů a zážitek na pokraji smrti coby duševní deus ex machina. Hvězdičku za vynikajícího Luďka Munzara. (23.02.2014)

Od začátku jasné všechny pointy a až na vyjímky příšerné herectví. Že malé děti v českých filmech takřka nikdy nikdo nedonutí vypadat přirozeně je bohužel jasná věc. Že takhle staří herci už nedají to co dřív, je s ještě větším bohužel také častý fakt (snad jen Tříska s Kostkou za něco stojí). Horší je to ale s dějem, který je tak akorát pro televizi. Kdo je práskač je jasné po pár minutách, když se člověk zamyslí nad tím, kdo a proč se srazu účastní. Ještě než se pravda vyjeví, je to aspoň trochu rozumnému divákovi potvrzeno scénou tak trapnou, že by se neztratila ani v různých ordinacích a ulicích. (24.02.2014)

A mě se to líbilo! Odpady a jednohvězdičkové hodnocení jsem očekávala. Také nudu, shazování a poznámky o stále omílaném tématu a tak podobně. Rukopis Stránského byl rozpoznatelný. Tenhle příběh by si zasloužil regulérní celovečerák. Líbilo se mi propojení staré herecké gardy se střední generací, klidně bych tam zapojila i rodinné příslušníky včetně vnoučet. Jistě, průběh i konec byl předvídatelný, přesto nemůžu říct, že bych se nudila nebo se neměla na co dívat. Líbilo se mi právě toto pojetí. Dokument (naštěstí) už natočit nejde. Vzpomínání pěmětníků tu již bylo. Zdivočelá země se pokusila ukázat, jak to asi vypadalo tehdy. Piknik ale nabízí zcela jiný pohled - ukazuje současnost, dnešní dědečky a babičky, jejich děti a vnoučeta. Ti první se stále vypořádávají s minulostí, trpí různými neduhy. Jejich děti pro jistotu nechtějí nic vědět. Vnoučátka se trochu nudí ... Tohle by se při dokumentárním zpracování asi nepovedlo. Tak nějak od počátku bylo jasné, že bonzák je kamarád, co bonzovat nechtěl. A logicky vycházel ten, o kom byli všchni přesvědčení, že to určitě nebude. Prolínání minulosti a současnosti dokreslilo celý obraz. A klobouk dolů před tou starou hereckou bandou! Kdoví, někteří z nich si možná takhle zahráli naposledy. Takové filmy jsou zapotřebí. (23.02.2014)

Tento film je opradu filmová lahůdka. Naprosto mě dostal. Na chvíli se u mě objevil desetiletý syn. Zrovna při jedné z nejhorších scén. Koukal na to těma svýma očičkama. A já mu o tom začala něco říkat. Jak to bylo hrozné...A vehnalo mi to slzy do očí. Odnesla jsem si opravdu velký zážitek. Klobouk dolů před tvůrci. A hlavně před lidmi, kteří tohle vše prožili. (29.04.2018)

Podle mého názoru nepravděpodobný námět (to mi neříkej, že by si ti lidé brali na jednání o tom, kdo ze zúčastněných je bonzák, i své blízké) velmi špatně napsaný film s několika světlými momenty. Špatné vedení herců a opravdu mizerní vedlejší herci - ta strojenost byla nesnesitelná. Při napětí scény u díry jsem se musel uchechtnout. Jinak samozřejmě vítám film o lágrech 50. let, příště ale kvalitou vzhůru. (23.02.2014)