Uvnitř mé hlavy

Psychicky vyšinutý thriller o tak trochu, přiznejme si, psychicky vyšinuté partičce, u jehož sledování máte vcelku slušnou šanci se psychicky vyšinout. Deprimující atmosféra, kterou Juno Temple zažívala, je zpočátku vcelku i pochopitelná. Snad možná i ten film je pochopitelný. I když ten konec... Tak to víte, no, festivalový snímek. (15.02.2015)

Že Michael Cera je strašidelný úchyl, se kterým bychom se báli sedět u jednoho stolu, víme všichni od jeho prvního filmu a mnoho víc jsme se zde nedozvěděli. Ambice byly veliké, vůle udělat divácky nevstřícný film značná, ale bohužel to nestačí a nejsilnější pocit, který mám, je pocit z nenaplněných příslibů. (30.07.2013)

Až přes čáru hysterický prožitek. Okolo žádná přátelská tvář, v hlavě zmatek, znepokojivý psychologický výlet před sebou. Uprostřed neznámé země začínají své růžky vystrkovat paranoidní stavy, typově dobře zvolení herci ještě podtrhují tuhle nepříjemnou zneklidňující látku. Nesnadno se na ní dívá, rychle se však na ní zapomíná!! (02.09.2013)

Jako bez pardonu, a tohle bylo jako co, vole? Jsou tři možnosti, co se stalo. Buď jsem hned v první minutě usnul a probudil se až v té poslední, což se asi, bohužel pro mě, dost určitě nestalo. Nebo jsem úplně blbej, že jsem absolutně, ale fakt absolutně vůbec nepochopil, co tím tvůrci chtěli vlastně říct, což možné sice je, ale já si to nepřipustím , takže to také asi nebude ono, anebo mám pravdu a sledoval jsem snad úplně ten nejzbytečnější film všech dob. Já skutečně ani trochu nepochopil význam celého tohoto projektu. Prostě jsem jen necelých 100 minut sledoval ledabyle se pohybující postavičky, které furt něco řešili, ale bez jakéhokoliv významu, což jinými slovy znamená, že jsem tu neznamenal byť jen minimální náznak jakékoliv zápletky, s čímž se pak svezla samozřejmě i závěrečná pointa, nebo co to mělo znamenat, která už jen pak definitivně zatloukla poslední hřebíček do mé, v tu chvíli naprosto pomatené, hlavičky. On ten snímek ale nemá krom zápletky ani nic jiného. Žádná atmosféra, žádné napětí, žádný nápad, prostě vůbec nic. Naprost prázdnota a zbytečnost. Nicméně zmínit se musím ještě o obsazení, neboť nic nešťastnějšího jsem snad neviděl. Temple, Browning a hlavně Cera, takovou bandu nesympatických, otravných a trapných antiherců snad předtím ještě nikdo nikdy nedal dohromady. Uvnitř mé hlavy se pro mě tak stal zkrátka vážně jedním z nejhorších filmových zážitků a já můžu prostě a jednoduše jen konstatovat, že díky sračkám jako je Uvnitř hlavy mám někdy chuť pověsit sledování filmů na hřebík a najít si hobby třeba v pozorování kozatých holek,… počkat, to vlastně dělám, tak třeba v sledování života klíšťat a jsem rád, že není nejnižší možné hodnocení jen jednou hvězdičkou, ale je tu ta úžasná možnost dát ODPAD!, který v tomto případě dávám s hodně velkým gustem! (22.09.2013)

Od prvních minut nepříjemné, jako pohled ze skalního výběžku do rozbouřeného útesu těsně před odrazem. Ovšem po dopadu do ledové vody nečeká rozhodně žádná úleva. Magic Magic provází pozvolna z jedné deprese po druhé, ale nadšení kupodivu stoupá, až do studené sprchy, která odezní přesně tam, kde má. Milé překvapení z nenápadného snímku, který ukazuje střízlivým pohledem to, kam je schopna se chorá mysl vydat. Paradoxně tím působí ale ještě víc znepokojivě. Pro mě tenká hranice mezi 4 a 5*. (10.08.2013)