Blázniví bažanti

Nemůžu si pomoct, ale je to slabota. Jeden den jsem si pustil Velký bazar a druhý den Bažanty. Tak propastný rozdíl mezi oběma filmy jsem ale nečekal. Velký bazar je nápaditý, originální a přiměřeně vtipný, navíc v něm hraje Galabru. Bažanti tlačí od začátku na pilu a snaží se chrlit rádoby jednu vtipnou scénku za druhou. Výsledek? Většina scén je trapná, nejvíc ta s pošťákem a autem. Zasmál jsem se pořádně snad jednou, a to v restauraci. Prostě takto to dopadlo po letech. O ponání lepší je u mě dvojka (snad se to dnes nezmění). (04.04.2014)

Podle mě nejlepší film od Les Charlots (v dalších jsem mj. postrádal Luise) a jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Humor je nevázaný a anarchistický od začátku do konce, jejich doprovodná hudba je příjemná, postupně jsem přišel na chuť i té "bigbítové" pasáži. A některé gagy jsou přímo geniální. Nechce se věřit, že je to Zidiho debut... (23.10.2007)

Bažanti! Kdo by je neznal? Tahle banda si pod vedením také začínajícího režiséra Clauda Zidiho natočila v roce 1971 svůj první celovečerní film. (Le grande java z roku 1970 sám moc nepočítám.) Ten měl obrovský úspěch nejen ve Francii a odstartoval jejich mnohaletou éru, kdy následoval film za filmem. Popravdě mě první Bažanti až tolik nebavili. Jasně, v mládí jsem nekriticky hltal a díval se na ně vždycky, když byli v televizi. Nicméně svého vrcholu pro mě dosáhli až v Bláznech ze stadiónu a ve Velkém bazaru. Zde je to klasický slepenec scének a gagů, které jsou místy skvělé, místy dobré a občas i trapné. Přesto jim patří poctivé tři hvězdy, protože bez prvních komerčně úspěšných Bažantů by nebyly ty další (a lepší) filmy. (27.07.2023)

V pořadí druhý film skupiny Les Charlots patří mezi jejich nejznámější a zároveň i nejlepší. A to zcela oprávněně. Pětice mladíků to v žádném případě nebude mít opět jednoduché a přes počáteční patálie a stavbě svého provizorního „campu“ nastává čas, aby ukázali, že jsou i nadaní kapelníci – no ve skutečnosti jistě jsou, ale tady pobavili publikum především demolicí zařízení a hracích nástrojů. Právě první polovina mě bavila díky spoustě srandovních scén a situací mnohem víc, než následný povolávací rozkaz a trampoty v kasárnách. Ani ty nebyly špatné, ale mnohem víc jsem si chlapce v uniformě užil v následném pokračování (Bažanti jdou do boje). Je docela škoda, že jim Luis Rego dal následně vale (co se natáčení dalších filmů týče) a vydal se raději vlastní cestou (hereckou dráhu), ve skupině jim to ale šlapalo dál. I zde se objevila pohledná dívka – tentokrát Marion Game, takže se samozřejmě chlapcům budou opět zapalovat lýtka…70% (02.03.2018)

Je to poměrně zdařilá komedie, kde v hlavní roli je pětice bláznivých svobodomyslných mladíků z jedné, dnes už málo známé, francouzské skupiny hrající POPÍK. :-) Ale 4 nebo 5 hvězdiček dát nemůžu, protože se v tomto filmu vyskytují pro mne hluché pasáže vyplněné trochu vyčpělým humorem, který mě příliš neoslovuje (viz stavba domku, dlouho trvající mazání vajíček a jiných ingrediencí na hlavu jednoho z hlavních protagonistů, stejně dlouho trvající házení odpadků,...). Také by to občas chtělo trochu té herecké zručnosti - v několika scénkách jsem jim prostě jejich pocity a postoje nevěřil. Ale 3 hvězdičky (65%) si jistě zaslouží. (19.05.2009)