Kostka

Kostka se mi nehodnotní snadno. Viděl jsem ji už před x lety se spolužačkami ve škole, když se v předsváteční den místo klasického vyučování promítaly filmy a ač jsem si z ní dost pamatoval, neměl jsem jasno, nakolik se mi líbila. V nejedné scéně mě silně vtáhla napětím (prolézání místnosti se smrtelným nebezpečím pro každý vydaný zvuk je vážně atmosférický majstrštyk), zatímco jindy jsem bojoval s pachutí a touhou po co nejrychlejším konci nekonečně bludného kruhu s místy otravnými postavami... a po letech to s rozpolceností mých dojmů nemám o moc lepší. Snad jen více dokážu ocenit zdařilé filmařské aspekty, věřím propracovanosti světa kostky včetně její pohybů a číselných kominací (chápej jako nesmírný klad oproti mnoha rychle zpackaným levným „horrorům“ současnosti!), přestože nejsem matematik ani fyzik. Plně vnímám i závěrečnou myšlenku, působivě podanou se slušným tragickým paradoxem, což můj dojem pozvedá. Viděl jsem více starších filmů, které taktéž rozehrály existenciální situaci skupiny postav hledající řešení v uzavřeném prostoru, z něhož nebylo možné nebo snadné uniknout, a přestože nešlo přímo o horrory, mnohé na mě zapůsobily víc. Kostka mě upoutala některými prvky, silným napětím vybraných scén i dobrodružným „survival“ schématem à la Dobrodružství Poseidonu s postupně znižujícím se počtem přeživších postav putujících nebezpečnými prostory. Můj pocit, že 85 minut je pro toto ryze minimalistické zpracování námětu již přepálených a nasazenou laťku si napětí neudrží po celou dobu, mě však neopustil ve více scénách. Proto dávám zatím jen silné 3*: [70%]  (20.09.2023)

To jsem tak jednou dostal chuť podívat se znovu na film, který jsem měl v paměti jako vynikající originální sci-fi horor. A byl jsem teda dost nepříjemně překvapenej. Kostka je bezesporu originální, ale převést onen originální námět na plátno se nepovedlo bez bolestivých ztrát. Scénář se sice snaží pracovat s psychikou postav, ale příliš mu to nejde, respektive takové kraviny, které scénář nutí postavy říkat, už jsem dlouho neslyšel. A ještě ke všemu to musí odehrát absolutně příšerní herci (černošský policista je tak špatný, až je to vtipné). Napodruhé tedy pořádné zklamání, body hlavně za nápad a atmosféru. 7/10 Horror movie of the year (02.01.2008)

Excelentní sci-fi s originálním námětem a velmi hustou a tísnivou atmosférou. Znamenitá hudební stránka dokonale dotváří atmosféru filmu. Je dost dobře možné, že po jeho zhlédnutí budete mít strach z toho, kde se probudíte, s kým tam budete a z toho, že by to mohla být čtvercová místnost, která je propojena s další takovou místností, a další, a další... (02.01.2006)

Kostka je pochmurné, klaustrofobické a dusné vězení, do kterého jste zavřeni s postavami a spolu s nimi vás až do konce bude dráždit nastolená hromada k paranoie svádějících záhad, co je Kostka vlastně zač, jak a proč jste se v ní ocitli a je-li jaká cesta ven. Chytrý námět i scénář s dobře napsanými postavami a dialogy i solidní dávkou napětí a zvratů, vizuálně i zvukově pozoruhodná lokace, hustá atmosféra a slušní neznámí herci. Pasti jsou oproti dvojce primitivní, ale ta úvodní a "místnost ticha" jsou parádní. Minimalistický klenot. (10.01.2015)

Takhle nějak prý bude při státních maturitách probíhat zkouška z matematiky.. V kostce: neotřelý námět, originální zpracování, stísněná atmosféra na druhou a brilantní nápad s pojmenováním a hlavně souladem povah všech sedmi zúčastněných s charakterem různých světových věznic. Nebýt některých příliš ochotnických výkonů, bylo by to to nejdokonalejší pravidelné šestistěnné těleso, které znám. Ohledně samotného původu Kostky panuje mnoho dohadů (přednebí a předpeklí v jednom, mučící Rubikova kostka mimozemšťanů, vládní experiment), ale já si myslím, že to všechno byly jen střeva jedné z hracích kostek, které by Rimmer někomu nacpal do nosu a praštil s ním o stůl tak, až by mu vystřelily z uší. To by se mi líbilo, ale on s nimi nakonec hodil jen pětku a dvojku.. (17.02.2010)