Reklama

Reklama

Poklad na Stříbrném jezeře

  • Československo Poklad na Stříbrném jezeře (více)
Trailer 2

Vinnetou a Old Shatterhand v souboji s bandity o mapu k bájnému pokladu... Ve filmu ožívají známé postavy proslulých indiánek v čele s neporazitelným Old Shatterhandem a jeho rudým bratrem, ušlechtilým náčelníkem Apačů Vinnetouem, kteří doprovázejí mladého Freda Engela a jeho snoubenku Ellen Pattersonovou na cestě za starým indiánským pokladem. Společně se postarají, aby spravedlnost zvítězila a zločinci, kteří chtějí poklad uloupit, byli potrestáni... Nápad adaptovat knižní předlohu z pera Karla Maye se zrodil v hlavě producenta Horsta Wendlandta, který začátkem šedesátých let patřil mezi přední tvůrce komerčně orientovaných snímků. Po sérii kasovně úspěšných adaptací kriminálních románů z pera Edgara Wallace pojal troufalý plán natočit v německé produkci velkolepý dobrodružný western ve stylu klasických hollywoodských snímků, který by do kin přilákal mladé diváky. Ke spolufinancování projektu, jenž svého času byl nejnákladnější německou produkcí, se mu podařilo přesvědčit šéfa distribuční firmy Constantin Waldfrieda Barthela. S ohledem na úsporu tvůrci upustili od původního plánu natáčet v autentických lokalitách v Americe. Namísto toho se produkce přesunula do úchvatných scenérií Plitvických jezer a Grobničko polje v Jugoslávii. Ikonických rolí Olda Shatterhanda a Vinnetoua se zhostili americká hvězda nižší svítivosti Lex Barker a francouzský herec Pierre Brice. Barker sice v USA na přelomu čtyřicátých a padesátých let získal relativní popularitu coby představitel Tarzana, ale nad úroveň béčkových snímků zde nikdy neprorazil. Koncem padesátých let přesídlil profesně do Itálie, kde se objevoval v dobrodružných snímcích, ale můžeme ho vidět také ve Felliniho Sladkém životě. Ještě před přijetím role Old Shatterhanda, která mu alespoň v části světa vynesla ohromnou slávu, již v Německu přijal role v sérii mysteriózních kriminálek o geniálním padouchovi Dr. Mabusem, které režíroval Harald Reinl. Brice po začátcích ve vedlejších partech ve francouzských filmech také přesídlil do Itálie, kde získal relativní popularitu. Díky hlavní roli ve španělském filmu Los Atracadores se dostal v roce 1962 na berlínský filmový festival, kde se s ním náhodou setkal Horst Wendlandt. Ten v něm spatřil ideálního představitele Vinnetoua, jenž se navzdory počátečním hercovým rozpakům stal jeho životní rolí. Stejně jako v ostatních snímcích režírovaných Reinlem byla do ústřední ženské role obsazena jeho manželka, pohledná Karin Dorová. Poklad na Stříbrném jezeře se stal ohromným hitem, dokonce nejnavštěvovanějším německým filmem svého roku. Vedle toho, že svým úspěchem v Německu inicioval natáčení dalších mayovek, byl prodán do desítek dalších zemí a lze ho vidět jako jeden z iniciačních bodů pro celý boom evropských westernových produkcí šedesátých let, včetně věhlasných spaghetti westernů. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (585)

LaciLC 

všechny recenze uživatele

Vynikajúca Mayovka, čítal som aj knihu, tá sa mi páčila rovnako ako film. No radšej mám Winnetoua. Dlho som si síce nevedel nájsť cestu k westernu, raz prišlo obdobie, keď som zhliadol nejaké Mayovky a prirástli mi k srdcu. A tento pocit ešte viacej upevnila moja návšteva pred 7 rokmi na Plitvických jazerách v Chorvátsku, kde sa film natáčal. Fakt je to tam nádherné. ()

Cubinho 

všechny recenze uživatele

Jednoznačně největší hit mého dětství (přetrvá však navěky). Och, jak rád bych se vrátil do dob, kdy jsme si doma hráli na Vinnetua a Oldu Shatterhanda. Vždycky mě při Mayovkách zavalí takový příjemný pocit nostalgie, jenž umocňuje geniální Bötcherova hudba a přenádherné scenérie jugoslávské přírody. P.S. Vždycky jsem se těšil na skoncování s úhlavními padouchy jednotlivých dílů:-) 10/10 ()

Reklama

Douglas 

všechny recenze uživatele

Po mnoha letech jsem se dnes po práci podíval na POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE. Inu, zaujalo mě na něm hodně věcí... Třeba to, jak pravidelně po ca. 20 minutách mění žánry a cíle v relativně volně pospojovaných epizodách. To, jak neustále vytváří uvnitř těchto epizod dynamiku rozdělováním dějových akcí na dvě linie. To, jak pracuje s hudbou občas skoro leoneovským způsobem (existují dvě skladby, které si začnu samovolně broukat každý týden: Chayennovo téma z TENKRÁT NA ZÁPADĚ a téma padouchů z POKLADU, konkrétně tento žesťový motiv). To, jak se pracuje s fikčním světem, v němž se každý s každým zná. I to, jak je hrdinou filmu postupně se proměňující prostředí. Ovšem nejvíc mě zaujala práce s vyprávěním - a teď přijdou spoilery. ____ Podivoval jsem se jak nad centrální osnovou s mapou a pokladem, tak nad její realizací v procesu vyprávění. Hrdinové mají mapu a padouchové chtějí mapu. Hrdinové - z nichž někteří mapu studovali roky, další je indián, jiný znalec prostředí atp. - sami musejí nad kartograficky přece jen poněkud nemoderním artefaktem dlouho dumat, než ho rozlousknou, přičemž jeden z nich zná (Fred) mapu tak dobře, že ji k nalezení pokladu nepotřebuje. Lze tedy pochybovat, že by si padouchové s mapou vůbec poradili... ovšem to není potřeba, protože je k pokladu krok za krokem dovede Fred. ____ Samotná mapa se tak ca. v hodině filmu stane bezvýznamným MacGuffinem - a napětí se odvíjí od toho, zda se Vinnetouovi a Shatterhandovi povede dostat k jezeru první. Nepovede, padouchové se dostanou k pokladu, umřou a poklad nezíská nikdo (což jistě stařešinu, který ho celý život nesmyslně hlídal, potěšilo). Kde vykřesat napětí? Dlouhou sekvencí útěku Freda a Ellen - jež končí tím, že po minutě vítězného uplavání jsou opět chycení o padesát metrů dál. Co teď? Oběšení Freda, zatímco padouchové už jsou dávno mrtví. Záchrana na poslední chvíli, smutný pohled na zabité padouchy... závěr vlastně bez dlouhodobě motivovaného vyvrcholení. ____ Jinými slovy, ten film je nádhernou ukázkou popření funkční dramatické struktury na jedné straně a její neuvěřitelně účinnou imitací na straně druhé, přičemž dramatická struktura je vlastně jen záminkou. Záminkou pro inscenování různých typů žánrově rozmanitých potěšení, které utkví spíše samostatně: přepadení dostavníku, přátelské atmosféry v saloonu, noční infiltrace do tábora padouchů, osvobozování zajatců, přepadení farmy, souboje u indiánů, road movie, léčky v kaňonu, scény s pokladem. Záminkou pro neustálé zapojování figur do fotogenizovaných scenérií ve velkých celcích: projíždějí krajinou, čekají na břehu, plavou pod vodou, brání se v improvizované skalní pevnosti atd. ____ Není divu, že POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE dokázal v Evropě obstát i v konkurenci westernů jako V PRAVÉ POLEDNE, SEDM STATEČNÝCH nebo NA SEVER ALJAŠKY, protože je vlastně podvracením mnohých norem narativně klasického pojetí westernu ve většině jeho dostupných variací. To už neplatí pro další filmy série, které z různých linií westernových konvencí čerpají mnohem okázaleji, ale POKLAD NA STŘÍBRNÉM JEZEŘE coby film o honbě za pokladem, kde nikdo poklad nezíská, a film o hrdinech větších než život, kteří ovšem skoro všechno prošvihnou, je v tomto prostě obdivuhodný. () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele

Známe je všichni.. Pamatuju si, jak jsem jejich fotografie vystřihoval z novin a časopisů. A určitě jsem nebyl sám. V nákladné mezinárodní produkci, která konečně přinesla ozdravnou kůru pro německou kinematografii, vznikl snímek o idealistickém dobrodruhovi a náčelníkovi Apačů. Společně se vyrovnávají s nástrahami lží a násilí, bojují za spravedlnost a hrdinské činy jim vynesly nesmrtelný obdiv a slávu. Ostatní díly se stále vzdalovaly literární předloze, naivně ilustrovaly pohled na Divoký Západ. Poklad (s dalšími třemi filmy „klasické čtyřky“) ale přišel jako první (1962) a sice se dvojice hlavních aktérů už znala, ale i dnes po více než čtyřiceti lety je obrovským klenotem. Zářivé barvy, neustálé přestřelky, památné melodie, hrdinství – vše v širokoúhlém formátu, na to nelze zapomenout. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Z oblasti oddechového žánru mám nejraději dobrodružné filmy, vhodné pro mládež. Snažím se na ně stále dívat dětskýma očima a nejraději s dětmi. Řada takových dobrých filmů se točila v 60. letech 20. století. Mezi nimi vyniká několik západoněmeckých děl, z nichž zde uvádím alespoň Poklad na Stříbrném jezeře. Je to nádherná filmová mayovka rakouského režiséra Haralda Reinla, v pořadí první a průkopnická, z roku 1962. Jde zřejmě též o vůbec první, opravdu úspěšný evropský western. Na něj navazuje série s Vinnetouem a Old Shatterhandem, jež si "dobyla svět" (zvláště si získala evropské diváky) a myslím, že už nebude překonána. Vinnetou, to je Pierre Brice, a Old Shatterhand, to je Lex Barker. Vše ostatní už budou jen nedokonalé odvary... Poklad na Stříbrném jezeře nemá žádná hluchá místa a zvláště první polovina filmu je strhující. Nechme se nést na romantických vlnách dobrodružství v „amerických“ prériích, kde dobro, čest, přátelství, spravedlnost vítězí nebo alespoň v závěru tyto hodnoty vždy zůstávají... ()

Galerie (63)

Zajímavosti (76)

  • Ve scéně, kdy trampové zaútočí na Butlerovu farmu, vyšlou k ní tři muže, kteří ji mají podpálit. Poté, co Sam Hawkens (Ralf Wolter) jednoho z nich zastřelí, jsou však v záběru stále tři. (Terva)
  • V scéne, ktorá sa odohráva v bare a nasleduje za scénou, kedy Vinnetou (Pierre Brice) a Old Shatterhand (Lex Barker) nájdu stopy po prepadnutí, môžeme na jednom z prítomných mužov vidieť, že má na hlave šiltovku a okuliare. (PinkButterfl)

Související novinky

Pierre Brice 1929 - 2015

Pierre Brice 1929 - 2015

06.06.2015

Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)

Reklama

Reklama