Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Mám takový pocit, že jsem nečetl žádný mexický příběh od Maye, a tak nemusím být zatížen očekáváním něčeho, co by ve filmu zaručeně nemělo chybět. Zasazením příběhu do mexické občanské války umožňuje vykreslení postav v jejich charakterech. I když zde se nepokrytě fandí pouze jedné straně. Té, která vychází z indiánského kmene Aztéků a do které se vkládá ta pravá mexická duše a nárok na pokračování. Hlavní postavou je diplomat, špión a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který hrdinně bojuje proti státnímu i osobnímu nepříteli. Padouši vynikají vychytralostí, samolibostí a lstivostí. Je zde lstivý floutek a nezodpovědný mladý hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray). Je zde Alfonsova snoubenka a vychytralá našeptávačka Josefa Cortejo (půvabná Michèle Girardon). Je zde samolibý kapitán mexické armády Lazoro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), který chce ukojit především svůj chtíč. Trochu vtipu přináší obchodní cestující Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter). Ženským půvabem se může chlubit dcera správce hraběcího panství Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a mladá aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně, které se fandí, stojí také Azték a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo), dobrodruh s rychlými kolty Frank Wilson (Kelo Henderson), ten pravý mexický prezident Benito Juarez (Fausto Tozzi), filozofující americký prezident Abraham Lincoln (Jeff Corey), starý vlastenecký mexický hrabě Don Fernando di Rodriganda y Sevilla (Friedrich von Ledebur), správce hraběcího panství Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen) a strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). A tak se rozvíjí vlastenecký boj, osobní touhy, pátrání po pokladu, láska, nenávist, oddanost, zrady, chtíče, osobní spory a nová a pevná přátelství. Je to nenáročné a přesto stále příjemné ve svém odpočinkovém poslání. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Mayovky o indiánech žijících na jih od Rio Grande pro mě nemají to správné kouzlo. I v téhle je Lex Barker, krásná příroda, kouzelný hudební motiv a slušný záporák. Zdánlivě tedy nic nechybí, ale výsledný dojem je přinejlepším průměrný. Snad za to můžou směšné efekty a křiklavě studiové kulisy, snad fakt, že mu chybí ideály ze série Vinnetoua. Lehké osvěžení v podobě zasazení do doby Francouzské intervence v Mexiku potěšil, ale sám o sobě film nespasil. ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

No hrozná slátanina. Politicky motivy a chování postav jsou mi uplně cizí a v podstatě nevim, co se tam děje. Pro někoho by mohlo byt zajimavy to, že hlavního klaďasa Dr. Sternaua tam hraje Lex Barker, kterej je tady stejně čestnej a hrdinnej, jak Old Shatterhand. Ale tady to jaksi nefunguje. Pro někoho muže byt taky zajimavy, že tam hraje Jean-Roger Caussimon, což je ten lord Rashley z Fantomasa, za kteryho se Fantomas furt vydával... ten tady tentokrát hraje maršála "Bazéna", ch... Ve filmu nechybí stovky různých klišé a to je špatny a nudny. I když - několikrát jsem se tam pěkně od plic zasmál, jak to bylo kolikrát vtipně trapny. Ale to asi nebyl záměr... Jinak taky mě nasralo, že to utli v půlce děje a já se dozvěděl, že to bude pokračovat filmem Pyramida boha slunce... a já nemám rád nedokoukany příběhy, i když to jsou třeba sračky... ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Dva znepřátelení vládci, dva charismatičtí padouši, jeden poklad, jedna princezna a jeden velice elegantní doktor. Fešácký hrabě se honí za pokladem, proradný Verdoja za dr. Sternauem, Frank za Rositou, Potoka za princeznou a princezna za hrabětem. Navíc se do toho míchají Aztékové, Čičimekové, Mexičané, Francouzi a Abraham Lincoln. Na filmovou mayovku nezvykle zamotaný příběh, spousta postav i hudebních motivů. Hvězdičku si zaslouží dokonalá choreografie šlechtického souboje, elegantní design dr. Steranua a dva skvělé záporné protipóly v podání Gérarda Barraye a Rika Battagliy. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Ze všech tří hlavních postav, které ztvárnil Lex Barker je postava Dr. Sternaua pro mě nejmíň zajímavá. Vždyť se nejedná o kdovíjakého bombarďáka, který všechny skolí svou sebejistou pacičkou. Tady dokonce i on sám semtam jednu utrží. Celkem si to tady 3x rozdá s úhlavním padouchem v provedení již tradičního Rika Battaglii. Ralf Wolter tentokráte také trošku slabší oproti zavedeným pořádkům. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné knihy Karla Maye. (Terva)

Reklama

Reklama