Volný pád

Hanno Koffler od Letní bouře vyrostl a je z něj dospělý muž. V mé filmotéce je to druhý jeho film s homosexuální tématikou a tentokrát v hlavní roli. Film opět nabourává zásadní klišé, že gay nemusí být jen vykroucené tintítko s typicky ženskými gesty. Jakkoli se mi průběh filmu líbil, závěr zkazil, co mohl. Když jsem konečně očekával nějaké rozuzlení filmu, přišly na řadu závěrečné titulky, a proto mu nemůžu dát o hvězdičku víc. Skoro jako kdyby se tvůrci připravovali na pokračování, protože takhle otevřený konec jsem už dlouho neviděl. I kdyby ten příběh dopadl jakkoliv, tu pátou bych mu dal. (31.08.2014)

Takové standardní teplé drama s decentní atmosférou a gradací. Nic, co bychom už dávno neviděli - ani konec nebyl nikterak překvapivý, možná spíš naopak. Je to celé takové uhlazené a celkem sympatické, ale v rámci žánru byly už natočeny lepší filmy, a nemám na mysli zrovna zprofanovanou Zkrocenou horu. (18.10.2014)

Šablonovité, i když se obávám, že v policejních kruzích pořád aktuální. Chvílemi je z toho cítit Zkrocená hora, chvílemi zase scenáristická beznaděj (tolikrát jsem "je mi to líto" během jednoho filmu fakt ještě neslyšel). Průměr, který sice dobře pracuje se stereotypy, ale sám do jednoho velkého sklouzává. (21.08.2016)

musel som to nechať uležať, film je veľmi chladný, až chladnokrvný- tak ako sa na Nemecko patrí, ale paradoxne to téme homosexuality medzi ,,drsnými" policajtami neskutočne pomohlo, film je vo svojej drsnosti neskutočne sugestívny a pri scénach kedy je to čisto o intimite dvoch hlavných predstaviteľov neuveriteľne úderný a emocionálne devastujúci, hoci pri tom nepustíte jedinú slzu. veľká, čistá, proste nemecká kvalita. (16.12.2014)

Stejně mě to nepřinutí si častěji pouštět jakékoli německé filmy. Překvapení se konalo asi nejvíce proto, že jako nenáročné drama (jestli něco takového vůbec existuje) to stálo za to. Ten průběh naznačuje to, co se je zpracovává často, když jeden v tom je až po uši a druhý si ne a ne říct (plus možná malý twist (který tu taky už sice byl) v podobě rodiny s dítětem.) Taky to přesně tohle bylo. Ale stejně se mi zdá, že všechno v tom filmu do sebe zapadalo tak dobře, že v podstatě na tuhle vztahovku nelze nic velkého vytknout. Navíc při scéně v nemocnici, kdy došlo na ten okamžik "radši už jdi, don´t touch me, ale co, nikdo tu není, boom a on byl" bylo vážně vidět, jak jim to spolu hezky hraje. Na to se taky potom hned líp kouká. (27.12.2014)