Nebraska

CITÁT - Tak tady je tulák po hvězdách.......... Jdu do Nebrasky, vybrat si milion dolarů........... Reklamní leták vzbudí možnost stát se milionářem na stará kolena. Jo a taky potřebuju nový kompresor. Ten svůj jsem před čtyřiceti lety půjčil kamarádovi....... Po patnácti minutách chození pěšky se to konečně rozjede. CITÁT - Rozhodně řídím líp než tenhle debil......a nebo tenhle debil......... Scéna se zubama, okolo 22 minuty je povedená. DIALOG: DAVE - Mám je. Vlastně ne, to nebudou tvoje zuby, tati. TÁTA - Ukaž? Ne, to nejsou moje zuby. DAVE - Ale no tak tati, čí by to asi byly zuby? To byl vtip. TÁTA - To nejsou moje zuby........... Příběh má nádherný, lehký, hudební doprovod. Převážně brnkaná kytara a housle. Tváří se to sice vesele, ale ve své podstatě je to smutné, ale pohodové. Tu smutnou pohodu vyjadřuje i fakt, že film je točen černobíle. CITTÁT - Ty vole, takovej kousek a on to jede dva dny!!!!! To by snad zvládla i buzna na zpátečku.......... DIALOG: DAVE - A jak Sára zemřela? MÁMÁ - Zhlídla se jednoho dne v zrcadle,cha, cha, chááá........ Všichni diváci už od začátku vědí, že dopis z výhrou na jeden milion dolarů je podvod, ale určitě každý věřil, že když Woody vstoupil v Nebrasce do knižní společnosti - tak vyhraje. CITÁT - Dnes ještě není, ale zítra už bude milionář........ Tenhle příběh mi na dlouho zůstane v paměti, tedy pokud nezačnu zapomínat a důvěřovat. (27.07.2014)

Hodně příjemný film, u kterého mne potěšilo, že se vyvaroval různých klišé podobných snímků, např. že nikdo neumře (i když i na hřbitov se dostaneme), a dané téma se mu povedlo vyjádřit ne pateticky, ale s milým a jemným humorným nadhledem. Také je fajn, jak postupně skládáme dohromady střípky života jednotlivých postav (i když Davidův brácha, ten TV moderátor, si jednoznačně říkal o větší prostor, než jaký dostal) a že ty postavy jsou nejednoznačné, jako je život sám - třeba babička chvíli vypadá jako megera, ale časem zjistíme, že má na některé věci jen ryze pragmatický názor. Otec, tedy děda, který si myslí, že vyhrál milion, je nám sice zpočátku představen jako tvrdohlavý a sebestředný alkoholik, ale také časem zjistíme, že ten život neměl až tak lehký a jednoduchý. Potěšilo mne, že Davidova přítelkyně je typická Američanka, a ne anorektická hollywoodská hvězda - pravda, sex s takhle tlustým stvořením bych si asi nedokázal představit, ale zas je to o něco realističtější. Jinak téma toho, jak vás rodina chce odřít, když čichá prachy, je pár set let staré, takže nic nového nepřináší, ale neškodí si jednou za čas připomenut, že chamtivost někdy ničí důkladně mezilidské vztahy - proto mne hodně pobavila závěrečná Woodyho jízda městečkem a ty překvapené xichty. :-) Na filmu mne jen mrzela chvílemi jistá zbytečně nudná rozvláčnost, mít to o dvacet minut méně, byl by film daleko silnější. Také jsem nepochopil, proč je to celé černobíle, ale je fakt, že záběry polí, hor a silnic tak lépe vyzněly a měly své poetické kouzlo. A málem bych zapomněl, úžasná je scéna u hory Rushmore - taky mne někdy nebaví jezdit na údajně státně důležitá místa, jež chce vidět manželka, a taky si řeknu něco ve smyslu, je to nedodělané, tak jsme to viděli, a pojďme někam, kde je hezky (cimrmanologové si mohou říct, já tu nic extrovního nevidím, při tom výletu na Kokořín bylo aspoň občerstvení). Nu, a hodně silná je scéna v té firmě, co ty certifikáty posílá, i když je to jen pár slov - o tom, jak se balamutí lidi. (09.12.2020)

Zaradenie do žánrovej kategórie "dobrodružný" radšej nebrať vážne, ide skôr o sentimentálne road movie okorenené vtipom. Jeho cieľom je cesta a všetko, čo sa počas nej udeje, posilňuje vzťah otec-syn. Čiernobiele prevedenie oku lahodí a zároveň nerobí z neho artovku, len mu dodáva správny šmrnc, aby to celé ešte viac fungovalo. Obyčajný príjemný film s pekným vizuálom, dialógmi, v celku fungujúci. (19.05.2014)

„Obvykle má člověk zemřít, než začnou kroužit supi.“ Jak mě řídkodějové Děti moje naštvaly, tak mě Nebraska potěšila. Senilní válečný veterán tak trochu pije, tak trochu nemluví a tak trochu zapomíná. A teď uvěřil tomu, že vyhrál milion dolarů. Z typicky podvodného letáku adresovanému právě jemu. Párkrát to zkusí pěšky (výhra čeká v dalekém Lincolnu v Nebrasce), až jeho syn svolí, že ho za „výhrou“ doveze. A divák se tetelí blahem. Důchodcovská road-movie O Schmidtovi, putování za vínem s Bokovkou, cestování za pravdou v sentimentálně laciném balení (Děti moje) a teď zase na cestách. Černobíle a sakra dobře. Alexander Payne svým postavám rozumí, i když jde o první film, pod kterým není podepsaný jako autor scénáře – ten je scenáristickým celovečerním debutem Boba Nelsona. I když si nevybírá snadné téma a mírně kritizuje i sociální stav americké společnosti, je sakra poutavý. Zároveň odhaluje a komentuje pokřivené vztahy, ať už mezi bývalými přáteli nebo (a to především) rodinou. Bruce Dern je málomluvný a výrazově střídmý, June Squibb jízlivá a pořádně výřečná. Společně táhnou několik nezapomenutelných scén (výtečná je ta na hřbitově, stejně jako zdánlivě zapomenuté konflikty s bývalým parťákem a navrch dokonalá krádež kompresoru, potěší i totálně natvrdlí bratranci a je toho mnohem víc). 85%. A Payneovi odpouštím předchozí „přešlap“ s Clooneym.. (09.09.2014)

Melancholická road-movie se pro mne časem stala nejlepším filmem Alexandera Paynea, a je trochu na pováženou, že jde o jeho jediný film, ke kterému si sám nenapsal scénář. Rozjezd je sice poněkud pomalejší, ale už tady začínají ty dokonale vystižené rodinné vztahy a lakonicky stručné dialogy. Výborná herecká dvojice Bruce Dern a Will Forte, nádherná černobílá kamera, soundtrack bych sice asi bez filmu poslouchat nevydržel, ale s ním ladil perfektně. Ano, přesně takhle vypadá film, který se nedostane do našich kin. :( (12.08.2018)