Ať žije svoboda

Výborný Toni Servillo ve vděčné dvojroli psané přímo na tělo. Ostatně je to hlavně jeho herecký výkon, který tuto námětově nijak originální politickou komedii vyzvedává mezi opravdu povedené filmy. Obě dvojčata zvládá skvěle podat včetně takových jemných nuancí, kdy divák stále vidí rozdíl mezi Enricem a Giovannim aktuálně hrajícím Enrica. Zdatně mu sekunduje Valerio Mastandrea a na menším prostoru i Valeria Bruni Tedeschi. (12.07.2013)

Otrepaná komediálna zápletka výmeny dvoch chlapíkov na pozícii jedného z nich tu rozhodne nie je prerozprávaná prvoplánovou situačno-komickou formou. Čo ale automaticky neznamená že ide o umenie. Ando nie je Tornatore alebo Sorrentino a nakrútil niečo na rozhraní kina a televízneho filmu. Našťastie má ale k dispozícii Toniho Servilla, ktorý zahrá dokonale úplne všetko a vždy ide na plné pecky. Asi ani komentáre k tomu, ako je Taliansko skorumpované a politika špinavá hra, špeciálne Talianov šokovať nebudú a Slovákov a Čechov už vôbec nie. Na druhú stranu celkom fungujú paralely medzi umením filmu a politiky klamať a jednotlivé vzťahy oboch pánov so svojim okolím. (07.10.2017)

Pan režisér umí točit a umí si i vybrat herce. Ano, příběh sám o sobě není ničím objevným a nedávno jsem viděla Diktátora, který je pochopitelně žánrově z jiného soudku, ale obsahově už nikoliv. Promítání slušeno velké plátno Velkého sálu hotelu Terminal, které dílu dodalo patřičnou důstojnost a přidanou hodnotu. (04.07.2013)

Toni Servillo je tak zajímavým hercem, že vás snímek "Ať žije svoboda" bude bavit, i když se z tohoto tématu a celkového pojetí politické kritiky prostřednictvím dvojníka, dalo vytřískat o dost víc. Přesto je to docela chytrá komedie o tom, že politika je vlastně svinstvo, ale dají se s ní dělat opravdu divy. (03.10.2017)

Jednoznačně nejlepší italská filmová komedie posledního období (za což považuji cca 20 let); nádherná satira na politiku, která neplatí pouze pro Itálii, ale minimálně pro celou EU; zprofanovanou politiku, která neslouží lidem zachraňuje identické dvojče neoblíbeného opozičního politika, které se jako filozof právě vrátilo z ústavu pro choromyslné. Jak pravím - jen dětem, bláznům a filozofům je dovolena říkat pravda a měli by dělat politiku (i když u nás se zrovna ten jeden filozof nevyznamenal). Asi bych se měl dát na politiku. "Ani jeden pitomec v parlamentu neví, že je pitomec." Nádherná hláška. (12.02.2015)