Reklama

Reklama

Cesta - příběh života a smrti

(festivalový název)
  • Velká Británie The Road: A Story of Life and Death
všechny plakáty
Velká Británie, 2012, 75 min

Režie:

Marc Isaacs

Scénář:

Marc Isaacs

Kamera:

Marc Isaacs

Hudba:

Lance Hogan
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Název filmu odkazuje k silnici A5 vedoucí do Londýna. Jedna z nejdelších a historicky nejstarších cest ve Velké Británii spojuje velšský přístav Holyhead, kde přistávají lodě z Irska, a končí u londýnského Mramorového oblouku. Po ní přicházeli po staletí do Londýna lidé, kteří ve velkoměstě hledali bezpečné útočiště, kariéru nebo prostě chtěli začít znovu někde jinde. Totéž očekávají i postavy filmu, které se poblíž tepny pohybují dnes: začínající irská zpěvačka vybavená na cestu polštářem a dekou od maminky, uprchlík z Kašmíru, který za svým úsměvem a věčným optimismem hotelového portýra skrývá stesk po manželce, již musel zanechat doma, či 95letá Židovka Peggy, která utekla z rodného Rakouska před nacismem. Ve filmu se odehrají dva pohřby a většina výpovědí protagonistů je naplněna steskem po domově, po blízkých a celkovou vykořeněností. Snímek tak upírá hořkosladký pohled na otázku současné migrace. Filmy renomovaného režiséra Marka Isaacsa (Před soudem, V Barkingu jsou všichni bílí, Londýňané) mají již tradičně místo v programu Jednoho světa. (Jeden svět)

(více)

Recenze (3)

Cristoferson 

všechny recenze uživatele

Isaacs nezklamal. Stejně jako ve svém předchozím dokumentu Před soudem dokázal přiblížit postavy tak osobním a intimním způsobem, jakobyste je znali osobně.. Stojí za vidění už jen kvůli silné scéně s krásnou hudbou Šostakoviče :) ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Smutek a vykorenenost ve vybydlene britske krajine. Odumirani reliktu a vyhasinani. Prirodni mez ,krovisko jsou stejne cenne jako kostelik, ale kide nechapou.  Ziva hmota ale ceka,az se clovek vzdali a opanuje. ()

quorra 

všechny recenze uživatele

Silnice A5 vede tudy, kudy už v dobách Římské říše vedla jedna z nejdůležitějších cest do Londýna. Stejně jako tehdy, i nyní po ní přijíždějí lidé, kteří doufají, že tu naleznou štěstí. Silnice prochází periferií, kde tito lidé žijí a film tak má poměrně poetický rámec, který však podle mě není, na to jak je v anotacích a i na začátku filmu zdůrazňován, plně využit. Škoda, takhle pro mě ztrácí body za nevyužitý potenciál... ()

Reklama

Reklama