Něžné vlny

Vejdělek mě prostě baví. A opět nezklamal! Nic na plat, je to estét a má smysl pro humor. Příjemná oddychovka prošpikovaná gagy a díky podmanivé atmosféře a hudbě bude koukatelná i na druhý a třetí pokus. Hynek Čermák mě začíná čím dál víc bavit. A dvanáctiletá Ella mi hodně, ale opravdu hodně připomínala Evičku Henychovou, když točila Holky z městečka. Až si říkám Jiříku, jestli ty nebudeš na zrzky!! :o) (11.02.2014)

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)

Nenáročný film, který neurazí jako zvuková kulisa třeba při vaření nebo úklidu. Zatímco se občas stihnete podivit jak příšerné si na sebe herci museli vzít paruky, vám jistě neunikne jeden krutý fakt a to jest, že Táňa Pauhofová sic je pěkná baba a dobrá herečka se nehodí na roli matky. Docela mě pobavil obrázek na konci filmu, kde byly vedle sebe tři herečky z nichž jedna byla Táňa a vypadala stejně staře jako o "generaci mladší" přítelkyně "jejího syna". Bohužel musím opět konstatovat, že v dnešní době je cool natočit film z období ruské okupace, který se soustředí na široké zahořklé publikum, které již nyní běduje nad banány na které čekali půl dne ve frontě ... (16.06.2014)

Vejdělkovi komerční počiny mam poměrně rád, ale Něžné vlny mi přijdou jako totální přešlap. Sice opět nezklame technická stránka nebo vizuálně krásné interiéry, či exteriéry, jenže sebeironický příběh s hromadou náhod nefunguje. V pozadí blížícího Sametové revoluce vás postavy příliš nezajímavý, přispívá k tomu i fakt, že hlavní herec Robert Cejnar vypadá jak Justin Bieber. 50% (18.12.2014)

Takže asi takto: první pokus se nezdařil, dívala jsem se nesoustředěně a měla jsem pocit, že mě to nebaví. Ale moje oblíbená Troufalka dala pět hvězd, tak jsem to zkusila ještě o dva dny později a v trochu jiné náladě - a ejhle, najednou mi to připadalo milé a ano - něžné. Hlavně se mi líbil vztah rodičů i jejich charaktery (Čermák s Pauhofovou). Ale celkově tam bylo všeho na celovečerák tak nějak málo. Před zhlédnutím jsem si ještě neuváženě přečetla názor, že v závěru se to "rozjede", trpělivě jsem tedy vyčkávala. A vyčkávala jsem tak dlouho, až mě překvapily závěrečné titulky. A i ten nápad se 17. Listopadem na mě působil spíš rozpačitě než trefně. Je mi líto, ale na víc než tři hvězdy to nevidím. (28.10.2015)