Plivu na váš hrob 2

O poznanie slabšie ako tri roky stará prvá časť. Klasická žánrovka, ktorá postráda presne to, v čom vynikal jej predchodca. Napätie a atmosféru si Munroe samozrejme zapamätal, ale to je tak všetko. Scenár deravý ako starý hrniec, herecky to tiež nebolo žiadne terno a keby to skrátili o nejakých 15minút, mohlo to byť aspoň ako tak svižné. Ale ak si zgustnete na prvoplánovej brutalite, tak nech sa páči, film v tomto smere má čo ponúknuť. 55%. (26.11.2013)

Nechtěl bych být v kůži slečny, která by si čirou náhodou něčím podobným prošla. Naštěstí, nejsem žena a nic takového mi nehrozí. Kluci si to velmi užívali a šikanovali šlečnu skutečně delikátním způsobem. Několikrát prozkoumali její pohlavní ústrojí, přičemž křičela snad více, něž když do ni byla vpouštěna elektřina. Poté se převelice vtipným způsobem karta obrátila a každý musí uznat, že Katie byla mnohem kreativnější než chlapci. Naprosto nejkouzelnější byl drtikul, i když vykoupání frajerovy hlavy v míse plné hoven bylo esteticky rovněž velmi příjemné. Takže jo. Není to úplně top film. Herci zde nehrají ani vzdáleně a příběh je směšný. Nicméně, páchání zla bylo docela kreativní a to se cení. 2* (13.09.2013)

Nejdřív se musím přiznat, že jsem o existenci tohohle filmu neměl ani ponětí. Horory v poslední době moc nesleduji, ale mám tu zapnutou tu neskutečně cool čsfďáckou věc jméném aktivita oblíbených. A tak v ní čumím, že můj oblíbenec bestlama diskutuje o čemsi co se jmenuje I Spit on Your Grave 2?! No to se na to tedy podívejme. Takže zkusím zhodnotit a předem upozorňuji, že na vás občas může vybafnout nějakej ten SPOILER Takže původní film z roku 1976 je pro mě průměr. Remake mě naprosto rozsekal až tak, že jsem neváhal a napálil plný počet. Jeho pokračování je pak někde uprostřed. Dějová linie je tu místo jednoduchosti trochu překombinovaná a celá ta věc s únosem hlavní hrdinky z USA do Bulharska mi příjde trochu jako píčokulovina, ale budiž. Hlavní hrdinka vypadající jak reklama na hlad tu dostane docela brutální sodovku. V tomhle ohledu bych řekl, že je tenhle díl nejvíc propracovanej. Týrání ponižování a znásilňování si užijeme do sytosti. Problémem je, že pomsta která následuje je oproti vše překonávající verzi z roku 2010 poněkud vyměklá, teda ne, že by to nemělo koule, ale přeci jenom první díl nastavil laťku nepřekonatelně vysoko. Tady sice dostanou hlavní odporníci taky co proto, ale masakr z jedničky to nepřekoná ani nevyrovná. Paradoxně první část filmu, která byla u verze z roku 2010 slabší je tu vydařenější, ale ke konci už to holt nemá takový grády. Teda ne, že bych byl nespokojenej to ne, pořádnou dávku explicitního násilí jsem si užil i zde, ale už tu holt nevidím tu nadstavbu v podobě nějakýho vyloženě kreativního masakru, který by moje hodnocení zvednul. Takže celkově spokojenost na mojí straně, ale kvalit svého předchůdce tohle dílko prostě nedosahuje. 75% (09.09.2013)

V roku 2010 nastal v rámci subžánru rape&revenge zásadný zlom, keď sa doposiaľ nevýrazný režisér Steven R. Monroe rozhodol pre oživenie jedného z jeho najikonickejších predstaviteľov, amatérske, surové a skrz-naskrz podvratné I Spit on Your Grave (známe tiež pod výrečným názvom Day of the Woman). Podarilo sa mu pôvodný hrubo neopracovaný materiál obratne vyzdvihnúť z prachu a dať mu novú tvár pre nové tisícročie. Spravil ho temnejším, dodal mu lepší scenár, ale zachoval onu charakteristicky zvrhlú estetiku krutosti a odvážil sa ísť omnoho hlbšie v otázke fyzickej i psychickej konfrontácie ľudskej bytosti (a diváka) s nekompromisným násilím a sadistickými figúrami, stelesnenými typizovanými zástupcami vidieckych buranov. Razom si tak získal nemálo fanúšikov, ktorí mu dodali odvahu na ceste za stvorením sequelu. Ten bohužiaľ len flegmaticky napĺňa schému rape&revenge a je výkladnou skriňou koncentrovaných znásobených neduhov originálu, naproti ktorému však nemá ono špecifické kúzlo, postráda zábavnú neskúsenosť tvorcov (a šarmantnú predstaviteľku hlavnej role). Špinavá a surová estetika je nahradená povrchnou a útrpnou samoúčelnosťou. Dej je plný nelogických a absurdných momentov, ktoré sa scenáristi ani nepokúšajú vysvetliť; zasadenie do Bulharska môže dojmom exotického (a pre tvorcov lacno napodobiteľného) prostredia pôsobiť snáď len na priemerných Američanov, ktorí netušia, že Georgy skutočne nie je typické krstné meno v tejto geografickej oblasti. Žalostné herecké výkony a pokusy o emocionálny zásah a rozmer vyznievajú smiešne. Technická stránka tiež nie je prostá vád - rutinná šedá kamera opovrhuje núkajúcimi sa možnosťami kreatívneho využitia, miesto toho preferuje nezáživné snímanie fádnych kulís a násilných výjavov. Pritom sa ale ani zďaleka nejde tak do extrému, ako u Monroeovho pôvodného remaku, čo by bol prípad, kedy by naopak všedná a neosobná kamera (a vizuálna stránka všeobecne) vytvárala divácky zaujímavý kontrast a možnosť interpretácie ako rafinovanej metafory "obyčajnej krutosti". Takto zostáva len priestor na ďalšie povzdychnutie nad úpadkom dobre rozbehnutej značky. K montáži sa dlho vyjadrovať netreba - sekvencia po páde do kanálu je jasným dôkazom, že by sa mal strihač spolu s osvetľovačmi vrátiť späť do lavíc. Všetko korunuje prostá nudnosť nerozvinutého potenciálu dejového ohniska (koniec koncov, ani samotné vraždy nie sú vôbec originálne či zaujímavé, len pozorne odpisujú a vykrádajú ako starý originál, tak iné zdroje) a neschopnosť adekvátne pracovať so stopážou a teda dobre využiť koncept na danom priestore (tento problém mal aj pôvodný film zo 78.-eho, ale ani zďaleka nie v takej miere). Pre diváka, ktorý dokáže ignorovať všetky vyššie spomínané neduhy a nemá so žánrom (resp. jeho kvalitnejšími zástupcami) takmer žiadne skúsenosti, však môže byť dostatočným hororovým potešením, to určite nevylučujem. Pre mňa nie je uspokojivým ani ako guilty pleasure. 0% (06.09.2014)

Exploitation není subžánr o logice, není to subžánr o tom, jak se kdo kam dostal, jak kdo co přežil, jak na sebe scény navazují… Tento žánr zobrazuje násilí v jeho nejpreciznější, nejzvrácenější a nejvíc intenzivní podobě. NÁSILÍ, zejména sexuální násilí, zneužívání moci, síly a různé perverze jsou hlavním obsahem žánru. To je celá věda, nic víc, nic míň. V sub-sub-žánru "rape and revenge" pak přichází ještě pomsta, která se snaží být přibližně stejně tak brutální a zvráceně hnusná, jako původní hnusné činy na ženě/dívce. Zarchi byl vyhlášený tím, že násilí vůči hrdince zpracoval do několika "vln", útoků, které šly stále po sobě a když už diváci nemohli, zpracoval třetí útok v chatě hlavní hrdinky, který už byl tak moc, že i dnes je to fakt hodně drsný krutý a realisticky působící humáč. Tak se stalo i v prvním remaku, ale to, co předvedli tvůrci tady, to přesahuje absolutně všechny dosavadní meze!!! 60 minut intenzivního kamerou na blízko zabíraného zvráceného násilí, hnusu, krutosti, sexuálního a jiného zneužívání, se valí na hlavní hrdinku bez možnosti vydechnout!!! Kdyby alespoň ta kamera nebyla stále tak nepříjemně blízko, kdyby ti chlápci nebyli tak strašně odporní... a navíc, co všechno vlastně té holce neprovedou. Jsem si říkal, že tam je "úplně všechno" a film boduje i ve srovnání s Asií a když už si myslíte, že to skončí, ono to pokračuje dál a když už to vypadá na konec a říkáte si, tak snad už jsem viděl všechno zlo světa, které se dá holce způsobit, tak Monroe se Zarchim uštědří divákům/hrdince, která je opravdu sympatická, další kopačku do žaludku, další a další... V západním filmu jsem dosud neviděl, aby nějaká holka dostala takovou sadu jako zde... nepamatuji, nevím, v tomto tvůrci překročili hranice a v rámci tak obtížně uchopitelného subžánru jasně dostáli jeho pravidel a diváky, kteří tento žánr mají rádi, přivedli k několikerému fascinovanému úžasu, blahu, sebeuspokojení... a já nevím, k čemu všemu… "ISOYG 2" se stal jedním z nejlepších, nejlépe natočeným, nejdrsnějším a nejkrutějším moderním exploiterem a filmem v dějinách kinematografie vůbec!!! A kdo má rád extrémy a je rád svědkem překračování hranic, tohle je jasný favorit!! Pomsta se mi zdála slabší než v prvním remaku, ono přece jen masakrovat chlapy se rychle okouká, a navíc tady asi nebyla "praktika", která by dostatečně vyrovnala výši brutalitu na hlavní hrdince. Aspoň u mě ne, ale pomsta s náboženským podtextem byla milá, úsměvná a "VENGEANCE IS MINE" je prostě staré pěkné heslo jak na východě, tak na západě. Vznikl pro zasvěcené fanoušky původní verze ze 70. let (gramofon, jizva na tváři, plivanec do ksichtu, skladba z gramofonu...). Ostatní to nepochopí, nevezmou a běžný divák, který má běžný, přirozený odpor k násilí ve filmech tohle vůbec nerozdýchá... /90%/ (09.12.2023)