Labyrint: Útěk

Labyrintový běžec na mě působí jako narychlo spíchnutý a ledabyle sepsaný projekt, který se chce svézt na vlně komerčního úspěchu Hunger Games. Pryč je ta originalita a brutální svěžest filmů typu Saw 1 nebo Kostka, tahle pubertální kravina není schopna ani stanovit smysluplná pravidla, natož umístit do nich postavy, které by smysluplně a logicky jednaly. V Labyrintu se dějí věci podle toho, co zrovna potřebuje scenárista, přičemž většina zajímavých otázek zůstává nezodpovězena. Akční scény jsou při nejlepším průměrné, samozřejmě jsou chaoticky natočené a atmosféra také trpí, neboť při takto nejasném ději se divák nemůže do situace a charakterů řádně vcítit. 4/10 (27.09.2014)

Rozhodně příjemné překvapení. Čekal jsem dětinskou hovadinu, no není tomu tak. Labyrint dokáže od začátku skálopevně zaujmout, přičemž následné odhalování reality spolu s hlavním hrdinou není ani trochu nudné. Naopak! Výlety do bludiště jsou kurva šponózní, audiovizuální zpracování se fakt povedlo, příběh je až do finále fajnové nečitelný, takže nebýt klišoidního závěru a prudiče, ocasníka a kuního xichtu Willa Poultera, uvažoval bych možná i o plné palbě. Ostatní mladí herci jsou talentovaní, celý film podrželi. Bavil jsem se nadprůměrně. 75% (05.10.2014)

Vážně nesnáším, když kamera trpí Parkinsonem. Po několika (zdánlivě nekonečných) vteřinách chaotického třasu, zběsilých střihů a snahy vnímat, čí ruka se mi to právě mihla před xichtem, který z aktérů to právě schytal a tak podobně, zkrátka rezignuji a nějakou dobu trvá, než se do děje znovu ponořím. K FILMU: Čekala jsem víc. Předlohu jsem nečetla, ale upřímně doufám, že se z toho nakonec vyklube ještě něco jiného, protože zápletka virus-mozek-testování mě opravdu, ale opravdu neuspokojila. Pominu-li nakousnutou zápletku, zbytek příběhu není špatný, jen škoda, že se jedná o updateovanou "Kostku" (motiv přeskupujícího se bludiště, "no way out", specifická skupina lidí, kteří netuší, kde jsou, proč tam jsou, ani jak se tam dostali a tak podobně). V porovnání s "Hunger Games" či "Divergencí", kteří mě, jakožto další několikadílné teenage sci-fi based on a book by *někdo*, skutečně překvapily a zaujaly, je "The Maze Runner", i přes všechna svá pozitiva (scény uvnitř bludiště, někteří herci...), neskutečně slabý a předimenzovaný. Návštěvu druhého dílu v kině si ještě rozmyslím. (21.09.2014)

Být metrosexuálním postapo kokotkem s odpovědností za osud celého lidstva rozhodně není pro chlapce žádná výhra. Téměř veškerý čas musí věnovat tomu, aby šel příkladem, byl za všech okolností uvědomělý správňák s posláním, pomáhal slabším a udržoval harmonické vztahy v kdovíproč izolované kokotmunitě Hladových gayů aka tupých ovcí, které nejsou zdaleka tak vyvolené jako On. Nene, je to nesmírně těžký a zodpovědný úděl, nejeden Dárce, Divergent nebo člen obludária kolem Ketnys by mohl vyprávět. Člověk by se po přečtení zdejších pubertálních polucí málem domníval, že se v té zasrané vlně dětských postapokalyptických pičovin konečně urodilo něco s originálním nápadem a hustou akcí uprostřed krutě zákeřného a smrdícího bludiště. Ani hovno! Tři čtvrtě filmu hledá skupina buzniček sveřepě vedená nejkrásnějším a jediným hrdinsky rebelantským hošanem hormonální rovnováhu, poté chvilku pohoní v debilním labyrintu mezi pár lidožravými pavouky, zvítězí a už se můžeme netěšit na pokračování. Docela se bojím, co přijde, až tato vlna vyčpí jako homopýři. Krosouvry? Něco jako Ketnys versus Dárce, Hladový labyrint či Liga vypičenců? Raději nedomýšlet! V tomto případě si kromě nadšenců do nudných, neinventivních a neustále recyklovaných kopírek na jedno brdo jako já navíc přijdou na své i milovníci obskurní logiky. Ale co. Otázky typu „Proč se ta partička bukanýru s kovovými nástroji, provazy, vším možným vybavením a lesem jako kráva za zády nechává decimovat v nějakém trapném bludišti a hraje si roky na skautský tábor, místo aby během chvilky stloukla třicetimetrové lešení a zdrhla vrchem?“ nebo „Proč je k testovací izolaci pár debílků zapotřebí postavit obrovský hájtech labyrint a opíchávat je složitě pěstovaným kyberhmyzem, místo aby je nechali servájvlovat na nějakém pustém ostrově a injektovali pěkně postaru“? si všechny ty otylé děti, hledající v Cinestáru svou identitu při hltání tohoto „ukrutného“ dobrodružství, zajisté klást nebudou! (26.11.2014)

Z tohohle filmu je evidentně vystřižena jedna veledůležitá scéna. ..... Běží 45. minuta. Rozezvučí se signál, že přijíždí výtah a k překvapení všech v labyrintu uvíznuvších kluků se v něm objevuje poprvé holka. Vypadá to, že je omámená, ale ještě stihne hlesnout moje, pardon, Thomasovo jméno. Kluci na sebe zmateně pohlédnou. STŘIH. Krasotinka leží na posteli, nejspíš pořád spí a pár kluků nad ní debatuje (kamera takticky zabírá jen jejich horní půlku těla). STŘIH. Kluci jsou před chajdou nějak podezřele vysmátí, dívčina se probouzí, nic si nepamatuje a film běží unyle dál. A já se ptám: Co se klukům odehrávalo v hlavách, když zjistili, že před nimi leží bezbranná omámená samička? Jakým stylem se o ni losovalo? Dávali si pozor? Zažil si tohle každý nově příchozí do labyrintu? Bolelo to i Jana Tleskače? .. (29.12.2014)