Labyrint: Útěk

Kupodivu jsem dostal víc, než jsem čekal. Ze začátku se to jevilo jako přetestosteronovaná mezinárodní sbírka kyselejch xichtů, ale nakonec tam byl kyselej xicht jenom jeden. Ač to má chvílema neskutečný díry ve scénáři a některý věci z fyzikálního a sociálního hlediska opravdu neuvěřitelný (aneb, jsem stoprocentní heterosexuál a jsem tři roky jen mezi chlapama a když konečně přijde ženská, dělám jako by se nic nestalo... ale tak to by se ještě dalo pochopit, tvůrci nejsou asi tak perverzní jako já - 50 odstínů dítětě ... hihň hihň-, ale jak vydrží tolik hladovejch lidí celej měsíc žít z těch pár beden, co jim tam poslali, z jednoho prasete a z tý farmy metr krát metr?), tak i přesto se jedná o vysoce zábavnou jednohubku (dvojhubku- pokud udělaj druhej díl), která příznivce chlapeckých běhů, propocených trik a nepřírodních účesů rozhodně neurazí. Navíc potěší i poměrně příjemné obludy v podobě hnusných červoidních pavouko-kyborgů. Konec sice mohli trochu víc rozebrat a ten závěrečnej zvrat byl spíš jako klystýr navíc, ale i tak jsem spokojen a vzhledem k tomu, že The Giver byl o třídu horší, tak tady dám o hvězdu navíc. (01.03.2015)

Začalo to celkom sľubne, ale od istého momentu som nemyslel na nič iné len na to, aký magor by takýto neuveriteľne obrovský a finančne náročný kolos staval a prečo. Vôbec to nedávalo zmysel a záver s otvoreným a debilným koncom to celé ešte umocnil. Neviem čo to prišlo teraz do módy, natočiť film, ktorý vám nedá vôbec nič, aby sme potom čakali 1-2 alebo 3 roky na nejaké pokračovanie, ktoré vám pravdepodobne tiež nedá nič. Zatiaľ bezvýznamných 40% a nie som si istý či mám záujrm vidieť pokračovanie. (26.12.2017)

Trailer navnadil a film vše účelně splnil. Labyrint byl zpracovaný velmi dobře, akční stránka také solidní a i zajímavý příběh, který nás navnadí ještě více hlavně v závěru. Knihu jsem nečetl a nevím jestli litovat nebo ne. Herecké obsazení bylo dobré a to u všech členů, není toho moc na co si stěžovat, poněvadž jsem žádné velké očekávání neměl .. 8/10 = 84% (23.09.2014)

Určitě znáte taky takové ty typické Čechy, že ano? Prostovlasá lopata s permanentně tupým výrazem a upoceným tílkem, co pravidelně každý večer uloží svoje nestandardně rýsované tělo do křesla, přes jehož opěradla přetékají sádelnaté odlivy, přes léty ovarem tvarované panděro přehodí orosenou plechovku pětiprocentní dvanáctky a za hlučného slintavého vysávání zbytků jídla ze zubů sleduje osmitisící díl Ordinačky, aby mohl následně na umaštěné klávesnici vášnivě diskutovat na tn.cz o osudu Babety. Tak takoví se asi horko těžko dostanou k nějaké literatuře a když se jich zeptáte, kdo to byl Husserl, tak jsou přesvědčeni, že to byl nějaký nacistický diktátor. Ač do této skupinky sice nepatřím, neboť vlasy mám hned tři, chlastám především odrůdové krabičáky a sleduji zásadně Ulici, tak knih jsem bohužel také moc nepřečetl. Vlastně jediná, kterou jsem přelouskal do konce, se jmenovala Vášnivá Alice a dva námořníci, ale když teď nad tím tak přemýšlím, vlastně to ani kniha nebyla. Na tento film jsem šel tedy absolutně nepřipraven, knižní předlohou a živou ženou nepolíben, takže bohužel nemohu srovnávat dvě naprosto odlišná média, jako to dělají zdejší kritici. Jak však lze vypozorovat z mého hodnocení, docela se mně to líbilo. Nemohu tomu nepřiznat atmosféru skutečně napínavou, alespoň v první polovině filmu, ale stejně tomu nemohu nepřiznat idiocii některých dialogů, jež byly zajímavé asi stejně, jak Pepa Novákojc z masny od naproti, kterej vypráví večer po šichtě Máni tu ultravtipnou story o tom, jak si při obsluhování zákazníka spletl hovězí kotletu s rychlovarnou konvicí. Cesty labyrintem mi dost často připomínaly moje cesty z hospody, kdy místo toho, abych dorazil domů, který je ve vedlejší ulici, jsem se zjevil ve třicet kilometrů vzdáleném bordelu. Tak si holt zaprcám, když už jsem tady. Jen velká škoda toho konce, kdy pro mě přišlo velké zklamání... 150 euro za mrdačku, co si budeme povídat. Ale zpět k filmu - dobrý! (17.09.2014)

Zatímco páter noster vyvrhl do prostoru vyvaleného Thomase a nad klecí si hicující obyvatelé plácku nasazují na klacíky gumopryž, protože jsou nebetyčně uvědomělí a nákazu riskovat neradno, jukněme se na údajné postapo z odstupu. Svět nám zase dostal na prdel, tentokrát nějakým mozkomorem, co odrovnal naprostou většinu pracovní síly a tím pádem není co žrát. Proto je trošku překvapivá existence korporace, co má dostatek zdrojů na stavbu desítek prolézaček, složitějších než Gabčíkovo-Nagymaros, hraní her, hravě schovaných v jiných hrách a tvorbu robohmyzu. Ale pojďme zpět k našemu Tomíkovi. Ten se již seznámil s osazenstvem pionýrského tábora, svou neschopností se vypracoval až na velkého Vonta (to je pro tyto pubi filmy vážně příznačné, role náhody, hrající zásadně ve prospěch největšího polena) a na scénu vstoupila žena krásná natolik, až by snad bylo lepší, kdyby tam ta klucká zůstali sami. Samozřejmě je možné, že to časem začne dávat smysl, neříkám! (28.11.2015)