Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Tak s týmto filmom mám problém. Nie s hodnotením. Tam je to jasné. Tento film podľa mňa nemusel a nemal byť nakrútený. Nie je pre divákov, ale pre pocit uspokojenia tvorcov, čo a ako dokážu. Akurát si nevšimli, že diváci to musia zaplatiť. Inak ich už žiaden producent na režisérsku stoličku nepustí. Komentovať prakticky nemám čo. Je to krásne naaranžované, vymyslené i zahrané (Michael Gambon nie je herec, to je priam živel). Ale je to tiež samoúčelné, zvrátené a v konečnom dôsledku prázdne. (27.06.2013)

Přiznám se, že po skončení tohoto filmu jsem byl ve velké depresi a v hlavě jsem měl pořádný zmatek. Nicméně když jsem se k filmu vracel a analyzoval jej znova a znova, tak jsem začal chápat, proč tenhle film musím vidět ještě jednou. Když to vezmeme kolem a kolem, tohle vlastně ani není film, ale nepřiznané divadlo, které se odehrává v několika kulisách. A když k tomuto filmu budete takto přistupovat, tak pro vás možná bude jednodušší se tomu poddat. Navíc ten "delikátní" konec a Helen Mirren… Jak říkám, ihned po skončení filmu jsem si myslel, že jedna projekce byla až moc, ale teď, s velkým časovým odstupem vím, že ještě jednou si tuhle laskominu dám. A rozhodně si časem zkusím sehnat více filmů od Petera Greenawaye. 80 %. (16.11.2014)

Extrémě dlouhé, nic se nedělo a když jsem čekal, že to konec vytáhne nějakou parádní pointou, tak to naopak zabil úplně. Zvrácenosti mám rád, ale tady mi to opravdu nesedlo. Navíc jsem se těšil na horor, nedočkal jsem se ani jednoho hororového okamžiku. A ještě k tomu mě něuvěřitelně štvaly ty neustálé dementní monology toho hlavního padoucha. 40% (03.06.2011)

„Try the cock, Albert. It's a delicacy, and you know where it's been..“ Vytříbenou formou se pyšnící Mechanický pomeranč pro gourmety se zálibou v těžkých jídlech, jenž si můžete vyložit na sto způsobů a na každém z nich asi bude kousek pravdy. Třeba, že zloděj (dokonalé uřvané prase M.Gambon) zosobňuje aroganci vlády Margaret Thatcher a kusem milence jeho ženy, jakožto levicového intelektuála, na němž lze štípat dříví, mu to rozčarovaná společnost dává nakonec "sežrat" a nebo, že kdyby psi káleli čokoládovou pěnu, sbírali by pak jejich páni exkrementy mnohem zodpovědněji a možná by k tomu ani nepotřebovali sáček.. Každopádně Zdenda Pohlreich by měl z dění v restauraci Le Hollandais radost, i když by možná poznamenal, že se to místy táhne jak babí léto podzimem.. (31.05.2011)

Filmová pochoutka, vizuálně úžasný film (ty barvy - vyniká především smyslně rudá, to snímaní jednotlivých scén) s amorálním, odpudivým hlavním hrdinou v podání Michaela Gambona, jehož monology (nejen) jsou nezapomenutelné. 90% P.S. Díky uživateli ork za tip. (05.11.2012)