Pompeje

Nadšené reakce, objevující se (ne tak) paradoxně v umělecko-auteurských kruzích (např. Notebook/MUBI), mě přiměly očekávat od Pompejí málem Andersonův magnum opus, ale k nekompromisnímu designu Resident Evil: Odplaty má tenhle film bohužel celkem daleko. Je pravda, že mizanscéna tady získává na důležitosti jako jeden z určujících prvků snímku, který v kontrastu pracuje s naprosto jednoduchým (byť ne zcela primitivním) vyprávěním. Stejně důležité jako postavy je tady prostředí, ve kterém se nacházejí. Film to nejsilněji signalizuje na samém začátku, kdy vystřídá několik různých lokací (aréna, les, pole) a vždycky postavy snímá v zadních plánech skryté za nejrůznější přírodní nebo architektonické překážky - trávu, stromy, mříže apod. Ke konci se zase ke slovu dostává očekávaná totální destrukce, která pak ovládá obraz zase trochu jiným způsobem - nicméně postupně se stává zcela dominantní, což určitě bylo ještě mnohem patrnější na plátně v 3D. _________ Pompeje jsou nicméně zajímavé interpretačně, kdy jde o ukázkový, přímo vzorový příklad apokalyptického filmu, který do krajních mezí dovádí Žižkovu ideu "dokážeme si spíše představit konec světa, než sebemenší změnu v kapitalistickém systému." Katastrofa tady doslova plní zrovnoprávňující funkci, která je ve filmu spojovaná s bohy, ale jde přitom jednoduše o manifestaci určitého společenského přetlaku, který se nemohl projevit jiným způsobem. Lidská revoluce tady není možná, je nutný zásah zhůry, ultimátní deus ex machina. Zároveň film opět ukázkovým způsobem potvrzuje, že dokonalá, nadčasová láska může vzniknout jenom v momentě, kdy čelí jistému konci - v tom momentě je najednou zachovaná navždy a její tragika spočívá v tom, že pokud by jí bylo dovolené žít šťastně a spokojeně dál, vyprchalo by z ní postupně všechno, co ji definuje. (20.11.2014)

Neskutečně stupidní příběh, kterému nasazuje korunu český dabing ("TOHO KONĚ TO BOLÍ!") je protkán celým filmem. Místy to pobaví, jindy otravuje. Např. potěší rozhovory dvou hlavních gladiátorů v cele, které mají nepopíratelný erotický podtext. Člověk by už už čekal, kdy se rozhodnou, že nejlepší způsob, jak oslavit poslední den (a noc) svého života je si ho navzájem zběsile vykouřit. Na druhou stranu postavička Kefíra Šutrlenda je již tisíckrát ohraná karikatura slizkého záporáka. Místy mi díky ní film vlastně připomínal seriály jako Herkules... Co filmu zajišťuje třetí hvězdičku je poslední megalomanská půlhodina, v které se zničí a rozboří úplně vše, co bylo pro film postaveno. Efekty se docela povedly... 5/10 (18.04.2014)

Po posledních Andersonových výkonech jsem to čekal o dost horší. Úvod nemilosrdně vykrádá Conana, scény z kolosea zase Gladiátora a divák si může připomenout i Titanic nebo 2012. No prostě inspiraci pan režisér hledal všude. Nicméně, minimálně akce je natočená velice hezky a závěrečná katastrofa má své nesporné atraktivní kouzlo. Obrovské mínus bych viděl v Kitu Haringtnovi, kterého bych nerad ještě někdy viděl. Celkově se jedná o průměrnou zábavu, která byla ovšem určitě lepší než jsem čekal. 55% (06.05.2014)

Oba hlavní představitele mi jsou sympatičtí, ale kusy "inspirací" z Gladiátora tu jsou vidět i slyšet. (Tu bitvu si pamatuji jinak). Z katastrofy Pompejí se možná dalo udělat lepší film, ale tak hrozná katastrofa, jak jsem čekal to nebyla. Možná jen Jon Snow-sníh a sopečný popel k sobě nepatří. Konec z velké části překvapil. (08.09.2016)

(40%) POMPEJE je asi pro mnohé diváky ať už se jim to líbí nebo ne klasický Andersonův výplach. Jenže s tímto já asi souhlasit moci nebudu. Režisér Paul W. Anderson opravdu dokáže natočit pár jednoduchých výplachů, u kterých se nemusí vůbec přemýšlet. Já toho režiséra mám v oblibě, natočil dost dobrých filmů např. AVP, Rallye smrti a solidní části Resident evil jehož poslední 3 filmy jsou pro mnohé diváky terčem velké kritiky. No, to jsem se zas rozvášnil. Nyní k tomuto snímku, který mi nějak unikal. Historické téma není u mě moc silnou stránkou, ale sem tam se najde nějaká ta výjimka. Pompeje je vcelku nudný a táhlý film, který dokáže možná zajmout pár akčními kousky v aréně nebo půlhodinový výbušný konec, který mě teda též moc neoslovil. Děj, herci, hudba, akce – to vše je dost upozaděné. Myslím si, že ty 2* jsou tak akorát. Z herců mě zaujal pouze hlavní hrdina Kit Harington, kterého mám rád jako Jona Sněha ze seriálu Hra o Trůny. Zato K.Sutherland jako záporák mě už vůbec nebavil. No, to je asi vše ke komentu. Brak to nebyl, ale pecka také ne. (18.06.2019)