Zázrak v Miláně

Neskutečně naivní a pitomoučké. Toto se chová jednu chvíli jako geniální pedagog, ale za pár minut už jedná jako neskutečný blbec. První čtvrthodina filmu je zábavná, ale pak přijde přihlouplá didaktická výchova a oslava chudých. Najdeme tu typický pohled levicového kavárenského umělce na dělníky: stačí je naučit, že pět krát pět je dvacet pět, a pak jen sledovat, jak se z těch dětinských dospělých stává vůdčí síla země. Sorry, Vittorio, co se píše v Orwellově 1984 o prolétech? Jenže taková byla doba -a odsoudit Sicu za tento film by znamenalo odsoudit i Wericha s Voskovcem, Vítězslava Nezvala a další a další. Proletariát - opium levicových umělců. (30.04.2009)

Podivnost, ke které jsou filmoví fanoušci ohleduplnější než by si zasloužila. Páč Zázrak v Miláně je možná na svou dobu neotřele odvážným filmem, který vybočuje z dobové italské kinematografie, ale o šedesát let později už nechtěně protahuje koutky úsměvu diváka. Je radost vidět starou (téměř) grotesku bez Charlie Chaplina, ale zároveň dává upomenout o kolik světelných let technika/herecké projevy/scénáristické postupy pokročily. Zub času je neúprosný a já si svůj, moderní kinematografií zhýčkaný, jazýček připálil. 50 % (15.01.2016)

Zázrak v Miláně je po právu považován za jeden z kmenových filmů italského neorealismu. Zároveň v sobě mísí groteskní a fantaskní prvky. Zcela chápu, proč Zázrak v Miláně patřil k nejoblíbenějším filmům Miloše Formana. Spolupráce režiséra Vittoria De Sicy a scenáristy Cesareho Zavattiniho přinesla do světa kinematografie zcela nový druh sociálně-kritického i tragikomického pohledu na společnost. Další důvod proč si od nich brzy pustit Zloděje kol a Umberta D. Krásný film o malém zázraku v rukou obyčejného člověka. (18.04.2021)

♫ "Chceme len boty a šaty, kúsok chleba a dosť, potom uveríme radi, že máme budúcnosť.." Tak pozitívne vykreslenie života bezdomovcov ako pracovitých a navzájom vychádzajúcich ľudí som teda nečakal... ale asi takto mohol kedysi fungovať život ľudí na dedinách. Počiatočná dráma o živote siroty sa postupne mení v nečekane optimistickú komédiu, všetko sa ale zlomí vo chvíli príchodu nadprirozených zázrakov, ktorá prekvapivo ukáže, že chamtivosť sa môže prejaviť aj u skromných ľudí. K záveru už na môj vkus až príliš absurdnej nadsázky, napriek tomu zaujímavé odľahčenie vlny neorealizmu v talianskej kinematografii. Nadčasová zostáva aj ukážka boja obyčajného ľudu s byrokraciou. (75%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi)                                                                                                         // Pre zaujímavosť... fanúšikov staršej filmovej tvorby môže zaujímať, že realistická komédia s fantasy zápletkou vznikla v 50. rokoch aj v Československu: Tři přání (1958) (29.08.2018)

Pozoruhodný pohádkový příběh začínající klasickými slovy: "Bylo nebylo ...". Pohádka o touze po spravedlivém světě a bohatství. Hlavním hrdinou je přátelský a laskavý mladík Toto, jenž byl jako nemluvně nalezen matkou pod hlávkou zelí. V Itálii totiž děti nenosí čáp, ale tam se děti rodí pod zeleninou. Po její amrti vyrůstal v sirotčinci a po opuštění sirotčince nalézá místo mezi nejchudšími lidmi žijícími na smetišti a stává se jakýmsi jejich vůdcem. Pohádka o království, kde pozdrav "dobrý den" skutečně znamená dobrý den ... (16.03.2007)