Mifunes sidste sang
Mifune
Režie:
Søren Kragh-JacobsenScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Anthony Dod MantleHrají:
Iben Hjejle, Anders W. Berthelsen, Jesper Asholt, Sofie Gråbøl, Paprika Steen, Sidse Babett Knudsen, Line Kruse, Søren Malling, Søren Fauli, Ellen Hillingsø (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kresten se čerstvě oženil s dcerou svého šéfa. Hned ráno po svatební noci však musí odjet na venkov, kde žije jeho otec s mentálně postiženým bratrem. Kresten s nimi deset let nemluvil. Otec však umřel a před Krestenem stojí problém, jak se postarat o bratra. Jako hospydně k nim přichází Liva, která pracuje jako prostitutka v lepší společnosti a teď jí telefonicky obtěžuje nějaký úchyl. Na velkém statku se setkávají tři úplně jiné povahové charaktery, takže konflikt je téměř nevyhnutelný. Zvláště pokud si celou situaci špatně vyloží Krestenova žena a přijede taky mladší bratr Livy, Bjarke. (Isherwood)
(více)Recenze (33)
Zaostalý Rud, ač mile působivše a dobře zahrán, mě i se svým bratrem zaujal poněkud méně, než druhá sourozenecká dvojice, a to hlavně od momentu, kdy se dozvíme, kdopak to Livu po telefonu celou dobu "smyslně" poptával. Film více než o čemkoliv jiném právě o Iben Hjejle a duši prostitutky mimo pracovní dobu. 70% ()
Další "idiotští" dogmatičtí Dánové. Zábavný snímek, s dobře napsaným scénářem a dobře zvolenými herci. Kvalit předchozí Rodinné oslavy či Idiotů však spíše nedosahuje (samozřejmě, jedná se o jiný úhel pohledu). Přišel mi nedotažený motiv Mifuneho, což mi vzhledem k názvu nedává smysl, jinak příjemnej zážitek a Iben je zkrátka skvělá :-) ()
Třetí dogma film, který se přece jen malinko od pravidel odchýlil - hudba, kamera. Sám Søren Kragh-Jacobsen zamýšlel natočit optimistický, lehký snímek, a to se mu koneckonců podařilo. Mifune je opravdu milý, úsměvný, nepříliš sentimentální film, který vyniká zajímavým příběhem, jenž nám nenechá příliš času na to, abychom se zamýšleli nad jeho občasnými přehmaty. Pochválit je nutno i ústřední herecký pár, přičemž zvláště Iben Hjejle odvedla hodně dobrý výkon. ()
Titulok nám oznámi že ide o Dogmu 3 a skutočne sa tu ešte nič z manifestu neporušovalo. Alebo to aspoň takým dojmom pôsobí. Zdá sa, že príbeh plynie len tak mimovoľne, ale ak sa sústredíte, tak vidíte, že scenár bol zrejme dosť pevný. Vo svojom jadre skôr smutný príbeh o dvoch-troch-štyroch stroskotancoch (plus zopár zúfalých vedľajších postáv), avšak aj s komediálnejšími momentami, i keď iba pre divákov, postavám väčšinou do smiechu nebolo. Ale tých zopár šťastných a bláznivých chvíľ, ktoré okrem drámy prežili, sú presne tie, ktoré robia naše životy bohatými. A možno príde aj Toširo Mifune. ()
Nemám rád tieto filmy a je mi jedno, či sú spájané s nejakou dogmou, Larsom vo Trierom alebo s kýmkoľvek iným. Nemám rád filmy, ktoré ma ničím nezaujmú nielen tým, že sú vzdialené od života, ktorý žijem, ale aj od životov, ktoré by som chcel žiť. Iba tak nezaujato pozerám dúfajúc, že sa nájde niečo, čo by zmiernilo môj negatívny odsudok, ktorý rastie od samého začiatku. A nič. ()
Reklama