Funny Games

Zákeřná hra s žánrovými filmovými postupy i s divákem samotným. Napětí je podrazácky ředěno náhlými pohledy a poznámkami do kamery nebo rovnou podpásovkou s dálkovým ovladačem. Výsledkem je sice absurdní, ale také zcela nevypočitatelná thrillerová záležitost, která ráda sabotuje věrohodně plynoucí úseky a nezavazuje se vůbec ničemu. Ani příjemnému diváckému zážitku. Veškerá filmová štěstěna a logika je převrácena naruby a útrapy nezpůsobuje padouchům, nýbrž kladným postavám a divákovi (útěk syna, útěk ženy). Herecké výkony jsou dokonalé, především dvojka představitelů mladých tyranů věrohodně ztvárnila postavy, které hrají na dvě strany - jsou jak přesvědčivými padouchy ve filmu, tak i důmyslnými figurkami, které divákovi nejvíce dávají na zřetel absurditu celé této hry. Funny Games? Games určitě... (10.02.2011)

HEH. Tak tohle byla hodně nevšední explo podívaná. Nejprve začnu tím, co mi ve filmu nejvíce vadilo a to byla jednoznačně délka. 20 minut bych já osobně úplně vystřihnul. Čas mezi 1:05 a 1:25 je naprosto zbytečný a nudný, musel jsem to párkrát posunovat kupředu, abych se přes to překopal. Někdo může namítnout, že ty sáhodlouhé záběry ještě vylepšují atmosféru, ale na mě to působilo spíš opačně. Takže to byl největší a jak tak nad tím přemýšlím asi jediný zápor filmu. Mezi silné stránky filmu patří jednak dobrá atmosféra, film působí do určité chvíle (všichni víme o čem mluvím) velmi realisticky. Ústřední postavy, ať už se jedná o duet v rukavičkách nebo milou německou rodinku, hrají velmi přesvědčivě. Především záporáci jsou skvělí psychoblázni. Přestože se po většinu času jedná o ne zrovna jemnou podívanou, která není vhodná pro slabé povahy, tak ke konci film vyznívá spíše jako thriller s parodickým nádechem. A to se dostávám k tomu, co bych na filmu ocenil asi nejvíce. Spoiler až do konce: Ona scéna s dálkovým ovladačem byla hodně crazy. Nejdřív jsem si myslel, že se mi podělal přehrávač. :-D Kdo by něco podobného čekal. Dost mě to zaskočilo, přišlo mi to divný, ale když se na to podívám zpětně, tak se mi tato krátká cesta do minulosti celkem zamlouvá. Je to něco originálního a nápaditého a film to tímto (+ ještě občasným promlouváním k divákovi) odlišuje od jiných povedených i nepovedených expoitation filmů. No a úplný závěr můžu jedině pochválit. Autoři si s námi velmi chytlavě pohráli. Hned na začátku je nám předhozena věc, která navodí v divákovi velkou dávku předvídatelnosti závěrečného dění. Mluvím o upuštěném noži na lodi. Ještě když týpci táhnou spoutanou ženu na loď, tak si všichni říkají, no jooo, tím nožem se osvobodí a týpkům se pomstí. Klasika. A co následuje? Borec 1: Hele šunko, podívej, o co se to snaží? Borec 2: Ha ha ha (zahodí nůž do vody). 1: Kolik je hodin? 2: Něco po osmé. 1: Ciao bella (zahodí ženskou do vody) 2: Proč? Měla ještě hodinu. 1: Mám hlad. Oba dva: Ha ha ha. Tohle bylo prostě dokonalý. Bravo. Naprostý výsměch všem hororům s trapnými závěrečnými zvraty a happyendy. Následují už jen vajíčka po Xté a finýto, díky čau. 75% (04.02.2011)

Co si pamatuju, tak ve mně oboje hry vyvolaly stejné pocity. Tudíž je musím i stejně odměnit, protože mezi "ty krávo" a "ty krávo" nevidím rozdíl. Rakouská zábava je možná hnusnější o němčinu, ovšem sympatie ke golfistům (sorry, kámo) by zabila i jako němá verze. Říkám si, že jestli se dá sepsat dejme tomu desetibodový seznam úkonů, které vám zaručeně doposerou už tak posranou situaci, zvládla jich rodina Georga minimálně devět. To je jedna rána pod par. (Challenge Tour 2015. film č.15) (13.04.2015)

Keď niekto točí vyslovene len filmy zamerané na podobný žáner, asi nejaký ten cit pre podobné veci musí mať a z Hanekeho snímku to doslova cítiť. Tá nevraživosť, brutalita a psychicky narušené správanie doslova sálajú a prenášajú sa na diváka. V závere mi vrela krv v žilách a zostal som doslova znechutený. Nie filmom, ale tým, čo zobrazuje. Škoda, že s v nemeckom jazyku a s nemeckými hercami sa efekt z filmu mierne strácal, takže sa teším na U.S. remake. 80%. (10.12.2007)

(1001) Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Chachá, tím se neřídí ani filmoví (anti)hrdinové, ani režisér, který si natočil doslovný remake této pošahané perly (jež jsem viděla dřív než tento originál). Musím říci, že každá verze na mě dýchá jiným způsobem a zatím nemůžu ani říct, která lepším. Je to spíš jako když si "zastara" přečtete knížku, která se vám "zamlada" líbila a najednou zjišťujete, že si ji pamatujete jinak. ♥♥♥ A ještě bych byla ráda, kdyby se mi podařilo napsat tento komentář tak, aby vyzněl trochu méně nadšeně, protože ve skutečnosti je za ním strašná depka. (Ale také okouzlení kinematografií.) Nicméně se jedná o jeden z mála filmů (takhle z hlavy si vybavím jenom americký protějšek a Spoorloos), kde mi nevadí, že je o utrpení nevinných. (22.06.2008)