Reklama

Reklama

Šingeki no kjodžin

(seriál)
  • Japonsko 進撃の巨人 (více)
Trailer 1
Japonsko, (2013–2023), 36 h 45 min (Minutáž: 23–85 min)

Předloha:

Hadžime Isajama (komiks)

Hrají:

Romi Paku, Akeno Watanabe, Susumu Čiba, Unšó Išizuka, Hiroši Kamija, Júki Kadži, Juiči Karasuma, Tomokazu Sugita, Kódži Jusa, Minami Takajama, Hideaki Tezuka (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(89)

Lidé byli nuceni bojovat s obry o záchranu svého pokolení. Když se schylovalo k nejhoršímu, postavili několik měst pod ochranou mohutných zdí, které obři nedokázali překonat. Po jedno celé století si lidé za hradbami mohli oddechnout a žít v relativním míru, avšak odříznuti od okolního světa. Mír ale trval jen do dne, než jedno z těchto měst, obehnané zdí, Maria, bylo napadeno dosud nevídaným šedesátimetrovým obrem, kterému se ochranu města podařilo překonat. Ústřední postava příběhu Aren Jaegar se svou adoptivní sestrou Mikasou při útoku přicházejí o svoji matku a vydávají se vstříc nehostinému světu. (-Victor-)

(více)

Videa (34)

Trailer 1

Recenze (187)

Blue.Shark 

všechny recenze uživatele

Další překvapení, které mi nachystal anime žánr. Přes počáteční nechuť se opět rozjel nadupaný příběh s velmi originální zápletkou (tohle slovní spojení ani zdaleka nevystihuje realitu) a příjemně propracovaným světem. Jen je škoda divného chování postav a zbytečně natáhnutých přemýšlivých scén. To ale vyvažují epické souboje úplně jiného kalibru, než na které jsem byl kdy zvyklý a také ve většině případů všechno-jen-ne-hrdinské chování vojáků. Rovněž se mi zamlouvá určitá syrovost, se kterou Titáni likvidují lidi. Nejednou jsem zůstal sedět s pusou dokořán. Tleskám. ()

DaViD´82

všechny recenze uživatele

Dalo by se to sledovat (námět nesporně nosný, průběh nekompromisní a vypadá to k světu), kdyby se to zároveň dalo i poslouchat. Což se ovšem nedá. Seriál, kde postavy nemluví, ale jejich veškerá komunikace se zásadně sestává ze řvaní z plna hrdla. Seriál, kde postavy skrze řvaní z plna hrdla zásadně pronášejí šroubované patetické deklamace. Seriál, kde postavy skrze řvaní z plna hrdla a šroubované patetické deklamace zásadně vyřvávají do světa věci, které jsou dávno jasné z předchozího dění. V praxi to vypadá tak, že postava A pět minut řve o tom, jak a proč se cítí (což divák z dosavadního průběhu již ví), aby plynule navázala postava B, která se ze svého tklivého hoře vyřvává následujících pět minut. A byť obě v souhrnu řvou deset minut, tak vlastně vůbec nic nesdělí! A jako by to nestačilo, tak se navíc všichni chovají jak hovada bez mozku; což by až tak nevadilo, kdyby se to aspoň nebralo tak smrtelně vážně… Ještě se mi někdo diví, že jsem bezmezně fandil mlčenlivým titánům, aby jednu každou postavu sežrali co nejpomalejším způsobem, aby jeden každý z těch ubrečených řvounů zažil alespoň vzdáleně podobná muka, která přichystal(i) mě? ()

Reklama

Prometheus69 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nejhnusnější animace kterou jsem kdy viděl... tohle nemá ani na porno. Nechápu jak někdo kdo tohle spáchal vůbec pustily k animaci, ještě z toho udělají animák o 25 dílech.... PROSTĚ NESKUTEČNĚ. V případě anime.... jakožto mé srdcové záležitosti nikdy nedávám odpad. Ale tenhle počin si ho rozhodně zaslouží. Přesto: ()

Philcze 

všechny recenze uživatele

Bezesporu anime událost letošního roku. Efektivní kombinace silného příběhu spojeného s komiksovou brutalitou a nervy-drásající akcí. Je to Araki, takže každý díl nutně musí končit obrovským cliffhangerem, ale i bez jejich pomoci se mi podařilo zhltnout tuhle animovanou lahodu jedním dechem. Mám s tím jisté problémy. Hlavní trojice postav rozhodně nejsou univerzální sympaťáci a nějakou chvíli trvá, než vám přirostou k srdci, přičemž u některých se vám to pravděpodobně nepovede ani po 25 dílech (Mikasa ať je dál fan-favorite, ale takhle plochou a nudnou postavu jsem v anime už hodně dlouho neviděl, nejlepší je naopak skrz naskrz anti-hrdinný Jean). Finále, jakkoliv brilantně vygradované a skvěle napsané, vlastně nepřináší žádný výsledek a trochu vyšumí do ztracena. To jsou ale jen malé kaňky na jinak brilantní animační i dramatické práci. 1. sezóna - 90% ()

TheDarKnig 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Sie sind das Essen und Wir sind die Jäger! - Ať už titulní píseň začíná takto nebo tou druhou variantou, jedno je jasné - Asi si ještě nepamatuji ani jeden anime opening, který by mě tak neuvěřitelně navnadil na samotné anime, pak mě uvěznil ve svých adrenalinem nabitých spárech a nutil mě si poslouchat na youtube jeho dvouhodinové verze, aby mě nakonec vyplivnul po několikadenním maratonu, jen abych díky němu našel svou další závislost na hudebním uskupení ve formě zřejmě nejlepší japonské muzikální tvorby pod taktovkou génia REVO. Děkuji tomuto anime, že mi vrátil víru v to, že možná přece jenom nejsou na csfd všechna anime tak vysoce hodnocená jen kvůli tomu, že anime fanoušci jsou na tom podobně jako momentální obří fan základna Walking Dead nebo Game of Thrones, ale že anime jsou často opravdu neskutečné prožitky (ačkoliv pak je tu zase opak mezi těmi opravdu hardcore otaku, kteří jsou už tím mnoholetým anime zápalem tak unaveni, že většinou většinu hodnotí průměrně až přímo špatně - další extrém, který ve spojení s nostalgií a vzpomínáním na ty "krásné léta sedmdesáté" dokážou už vidět jen chyby a mnohonásobně víc pozitiv už ne.. i když samozřejmě může tu být i faktor toho, že je nezaujal žánr nebo příběh nebo tak něco). Děkuji mu ale kvůli úvodní skladbě i za to, že mě přivedl k Sound Horizon, což je naprostá láska na první poslech. Neuvěřitelně propracované alba, každá jedna skladba a celé opery. A vše pod taktovkou jediného muže. K samotnému anime - nebudu zatajovat, že subžánry hrdinská fantasy, dark fantasy či military fantasy jsou přesto, že miluji fantasy žánr jako celek, mé nejvíc milované. A i proto stačily první dva, či tři díly a byl jsem pohlcen. Zasazení do postapo, způsobené obřími lidožroutskými uprchlíky z ústavu pro choromyslné, správně postupně odhalované motivace a následný vývoj hlavních postav, příjemné vedlejší postavy, tvrdost i humor při výcviku nové elity - vše je zvládnuté na jedničku bez jediné chyby. Nejdůležitější je pro následující děj, že díky funkčnímu načrtnutí postav na poli pouhých! 2 či 3 epizod jako živých lidí plných odvahy, naděje a síly, případně odhodlání a vůle má divák rád nejen hlavní postavy a pár vedlejších, ale fandí tomu uskupení jako celku. A teprve pak se ukáže autorova naprostá, děsivá, přímo šílená nekompromisnost a tvrdost, ukáže se, že tenhle svět nebyl vytvořen pro vývoj postav v stále větší a větší hrdiny, ale naopak byl vytvořen čistě pro to, aby všichni, všichni! trpěli, procházeli pekelnou očistou každý jeden moment své existence a nic, vůbec nic je nemohlo spasit, maximálně jenom odložit neodkladný pád. Jenže já jako divák jsem taktéž velmi nadějný a emocionální tvor a tak při každém jednotlivém vzchopení nabírám spolu s hrdiny další a další energii na vzpouru proti tomuto krutému osudu.. abych znovu a znovu dostal sám sebe do nejčistší deprese a zmaru. Jo, miluji tohle anime a taky ho nenávidím. Miluji ho za to, jak dokáže podat ty vypjaté scény, ze kterých šlehá stejná míra osudovosti a epiky jako z těch nejvíc high fantasy, miluji ho za to, jak se Arnim, Mikasa i Eren, každý svým způsobem, vyrovnávají s světem, kde žijí a snaží se kráčet dál, miluji ho za výbornou gradaci, kdy se anime po prvních dvou dílech už nezastaví a valí na vás těžší a těžší balvany války, kamarádství, výborných proslovů (slyšel jsem na tohle stížnosti, mám rád proslovy přesně takové, jaké jsou klasické pro skutečné války - plné patosu, snahy přesvědčit vojáky, že bojují o ty nejvyšší cíle apod. - tady takové jsou), naprostých emočních znásilnění (málem jsem se už jen při vzpomínce na některé rozbrečel.. znovu), ale také fanatismu, zbabělosti a krutosti, ach krutosti. Miluji ho i za výborně zvládnuté technické aspekty - jak animačně (opravdu se někteří stěžují na tohle? LOL), někomu ale může přijít to zamrznutí obrazu do stylizovaných maleb jako snaha ušetřit, ale mě to přišlo jako snaha zdůraznit celou náladu a atmosféru, tak zvukově a hudebně (soundtracky v anime jsou už tak nějak klasicky výborné, ale tenhle ve spojení s těmi obrazy dělá občas skutečné zázraky - Vogel im Käfig nebo překvapivě funkčně použité popové či rockové skladby dokonce i v hrdinských momentech). Stejně tak jsou, a samozřejmě to je v military fantasy opravdu důležité, výborně zpracované akční sekvence, ať už jde přímo o souboje nebo o cokoliv jiného. S tím souvisí výše zmiňované, člověk si užívá momenty, kdy mu buší srdce jak veverce a navíc ho má v krku. Opravdu, vůbec se nedivím, jaký úspěch už první sezona měla a jaký úspěch následně začala mít manga. Protože tohle je po stránce příběhu, dramaturgie, postav, akce a řekl bych i hloubky (ačkoliv to samozřejmě není pokus o nějaký Evangelion nebo Ghost in the Shell, ale to co zde je, prohlubuje vztah k světu Erena a spol.) naprostý klenot. Až se trochu bojím, že druhá sezona celý dojem pokazí, protože to vše bude jenom roztahovat, bude ji silně chybět záporák, který byl zde (úžasný charakter!) a celé se to utopí v opakování toho stejného. Mangu jsem zatím nečetl, takže nevím. Neříkám, že bych si Shingeki no Kyojin užil stejně i tehdy, kdybych viděl předtím stovky anime, ale... je tu silná možnost, že ano. Tohle se mi prostě trefilo přímo do mého černého kokora. PS: Ne, postavy tam opravdu furt jen neřvou a pokud ano, zcela to sedí do toho,co zrovna prožívají. Postavit celý komentář na tomhle je trošku divné, vskutku. () (méně) (více)

Galerie (3 257)

Zajímavosti (51)

  • Erenova matka se v předloze jmenuje Kalura. V seriálu je to Carla. (fallanga)
  • Annie Leonhardt je 153 cm vysoká a váží 54 kg. (Tunheber)
  • Scéna s pochodem titánů u útesu odkazuje na film Schindlerův seznam (1993). V této černobílé scéně jsou jedinými barevnými prvky matka a její dítě, které je zabaleno v červené přikrývce – to odkazuje na holčičku v červeném kabátě ze Schindlerova seznamu, která symbolizuje nevinnost židovské mládeže zabité během holocaustu. (mikki089)

Reklama

Reklama