Dottie dostává na zadek

S tímhle filmem jsem měl problém jako s mnoha filmy před nim - nechápal jsem, proč je nám určitá věc říkána zrovna takovým způsobem. Zde si navíc pod pojmem "určitá věc" nedokážu představit nic konkrétního a pouze se domnívám - možná mylně -, že jde o něco normálního. Ale možná je to věc úchylná stejně jako celý film a Todd Haynes prostě jenom rád bije malé holčičky přes zadek. Už od dětství. 35% (17.07.2007)

Na zadek by měl dostat autor téhle krátké blbosti a ne Dotiie . (26.07.2007)

Myšlenkově vcelku zajímavé, ale provedení mě naprosto neoslovilo. Počin, v kterém lze najít tématiku dětského dospívání včetně všech jeho negativ a dopadů televize/rodičů apod (viz Eodeonův komentář), ale také se zde objevuje nudná spletitost obrazů. Při rychlém pochopení myšlenky a tématu nedává Dottie prakticky nic navíc. O to je ztíženo hodnocení, protože Haynes natočil přesně, co chtěl a jak chtěl a tak pouze na mě subjektivně jeho "chytrost a promyšlenost" nedopadá v plné síle. Na jiné určitě ano (což dokazuje rozporuplnost hodnocení). Přesto Haynes mě moc nepotěšil ani nezaujal. (24.07.2009)

Vcelku prostinký film s několika zajímavými pohledy na témata vlivy na vývoj dítěte a následky určitých přístupů k rodičovské výchově, který je spodobněním dnes vcelku obvyklé nerovnice "poskvrněného" dětství: televizí odkojená generace + dětská krutost, netolerující odlišnost od společností předepsaného vzoru + silné, ale křehce pomíjivé dětské idoly, působící na mladou a nezkušenou, tudíž velice citlivou dušičku malého chlapce jako hniloba => první ochutnávka hořkého vzdoru společnosti (a nakonec nepřekvapivě i o vlastní společenskou prestiž se strachujících rodičů) vůči chlapecké jinakosti (zženštilosti dá se říct) => ztráta nevinnosti + dost možná i zaseté sémě pro vývoj náchylnosti k dominantnímu sadomasochismu v pozdějších letech. (20.07.2007)

Jenom taková malá (psycho)analytická filmová laskominka (pro dospělé!)... Inu, není nad šťastné dětství, že... Cože vše že nás to (de)formuje? . . . Všechno je to (nakonec jen další) cihla do zdi! (P.F., The Wall) . . . Takže jak jen tohle dílko (o)hodnotit... (?) . . . Nakonec, taky jsem měl přeci jen (pře)šťastné dětství! :o))) . . . Takže... "Na sto procent vinen", pět krát pět na zadek... A potom >pochovat< , protože všechno je to nakonec jen hra... ;-) - - - P.S. Prosím - a děti nejsou blbí dospělí!... :-/ - - - P.P.S. ...A fakt (zase) nechápu ta >některá< mizerná hodnocení některých dospělých >cinefilů< zde etablovaných... :-o - - - - - (Poprvé viděno 30.12.2008 na ČT2, komentář zde jako šťastně 13ý - 30.12.2008) (30.12.2008)

Citlivě navozená atmosféra dětství spolu s pečlivě budovanou retronáladou, přesvědčivý herecký výkon hlavního dětského hrdiny... a nejistota, zda to autor myslel vážně (a chtěl tím něco říci), nebo si z diváků tak trochu střílí. (06.09.2007)

Tohle bylo spíš takové jako ne moc povedené cvičení studenta filmové školy a vůbec nechápu, proč s tím otravovali ve filmovém klubu na ČT. (03.03.2009)

Príbeh outsidera s maximálne bizarnými snami, ktorý navyše pozerá televízne relácie pre dievčatá. O tom je Dottie dostáva na zadek. Jediné, čo sa mi na to filme páčilo bola hudba a fakt, že má len 27 minút. (17.07.2007)

Jéj, dětský film, který není určen dětem, ale dospělým. Kombinace ČB a barevného filmu u mne zabodovala. Pan režisér bral inspiraci ze svého dětství. Uzavřený 6 a 3/4 roku starý chlapec, který nikdy moc dobře nevycházel se spolužáky. Má totiž zajímavou zálibu. Kreslit svou oblíbenou fimovou hvězdu Dottie Frankovou. Štěstím je vylosován, aby se zúčastnil natáčení jednoho seriálu s již zmíněnou hvězdou. Své zálibě dává, ale více času než by bylo zdrávo. Žije ve svém imaginárním svétě. Každé dětství, ale jednou končí. (17.07.2007)

Jako malá jsem se cítila podobně nepochopená jako tento malý chlapec....akorát jsem si nepředstavovala jak plácám Dottie na zadek. (12.07.2008)

Okolí vás brzo naučí, že "nežádoucí" je třeba složit do malinkého čtverečku, obalit celofánem a potají zakopat na zahradě. (27.04.2012)

Ta "dětskost" z tohoto krátkometrážního filmu úplně vyzařovala, ale tak nějak jsem nepochopil pointu, nicméně.... dobře se na to koukalo.... (17.07.2007)

Zajímavá sonda do let blbosti a nevinnosti. Svět očima šestiletého dítěte je zobrazen tak věrně, že jsem si sám připadal jako šestileté dítě. Během snímku se mi vracely vzpomínky na zážitky a představy v dětství. Snímek stál rozhodně za víc, než režisérův pozdější počin "Daleko do nebe". Dottie dávám na zadek 70% (16.07.2007)

Už tady je možno sledovat lehce fetišiticko S/M prvky, které Haynes naplno rozjede v Jedu. btw jedná se o jedno z průlomových děl New Qeer Cinema. (16.07.2007)

Vubec, ale vubec mě to nezajímalo. Vypadalo to super nezávisle, ale na moc si to hrálo. (11.01.2008)