Ve spárech yakuzy

Veľmi zvláštne zostrihaný film, vďaka čomu nemá žiadnu celistvosť, len vidíme, že sa niečo stane a netušíme, ako k tomu došlo, čo tomu predchádzalo. Akoby to bol len zostrih krátkych scénok, väčšinou vrážd, no občas aj podstatne nudnejších, či už rozhovorov alebo hranie basketbalu. Je to totálne bez atmosféry, postavy postupne do bandy pribúdajú, neskôr ubúdajú, neviete o nich nič a tak strácate prehľad, kto je kto, no je to jedno, lebo žiadna postava okrem tej úvodnej štvorky sa tu dlho neohreje. Film o podsvetí musí mať trošku viac, ako len prestrelky, aj to nie nejako extra natočené. V úvode to vyzeralo, že aspoň Kitano bude svojou charizmou ťahať tento film, no postupne sa vytratí do úzadia a zjaví sa až v závere a aj tak som mu ten jeho poker face veľmi nežral. Pre mňa chladný a nudný film, ktorý mi toho o yakuze veľa nepovedal. (14.10.2015)

S upřímným politováním jsem nucena konstatovat, že mě japonská yakuza do spárů nedostala... Krvavý příběh, ve kterém hlavní postava změní své působiště, ovšem zabijácké návyky ne, mě příliš neoslovil, tohle holt není můj filmový šálek... Ona je to taková drsná chlapácká záležitost se spoustou mrtvých, krve, střev, uřezaných hlav i prstů a ač to své nepřehlédnutelné kvality má, vím o tom, místy zazní i nádherná hudba, hodnotím za tři, žádné emoce ze mne tvůrci nevydolovali... (21.07.2022)

Ve filmu se mi nepodařilo najít příběh, který bych měl zájem sledovat. Dva gangy, jeden z nich posílený japonským Yakuzákem, proti sobě nemilosrdně bojují. Díky tomu má režisér příležitost předvést řadu různých morbidností. U některých mi opravdu dobře nebylo. Jinak ale v tom filmu nic není, nebo jsem to nenašel. Kmotr je např. také velmi brutální film, co se týče zobrazeného násilí, ale člověk z něho pozná hlubší souvislosti fungování mafie. Tady jsem si jen říkal, že bych byl OPRAVDU nerad členem takovéhoto gangu, ve kterém mi hrozí i nebezpečí od vlastních lidí, třeba za neopatrně projevenou neúctu k vůdci. Chápu, že mafie je jiný svět, ve kterém je tvrdost nutností a japonská mentalita naprosto odlišná od naší. Velmi se mi líbilo, že se režisér v průběhu filmu nesnažil vzbudit sympatie k postavám (a pokud ano, pak u mě nepochodil), takže jsem nemusel trápit své svědomí tím, že fandím bandě zabijáků. Sympatická začne být jedna z postav až na závěr, což se mi zdá dost originální - při scéně s černochem v autě jsem se velmi pobavil a vytáhla mi film z bahna zatracení. 5/10 (07.12.2005)

Tradičné gangsterky majú jednu rozporuplnú vlastnosť. Mafiáni v nich častokrát pôsobia dojmom, že si žijú nielen luxusne, ale aj pohodlne a bezproblémovo. Až pokým nezomrú. Neznie to možno stopercentne vierohodne, ale filmová zábava je to skvelá. V Kitanovej Yakuze sa však smrť skrýva za každým rohom a každá z postáv je si toho vedomá, no nemieni stáť na mieste. Jednoducho povedané, je tam cítiť ten chlad. Z pohľadu sugescie, palec hore, z pohľadu diváckeho pôžitku, dávam radšej ruky preč. (26.07.2014)

Už to tak asi bude, že inteligentnějšímu středoevropanovi je prostě bližší japonská verze akční surovosti a humoru skrytého v rázné neúprosné cestě novodobého mafiána, než podobné akční mafiánky US výroby (vyjma filmů s italoameričany v hl.roli a Kmotra, kde ovšem nemůže být o nějakém humoru ani řeč). Ráznost, svižnost, jasnost i bez zbytečného vysvětlujícího remcání a nenapodobitelný úsporný herecký styl Takeshiho Kitana. (30.09.2005)